Před třiceti lety se v Československu odehrála „pomlčková válka“, spor o nový název společného československého státu. Tehdejší prezident Václav Havel v roce 1990 navrhl z původního státního názvu vypustit slovo „socialistická“ a čekal rychlé schválení této změny. Místo toho ale přišla tři měsíce trvající roztržka o pořadí slov a znaménko mezi nimi. Událost předznamenala budoucí rozpad federace.
Začátek devadesátých let se v tuzemsku nesl ve znamení mnoha politických změn. Přicházely nové státní symboly, vypuštění slova „lidová“ z názvu armády a „socialistická“ ze jména nové federace i obou republik.
V lednu 1990 nový prezident Havel překvapil poslance svou první zákonodárnou iniciativou, kterou s nimi dopředu neprojednal, a to změnou státního názvu. „Jde o návrhy vzájemně provázaných změn, které musí být provedeny současně, nemá-li dojít ke zcela zbytečným ekonomickým ztrátám,“ pronesl tehdy ve svém projevu Havel.
Havlův návrh se nelíbil slovenským poslancům
Podle průzkumu veřejného mínění tenkrát souhlasilo s přejmenováním státu na Československou republiku 79 procent lidí. Mezi slovenskými poslanci ale návrh narazil. Bratislava Havlův návrh odmítla a doporučila název s pomlčkou a velkými písmeny. Federace by se tak jmenovala „Česko-Slovensko“.
Prezident následně reagoval novým návrhem, který by respektoval slovenský požadavek na pomlčku. Slovákům nabídl název „Republika česko-slovenská“. Později před finálním hlasováním Havel zaslal do parlamentu další kompromisní návrh: „Československá federativní republika“. Následovalo celodenní jednání doprovázené protesty před Federálním shromážděním.
To nakonec 29. března roku 1990 schválilo nový dvojjazyčný název republiky. Zatímco česky stát nesl jméno „Československá federativní republika“, slovensky se nazýval „Česko-slovenská federatívna republika“.
Po ustanovení názvu následovaly demonstrace v Bratislavě, které požadovaly mimo jiné také samostatný slovenský stát. „Je to podnět, který bude vyžadovat vyjádření širšího pléna na Slovensku,“ řekl tehdejší místopředseda Slovenské národní rady Ján Budaj.
Po dalších třech týdnech vyjednávání nakonec skončilo. Parlament odhlasoval definitivní název Česká a Slovenská Federativní Republika. Ten vydržel jen dva a půl roku, pak se společný stát rozpadl.
