Těžaři chtějí udržet výši poplatků, Babiš od nich ovšem žádá dostatek peněz na zahlazování škod po těžbě

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se zástupci těžebních společností o novele horního zákona, jednání mají pokračovat ještě příští týden. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje v aktuální verzi novely zrušit pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Proti tomuto návrhu se postavila například Těžební unie nebo Teplárenské sdružení.

„Těžaři chtějí ujištění, že dodržíme zákon a nezrušíme moratorium na nezvyšování těžebních poplatků, které má trvat ještě dva roky. Já chci zase garance na tvorbu rezerv pro sanace. Záruky, že z těch firem zase neodtečou peníze do zahraničí,“ uvedl premiér Babiš. „Rozdělení výnosů je pro stát historicky nevýhodné, my jsme dostali jen 1,7 miliardy korun z poplatků, z firem ale odchází dividendy ve výši desítek miliard do zahraničí,“ dodal. 

Budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který se středečního jednání s těžaři také účastnil, označil setkání za náročné, ale korektní. „Příští týden pokračujeme a dotáhneme,“ napsal na Twitteru.

Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace nyní uvedly, že považují za skandální, pokud by se moratorium udrželo v platnosti. „Ústup ze zrušení moratoria by znamenal, že tato vláda poplatky už nebude moci zvýšit a poruší svůj programový slib daný občanům i poslancům a bude dál přicházet o miliardy za nerostné bohatství,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

V roce 2015 získal stát z těžebních poplatků téměř půl miliardy, o dva roky později to byla už skoro miliarda. Největším plátcem jsou hnědouhelné doly.

Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, projednání bylo ale odloženo. Zhruba třicet podporovatelů ekologických hnutí tehdy protestovalo před Strakovou akademií. Vládu žádali právě o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a o jejich zvýšení na deset procent tržní ceny uhlí.

Tehdy předkládaná verze normy počítala s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji. Návrh rušil pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, novela se však neměla týkat prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.

Báňský úřad chce, aby firmy měly peníze na sanace na účtech dřív

Na tvorbě novely se podílel Český báňský úřad (ČBÚ). Jeho mluvčí Bohuslav Machek za jednu ze stěžejních změn označil stanovení nejzazšího data, do nějž mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.

Podle únorové verze dokumentu by těžaři měli mít tuto povinnost ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Podle Machka prosazoval báňský úřad dřívější termín, návrh však neprošel. Dosud mohli mít těžaři hodnotu rezerv například i ve strojích. Podle informací ČTK by termín mohl být nakonec zkrácen, a to v rámci aktuální dohody mezi těžaři a vládou.

Premiér ale nyní volá po garancích, že podnikatelé nevyvedou peníze do zahraničí, třeba tím, že firmy prodají a na sanace po těžbě nezbydou peníze. Garance chce také prezident Miloš Zeman. Právě zkrácení termínu, do kdy má státem kontrolovaný účet vzniknout, má být onou zárukou. Další možností je, že při prodeji společnosti budou určeny peníze na sanace.

„Jestliže bych chtěl prodat těžebnu, tak to nové těžební povolení musí získat nový vlastník s posvěcením Báňského úřadu a ty peníze by měly být na účtu,“ vysvětlil předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala.

Pro těžařské firmy je podle jejich zástupců zachování jistoty pěti let nezvyšování poplatků zásadní. V opačném případě mluví o zmařených investicích a propouštění, a to v regionech, jakými jsou Mostecko, Karlovarsko nebo Ostravsko.

Od firem, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, získaly předloni stát a obce téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle ministerstva průmyslu se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, u nichž zůstala výše výnosu zachována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 11 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 16 hhodinami
Načítání...