Odvolaná ředitelka Ústavu experimentální medicíny a senátorka Eva Syková (ČSSD) rezignovala na funkci místopředsedkyně vládní rady pro výzkum. Řekla to pro Český rozhlas. Zvažuje i odstoupení z funkce šéfky Ústavu experimentální medicíny. K rezignaci z vládní rady ji předtím vyzval i premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Do jejího ústavu zároveň míří finanční kontrola. Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou v úterý odvolal kvůli kauze s kmenovými buňkami, podle něj poškodila dobré jméno celé akademie i ústavu. Tuto kauzu v pondělí zveřejnil pořad Reportéři ČT. Dosavadní vědeckou práci Sykové podpořil prezident Miloš Zeman.
Syková rezignovala na funkci ve vládní radě pro výzkum
Prezident Zeman poukázal podle webu Českého rozhlasu na vědecké úspěchy Sykové. „Každý vědec je tak trochu fanatikem svého oboru a někdy mírně řečeno přehání propagaci tohoto oboru v tom smyslu, že to, co se nachází v experimentálním stádiu, už vydává za ověřený produkt,“ poznamenal Zeman a doplnil: „Já bych byl v tomto případě velkorysý, protože paní profesorka Syková ve své vědecké práci dosáhla nesporných úspěchů.“ Informoval o tom web ČRo.
Vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) Syková poskytla dokumenty o léčbě ALS a jejím financování, řekla, že ji k odstoupení netlačil. Uvedla rovněž, že má podporu svých kolegů, čtvrtečního jednání rady ústavu se ale nezúčastní. Nechce ho jakýmkoliv způsobem poškodit ani Akademii věd, přestože se domnívá, že nic nezákonného neudělala. Jedinou motivací plateb podle Sykové bylo dát šanci pacientům, aby dostali kmenové buňky v klinické studii. Léčbu prý chtěli vyzkoušet za každou cenu.
Uznávám svou chybu, peníze pacientům vrátím, řekla Syková v rozhovoru pro MF DNES . Podle reportáže České televize totiž profesorka a její tým si nechali od pacientů platit za terapii kmenovými buňkami 150 tisíc korun, přestože účast ve studii je ze zákona bezplatná.
Kontroly posíláme na ústavy pravidelně, ale v souvislosti s tím, že odvoláváme paní ředitelku, to má logiku. Půjde o finanční audit.
Konečné odvolání Sykové z funkce musí potvrdit rada ústavu, která bude jednat ve čtvrtek. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však není. Pokud by rada odvolání nepotvrdila, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu. Drahoš k tomu řekl, že dal pokyn radě ústavu, aby se odvoláním neprodleně zabývala a dala mu co nejdříve své stanovisko.
Vědkyně poskytla vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) dokumenty o léčbě ALS a jejím financování. Uvedla, že ji k odstoupení netlačil. Dodala, že má podporu svých kolegů, jednání rady ústavu se ale nezúčastní – nechce prý jakýmkoliv způsobem poškodit ani Akademii věd, přestože se domnívá, že nic nezákonného neudělala. Do médií se vyjádří po zasedání rady ve čtvrtek v poledne.
Webové stránky Ústavu experimentální medicíny, na kterých jsou zveřejněny výroční zprávy, ve středu od rána určitou dobu nefungovaly. Nefunkční byla i stránka spolku Buněčná terapie. Členka akademické rady Hana Sychrová ranní výpadek stránek potvrdila, jeho příčinu ale nezná. Dodala, že výroční zpráva z roku 2015 by se na stránkách ústavu, tak jako u dalších akademických pracovišť, měla objevit do konce června.
Vědecký tým renomované lékařky Evy Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu nemoci známé jako ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 tisíc korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná, vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění se navíc dosud nepodařilo prokázat.
Syková tvrdí, že žádný pacient za svou účast v klinické studii neplatil. „Stát ovšem nikdy neřekl, kde se mají finanční prostředky na takovou studii sehnat. Kdyby totiž nešlo o nemoc s tak vážným průběhem, tak bychom nikdy nezkoušeli postup urychlit a zde jsme neměli jinou možnost než sehnat finance na realizaci studie,“ popsala.