Syková rezignovala na funkci ve vládní radě pro výzkum

Odvolaná ředitelka Ústavu experimentální medicíny a senátorka Eva Syková (ČSSD) rezignovala na funkci místopředsedkyně vládní rady pro výzkum. Řekla to pro Český rozhlas. Zvažuje i odstoupení z funkce šéfky Ústavu experimentální medicíny. K rezignaci z vládní rady ji předtím vyzval i premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Do jejího ústavu zároveň míří finanční kontrola. Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou v úterý odvolal kvůli kauze s kmenovými buňkami, podle něj poškodila dobré jméno celé akademie i ústavu. Tuto kauzu v pondělí zveřejnil pořad Reportéři ČT. Dosavadní vědeckou práci Sykové podpořil prezident Miloš Zeman.

Prezident Zeman poukázal podle webu Českého rozhlasu na vědecké úspěchy Sykové. „Každý vědec je tak trochu fanatikem svého oboru a někdy mírně řečeno přehání propagaci tohoto oboru v tom smyslu, že to, co se nachází v experimentálním stádiu, už vydává za ověřený produkt,“ poznamenal Zeman a doplnil: „Já bych byl v tomto případě velkorysý, protože paní profesorka Syková ve své vědecké práci dosáhla nesporných úspěchů.“ Informoval o tom web ČRo. 

Vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) Syková poskytla dokumenty o léčbě ALS a jejím financování, řekla, že ji k odstoupení netlačil. Uvedla rovněž, že má podporu svých kolegů, čtvrtečního jednání rady ústavu se ale nezúčastní. Nechce ho jakýmkoliv způsobem poškodit ani Akademii věd, přestože se domnívá, že nic nezákonného neudělala. Jedinou motivací plateb podle Sykové bylo dát šanci pacientům, aby dostali kmenové buňky v klinické studii. Léčbu prý chtěli vyzkoušet za každou cenu.

Uznávám svou chybu, peníze pacientům vrátím, řekla Syková v rozhovoru pro MF DNES . Podle reportáže České televize totiž profesorka a její tým si nechali od pacientů platit za terapii kmenovými buňkami 150 tisíc korun, přestože účast ve studii je ze zákona bezplatná.

Kontroly posíláme na ústavy pravidelně, ale v souvislosti s tím, že odvoláváme paní ředitelku, to má logiku. Půjde o finanční audit.
Jiří Drahoš

Konečné odvolání Sykové z funkce musí potvrdit rada ústavu, která bude jednat ve čtvrtek. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však není. Pokud by rada odvolání nepotvrdila, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu. Drahoš k tomu řekl, že dal pokyn radě ústavu, aby se odvoláním neprodleně zabývala a dala mu co nejdříve své stanovisko.

Vědkyně poskytla vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) dokumenty o léčbě ALS a jejím financování. Uvedla, že ji k odstoupení netlačil. Dodala, že má podporu svých kolegů, jednání rady ústavu se ale nezúčastní – nechce prý jakýmkoliv způsobem poškodit ani Akademii věd, přestože se domnívá, že nic nezákonného neudělala. Do médií se vyjádří po zasedání rady ve čtvrtek v poledne.

Webové stránky Ústavu experimentální medicíny, na kterých jsou zveřejněny výroční zprávy, ve středu od rána určitou dobu nefungovaly. Nefunkční byla i stránka spolku Buněčná terapie. Členka akademické rady Hana Sychrová ranní výpadek stránek potvrdila, jeho příčinu ale nezná. Dodala, že výroční zpráva z roku 2015 by se na stránkách ústavu, tak jako u dalších akademických pracovišť, měla objevit do konce června.

Vědecký tým renomované lékařky Evy Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu nemoci známé jako ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná, vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění se navíc dosud nepodařilo prokázat. 

Syková tvrdí, že žádný pacient za svou účast v klinické studii neplatil. „Stát ovšem nikdy neřekl, kde se mají finanční prostředky na takovou studii sehnat. Kdyby totiž nešlo o nemoc s tak vážným průběhem, tak bychom nikdy nezkoušeli postup urychlit a zde jsme neměli jinou možnost než sehnat finance na realizaci studie,“ popsala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
13:34Aktualizovánopřed 16 mminutami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 8 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 9 hhodinami

Návrh počítá s omezením vzniku nových lékáren tam, kde už jsou

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.
před 11 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 19 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 20 hhodinami

Před pár lety čtyři výjezdy, loni 125. Požárů elektrokol a koloběžek skokově přibylo

Přibývá požárů elektrických kol a koloběžek. Zatímco před šesti lety vyjeli hasiči ročně ke čtyřem takovým případům, loni už jich bylo 125. Právě elektrokoloběžka byla podle vyšetřovatelů zřejmě příčinou i středečního požáru v panelovém domě v Ostravě. Zranilo se při něm 39 lidí. Největší riziko podle odborníků hrozí při nabíjení.
před 21 hhodinami
Načítání...