Změny vedoucí k přísnějšímu trestání soudců či exekutorů chystá ministerstvo spravedlnosti. Mimo jiné jde o reakci na rozhodnutí v případech soudkyň Heleny Králové a Sylvy Mašínové, které Nejvyšší správní soud odmítl zbavit funkce. Podle ministra v demisi Roberta Pelikána (ANO) je rozhodování o proviněních soudců – ale také exekutorů – příliš mírné. Taky proto, že chybí možnost odvolání a Nejvyšší správní soud je tak opatrnější.
Po půlroční pauze znovu soudí. Kvůli chybnému vyhodnocení výpovědi expremiéra Petra Nečase v kauze jeho manželky přišla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová o 15 procent platu. Ministr spravedlnosti ale navrhoval úplné zbavení funkce.
Stejně dopadl i případ soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Sylvy Mašínové, která byla během rozhodování o žalobě fotbalového bosse Romana Berbra v kontaktu s jeho tehdejším nadřízeným Miroslavem Peltou. „Z rozhodnutí soudu jsem se poučila. Chyby opakovat nebudu,“ řekla Mašínová.
Kárné senáty nejčastěji volí finanční postih
Snížení platu je nejčastější sankcí udělovanou soudcům. Kárné senáty k němu přistoupily v šesti z deseti případů, kdy byl soudce uznán vinným. Naopak k odvolání z funkce dochází jen výjimečně. Častěji je soudcům udělena důtka nebo nejsou potrestáni vůbec. Podobná čísla – tedy převaha finančních trestů – se týkají i prohřešků exekutorů.
- snížení platu 60 %
- důtka 18 %
- odvolání z funkce 5 %
- uznání nezpůsobilým 2 %
- žádný trest 15 %
Zdroj: Nejvyšší správní soud
„Dnešní systém kárného soudnictví ve věcech soudců a exekutorů trenduje k velmi mírným trestům a chová se často velmi ochranářsky,“ nelíbí se ministru spravedlnosti v demisi Robertu Pelikánovi (ANO).
Ministerstvo ho proto chce změnit. V budoucnu by mělo být možné se proti rozhodnutí odvolat. Navíc v prvním stupni by nebyli zastoupeni kromě soudců i advokáti nebo státní zástupci, kteří o trestech dnes spolurozhodují.
„Neformální zprávy jsou takové, že často to mírnější řešení paradoxně prosazují nesoudci. Soudci by ke svým kolegům někdy byli přísnější, a není jim to umožněno,“ dodal Pelikán. Zároveň by chtěl, aby bylo možné použít například odposlechy z jiného vyšetřování. V kauze Sylvy Mašínové totiž k odvolání z funkce chyběl důkaz, že jednala pod vlivem Miroslava Pelty.
„Kdyby tam byly tak závažné důkazy, tak je policie použila a kolegyně by byla odsouzena v trestním řízení. Tím by zároveň skončil její mandát,“ uvedl předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
