Těžaři chtějí udržet výši poplatků, Babiš od nich ovšem žádá dostatek peněz na zahlazování škod po těžbě

3 minuty
Události: Těžaři chtějí udržet výši poplatků
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se zástupci těžebních společností o novele horního zákona, jednání mají pokračovat ještě příští týden. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje v aktuální verzi novely zrušit pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Proti tomuto návrhu se postavila například Těžební unie nebo Teplárenské sdružení.

„Těžaři chtějí ujištění, že dodržíme zákon a nezrušíme moratorium na nezvyšování těžebních poplatků, které má trvat ještě dva roky. Já chci zase garance na tvorbu rezerv pro sanace. Záruky, že z těch firem zase neodtečou peníze do zahraničí,“ uvedl premiér Babiš. „Rozdělení výnosů je pro stát historicky nevýhodné, my jsme dostali jen 1,7 miliardy korun z poplatků, z firem ale odchází dividendy ve výši desítek miliard do zahraničí,“ dodal. 

Budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který se středečního jednání s těžaři také účastnil, označil setkání za náročné, ale korektní. „Příští týden pokračujeme a dotáhneme,“ napsal na Twitteru.

Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace nyní uvedly, že považují za skandální, pokud by se moratorium udrželo v platnosti. „Ústup ze zrušení moratoria by znamenal, že tato vláda poplatky už nebude moci zvýšit a poruší svůj programový slib daný občanům i poslancům a bude dál přicházet o miliardy za nerostné bohatství,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

V roce 2015 získal stát z těžebních poplatků téměř půl miliardy, o dva roky později to byla už skoro miliarda. Největším plátcem jsou hnědouhelné doly.

Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, projednání bylo ale odloženo. Zhruba třicet podporovatelů ekologických hnutí tehdy protestovalo před Strakovou akademií. Vládu žádali právě o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a o jejich zvýšení na deset procent tržní ceny uhlí.

Tehdy předkládaná verze normy počítala s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji. Návrh rušil pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, novela se však neměla týkat prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.

Báňský úřad chce, aby firmy měly peníze na sanace na účtech dřív

Na tvorbě novely se podílel Český báňský úřad (ČBÚ). Jeho mluvčí Bohuslav Machek za jednu ze stěžejních změn označil stanovení nejzazšího data, do nějž mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.

Podle únorové verze dokumentu by těžaři měli mít tuto povinnost ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Podle Machka prosazoval báňský úřad dřívější termín, návrh však neprošel. Dosud mohli mít těžaři hodnotu rezerv například i ve strojích. Podle informací ČTK by termín mohl být nakonec zkrácen, a to v rámci aktuální dohody mezi těžaři a vládou.

Premiér ale nyní volá po garancích, že podnikatelé nevyvedou peníze do zahraničí, třeba tím, že firmy prodají a na sanace po těžbě nezbydou peníze. Garance chce také prezident Miloš Zeman. Právě zkrácení termínu, do kdy má státem kontrolovaný účet vzniknout, má být onou zárukou. Další možností je, že při prodeji společnosti budou určeny peníze na sanace.

„Jestliže bych chtěl prodat těžebnu, tak to nové těžební povolení musí získat nový vlastník s posvěcením Báňského úřadu a ty peníze by měly být na účtu,“ vysvětlil předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala.

Pro těžařské firmy je podle jejich zástupců zachování jistoty pěti let nezvyšování poplatků zásadní. V opačném případě mluví o zmařených investicích a propouštění, a to v regionech, jakými jsou Mostecko, Karlovarsko nebo Ostravsko.

Od firem, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, získaly předloni stát a obce téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle ministerstva průmyslu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, u nichž zůstala výše výnosu zachována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vlaky v Praze kvůli krádeži kabelů nabírají zpoždění až devadesát minut

Zpoždění až devadesát minut nabírají od rána vlaky v Praze kvůli krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 31 mminutami

Krádež kabelů omezila provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy

Krádež kabelů omezila v neděli ráno provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy. Krádež se stala v úseku Praha Vršovice – Praha hlavní nádraží, zpoždění tam může dosáhnout až dvacet minut. Situace se dotýká lokálních spojů i rychlíků. Vyplývá to z informací na webu dopravce České dráhy. Podle drah může omezení trvat až do 12 hodin.
před 1 hhodinou

Dva roky od tragédie na filozofické fakultě připomene koncert i tichá vzpomínka

Památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v neděli připomene tichá vzpomínka před sídlem fakulty, benefiční koncert i mše za oběti tragédie a pozůstalé. Akce pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Po střelbě na fakultě, k níž došlo před dvěma lety, zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
před 1 hhodinou

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 2 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 3 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 4 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 12 hhodinami
Načítání...