Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
Občané Ukrajiny mají letos už počtvrté možnost požádat o prodloužení takzvané dočasné ochrany, kterou jim tuzemské úřady poprvé poskytly po vypuknutí plnohodnotné ruské války v roce 2022. Letošní ročník registrací k prodloužení ochrany do 31. března 2027 spustilo ministerstvo vnitra 8. ledna. „Ke konci ledna máme 306 tisíc elektronických registrací,“ uvádí mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Současných držitelů dočasné ochrany je ale ještě o devadesát tisíc více. „K začátku roku 2026 evidovalo ministerstvo 396 239 aktivních dočasných ochran,“ upřesňuje Hana Malá z odboru komunikace resortu vnitra. O prodloužení statusu si tak podle aktuálních dat požádalo 77 procent těch, kteří jej v tuto chvíli čerpají.
Zbylí zájemci mají čas se k prodloužení ochrany zaregistrovat na Informačním portále pro cizince do 15. března. „Ukrajinští uprchlíci přicházeli i v loňském roce, zároveň ale část lidí zemi opustila – počet lidí s dočasnou ochranou tak zůstává poměrně stabilní,“ vysvětluje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Ukrajinci, kteří přišli do Česka po začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022, dostali možnost namísto mezinárodní ochrany požádat o takzvanou dočasnou ochranu. Ta jim vedle možnosti pobývat na českém území poskytuje přístup na trh práce, k veřejnému zdravotnímu pojištění a ke vzdělání. Její držitelé mají také nárok na státní humanitární ubytování.
Dočasnou ochranu udělují státy Evropské unie za výjimečných okolností hromadně vysídleným osobám. Od jiných forem mezinárodní ochrany se liší omezenou dobou trvání, ale také kratší dobou trvání řízení.
O azyl žádá stále méně cizinců
O azyl – tedy nejvyšší formu mezinárodní ochrany – loni v Česku zažádalo méně lidí, a sice 1197. „Projevil se tak pokles zhruba o čtrnáct procent,“ upřesňuje Malá. Udělen byl ale pouze v 74 případech, doplňková ochrana pak v 129 případech. Ta se uděluje žadatelům, kteří nesplňují kritéria pro udělení azylu, ale zároveň jim v případě návratu do země původu hrozí vážná újma.
Žadatelé o mezinárodní ochranu pocházeli loni stejně jako v roce 2024 nejčastěji z Uzbekistánu, Ukrajiny a Vietnamu. „O mezinárodní ochranu žádají zejména ti občané Ukrajiny, kteří nebyli v době vypuknutí konfliktu na Ukrajině, nebo jim dočasnou ochranu v minulosti poskytl jiný stát Evropské unie,“ objasňuje Faltová.
Uzbeci a Vietnamci podle ní často podávají žádost poté, co jim vyprší povolení k pobytu, například za účelem zaměstnání. „Zároveň je třeba nezapomínat, že v Uzbekistánu panuje dlouhodobě špatná lidskoprávní situace, takže se sem lidé leckdy nemohou vrátit,“ dodává Faltová.
