Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýšit se má práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se zřejmě prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude nejspíš možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který ve středu schválila vláda. Novelu ještě musí posoudit parlament.
U penzijního spoření se má zvýšit práh pro získání státního příspěvku, odsouhlasila vláda
V současnosti stát vyplácí podporu penzijního spoření při minimálním měsíčním vkladu tří set korun, v takovém případě je příspěvek devadesát korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu tisíc korun měsíčně. Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od měsíčního vkladu pěti set korun, kdy by činil sto korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o dvacet korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun.
Zároveň se počítá s tím, že spodní hranice pro odpočet příspěvků na spoření ze základu daně se zvýší, také se prodlouží minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, a to z pěti na deset let pro nové smlouvy. Má to být motivace k odkládání většího obnosu peněz na stáří.
Na penzi myslí už třicet let Miloš Johánek, který pracuje jako truhlář. „Nyní si sám přispívám pět set. Umím si představit, že bych si třeba ještě tisícovku mohl dávat, ale tím, že jsou drahé energie, tak mi to moc neumožní. Podnik mi přispívá tisíc korun,“ popsal. Ve firmě, kde pracuje, využívá příspěvek na penzijní spoření asi osmdesát procent zaměstnanců.
Mladí podle ekonomů často rozhodnutí spořit na stáří odkládají. Nyní na důchod vůbec nešetří asi třicet procent lidí – hlavně kvůli nedostatku peněz. U těch, kteří spoří, jsou pak problémem nízké částky – dvě třetiny lidí měsíčně posílají na důchod maximálně tisícovku. „To doporučení je si dlouhodobě odkládat deset až patnáct procent čistého příjmu. Pokud chci mít vlastní rentu deset tisíc, tak jednoduše potřebuju dva miliony, pokud dvacet tisíc, potřebuju čtyři,“ vysvětlil hlavní analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák.
Události: Vláda chystá změny ve státní podpoře penzijního spoření (zdroj: ČT24)
Státní příspěvky by podle novely, kterou vláda schválila, nezískávali střadatelé, kteří už mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořicí produkt.
Dlouhodobý investiční produkt
Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé by mohli investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.
Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika, uvádí ministerstvo financí. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením šedesáti let věku účastníka.
„Je rozumné a správné, aby se každý z nás nespoléhal s finančním zajištěním na stáří pouze na státní důchod. Proto navrhujeme významné zatraktivnění spořicích produktů se státní podporou, které slouží pro dlouhodobou tvorbu finančních rezerv na stáří a zároveň pomohou rozvoji domácího kapitálového trhu,“ uvedl ke schválenému zákonu v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Podporuji to, aby se daňově zvýhodnilo řekněme zodpovědné chování toho člověka. Takže jestli si to ten člověk ukládá na penzijko, tak si to zaslouží,“ míní místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO).
Ne všichni ale s návrhem souhlasí. Mezi nimi například zástupci penzijních společností. Proti je i bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Zavádět nové produkty znamená jenom to, že se rozmělní aktivita občanů. Všichni budou mít všude trochu málo,“ řekl. Doporučoval by spíše zvýhodnění mladší generace – tak, aby například lidé do 35 let pobírali vyšší státní podporu.