Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023. Platný by měl být od začátku příštího roku. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Tím, že se prodloužila doba pro vypořádání připomínek o dva měsíce, by podle ní měla do sněmovny přijít předloha s minimem rozporů a projednání by tak mělo mít hladší průběh. Případné stažení návrhu podle Dostálové nepřipadá v úvahu.
Účinnost stavebního zákona bude nabíhat postupně, uvedla Dostálová
„Když jsem řekla, že zákon bude účinný od poloviny roku 2023, myslela jsem tím, že účinnosti do té doby nabude jeho poslední část. Ale není důvod otálet. Jsou etapy, které by mohly být účinné už v roce 2021 těsně po začátku platnosti. Určitě to není tak, že chystáme projekt, zmáčkneme červené tlačítko a ono to začne najednou fungovat v polovině roku 2023,“ uvedla Dostálová.
Podle ní by mohly brzy po přijetí zákona začít fungovat Nejvyšší stavební úřad nebo digitalizace.
„Pokud integrujeme dotčené orgány na úrovni státu, tak je zbytečné čekat. Stát si může ty věci na své úrovni zrychlit. Takže klidně by to jedno razítko od dotčených orgánů, které chceme, mohlo být už v příštím roce. Stejně tak lze spustit některé etapy digitalizace. Výběrová řízení na digitalizaci plánujeme od června do srpna, celý podzim by se mohlo soutěžit. Ty termíny jsou realistické,“ uvedla dále ministryně.
Sešly se tisíce připomínek, podle ministryně se ale některé překrývají
Dostálová řekla, že k návrhu zákona přišlo asi 4500 zásadních připomínek, řada z nich se ale podle ministryně překrývá a reálně jich tak bude méně. Nejzásadnější byly podle ní připomínky k míře samostatnosti obecních stavebních úřadů a nezávislosti obcí při sestavování územních plánů. „Největší objem byl k institucionálnímu modelu, což jsme věděli. A také k územnímu plánování,“ řekla.
Za velmi důležitou označila pondělní dohodu se Svazem měst a obcí. Ministerstvo podle ní upraví návrh stavebního zákona tak, že úředníci odpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu s Nejvyšším stavebním úřadem. Původně mělo pod stát přejít 13 500 úředníků, nyní to bude asi 7 tisíc.
Ministryně také uvedla, že se při přípravě zákona setkala s názory, že místo nové normy by stačilo stavebnictví digitalizovat. To však důrazně odmítla.
Dostálová ještě plánuje jednání se soudci. Například Nejvyšší správní soud minulý týden uvedl, že zákon by měl být stažen z projednávání. „Já těm jejich připomínkám rozumím. Spousta věcí je potřeba technicky upravit. Ale není tam nic, co by se nedalo odstranit. Ke každému zákonu jsou připomínky, od toho tady to připomínkové řízení máme. Ovšem kdyby se měl po každé připomínce stahovat zákon, tak to můžeme dělat donekonečna,“ dodala ministryně.
Stažení návrhu zákona podle Dostálové nepřipadá v úvahu
Za velmi důležité označila prodloužení termínu pro vypořádání připomínek z konce ledna na konec března, které schválil premiér Andrej Babiš (ANO).
„Čím více kompromisů najdeme a odbouráme debatu ve sněmovně, tím reálnější je platnost už od začátku příštího roku. Nenajdete politika, který by řekl, že není potřeba zrychlit stavební řízení. Takže myslím, že ve sněmovně nějaká debata bude. Ale nebude to k nějakým zásadním systémovým věcem, ale k technickým detailům,“ doplnila Dostálová.
Případné stažení návrhu zákona, ke kterému některá připomínková místa vybízela, podle ní nepřichází v úvahu. Nejzásadnější rozpor byl podle ní se Svazem měst a obcí o míru samostatnosti obecních stavebních úřadů.
„A tam jsme v pondělí našli rozumný kompromis. Úplně s čistým svědomím říkám, že jsme na začátku celého procesu museli popsat všechny problémy. Nemohli jsme koukat nalevo nebo napravo. A od toho je tady meziresortní připomínkové řízení, aby si k tomu každý řekl, co se mu nelíbí. Cíl je jasný a jsem ráda, že ho nikdo nezpochybnil,“ sdělila ministryně.
Stažení zákona by podle ní nikomu nepomohlo. Pokud by se ho nepodařilo schválit do konce volebního období na podzim příštího roku, zákon by se musel projednávat znovu.
„Tím by se schválení oddálilo o několik let. To by byla velká škoda, protože je za tím spousta práce. To se stalo třeba se zákonem o realitním zprostředkování. Od jeho návrhu ke schválení uběhlo osm let,“ uvedla dále Dostálová.
Vláda si od zákona slibuje výrazné zjednodušení a zrychlení povolování staveb. Někteří kritici ovšem označili návrh za protiústavní. Podle Dostálové je třeba tyto námitky důkladně prodiskutovat.
„Nikdy bych nepřipustila, abychom předložili zákon, který je v jakémkoliv bodě protiústavní. Naším cílem není, aby skončil u Ústavního soudu a tím se to celé zdrželo. Musíme ochraňovat veřejné zájmy, nesmíme porušovat Listinu základních práv a svobod. Jde spíše o to, si celou věc vysvětlit. Protože někdy jeden paragraf navazuje na druhý a je to jenom otázka výkladu,“ dodala ministryně.