Dva rozdílné pohledy na patnáct let českého členství v Evropské unii nabídli na výroční konferenci ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Zatímco šéf tuzemské diplomacie akcentoval kulturní rozměr členství a odmítl ho zplošťovat jen na zdroj peněz, premiér zdůrazňoval právě hospodářské benefity – a ve vícero ohledech kritizoval svazující důsledky členství.
Unie není jen „má dáti – dal“, říká Petříček. Babiš akcentuje právě ekonomiku
55 minut
Konference o Unii: Projevy Tomáše Petříčka, Andreje Babiše a Věry Jourové
Česko si patnáct let od vstupu do evropského společenství připomnělo začátkem května. Podle předsedy vlády Andreje Babiše patří mezi hlavní devízy příslušnosti k EU přístup na vnitřní trh, k evropským fondům a do schengenského prostoru.
Všechny tyto benefity ale současně kritizoval; vnitřní trh Unie je podle něj třeba zbavit byrokracie a protekcionismu, u Schengenu pak nevidí žádnou vizi pro další rozšíření o Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Kritikou pak premiér nešetřil ani na adresu unijních fondů, jejichž určení je podle Babiše neefektivní.
„Chceme, aby každý stát mohl tyto prostředky rozdělovat podle domácích priorit, bez zbytečných kontrol. Proč nám vnucují různé své představy o tom, kam by měla ČR investovat? Nedostáváme peníze na to, co potřebujeme,“ tvrdí ministerský předseda.
Centralizační tendence Unii pak vyčetl i v souvislosti s ochranou životního prostředí, kde EU podle Babiše mechanicky prosazuje jednotnost. „Naše cesta (ochrany klimatu) musí respektovat naše přírodní a hospodářské podmínky. Byla by chyba kvůli klimatickým cílům podřezat naši hospodářskou prosperitu,“ prohlásil.
Petříček: Členství by nemělo být založeno na transakční logice
Premiérova řeč se tak nesla v o poznání kritičtějším a hospodářsky tematičtějším duchu než předcházející projev ministra zahraničí z koaliční sociální demokracie Tomáše Petříčka, který se naopak ekonomickým akcentům bránil. „Naše členství v EU je pro nás jednoznačně výhodné, zároveň by ale nemělo by být založeno pouze na transakční logice. Nesmí to být ‚má dáti – dal‘,“ prohlásil mimo jiné.
Třebaže se Česko podle Petříčka vstupem do Unie vrátilo „do svého přirozeného prostředí evropské rodiny a jejích hodnot“, řada občanů není se členstvím ztotožněna, a u veřejnosti tak stále převládá vnímání „my versus Brusel“ – za což, jak soudí šéf českých diplomatů, nese vinu i politická reprezentace.
„Často nám chybí odvaha přiznat, že jsme to my, kdo v Bruselu spolupřijímají rozhodnutí. Neexistuje něco jako diktát z Bruselu,“ konstatoval a doplnil: „Pro mě samotného je členství civilizační a kulturní volba.“
Sám premiér byl přitom kritický i k politice bruselských struktur, především Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. „Komise musí být depolitizovaná a pozice evropských lídrů v Evropské radě posílena,“ uvedl s akcentem na roli národních států. „Evropská rada by měla být koaliční vláda Evropy, tam se musí členské státy domluvit a Evropská komise má realizovat to, na čem se domluví členské státy,“ dodal.
Jourová: Členství je úspěšné
Eurokomisařka Věra Jourová pak prohlásila, že je třeba, aby si Praha v Unii častěji brala slovo. „Je potřeba, abychom měli silný hlas a abychom vyžadovali respekt. Ale zároveň musíme vnímat, co nám říká druhá strana,“ řekla.
Podle ní je třeba, aby Česko začalo být v EU vnímáno jako stát, který přináší i nějakou přidanou hodnotu a neusiluje pouze o vyrovnání životní úrovně se Západem. Členství považuje za úspěch: „Naprosto jednoznačně je Česká republika vítěz, ekonomicky jsme bohatší.“
