Uznávaná lékařka a vědkyně Eva Syková končí ve vedení Ústavu experimentální medicíny. Kvůli poškození dobrého jména Akademie věd ji z funkce odvolal předseda instituce Jiří Drahoš. Vědecký tým Evy Sykové si podle zjištění ČT nechával od pacientů s nemocí ALS platit 150 tisíc korun za léčbu kmenovými buňkami, ačkoliv má být pro účastníky klinické studie bezplatná. Se Sykovou se ještě tento týden sejde vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bělobrádek zatím nedá podnět k odvolání Sykové z vládní rady pro výzkum.
Syková končí v čele svého ústavu. Za poškozenou pověst Akademie věd
O případu ve své pondělní reportáži obsáhle referovali Reportéři České televize. Sykové vědecký tým, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu nemoci známé jako ALS (amyotrofická laterální skleróza), si nechal od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet stotisícové částky.
Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná, účinek kmenových buněk na léčbu smrtelného onemocnění, při kterém odumírají svaly, se navíc dosud nepodařilo vědecky prokázat. „Nepotkali jsme rodinu, která by nepopisovala stejný scénář: Chcete kmenové buňky, přispějte sponzorským darem,“ doplňuje reportérka Markéta Dobiášová, která na případu pracovala. „Právně je to obtížné, protože se paní profesorka může obhajovat, že to byl sponzorský dar – ale všichni lidé, se kterými jsme se setkali, říkali, že ho složit museli.“
Vědecký tým popřel tvrzení pacientů o vyžadované platbě bezprostředně po odvysílání reportáže. Finanční prostředky podle ústavu pocházely nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů firem, pojišťoven, ze sbírek, z osobních darů a velkou měrou přispěl i spolek Buněčná terapie (tomu předsedá Syková a právě na jeho účet měli pacienti peníze posílat).
„Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu,“ uvedl.
Podle informací ČT ovšem tým Evy Sykové nežádal platby jen u léčby ALS, ale i u pacientů s poškozenou míchou.
GALERIE
Syková končí v čele ústavu experimentální medicíny
Svůj konec si musí potvrdit sama Syková
Předseda Akademie věd rozhodl o odvolání k dnešnímu dni. Důvodem rozhodnutí jsou závažné skutečnosti, které souvisí s využíváním kmenových buněk pro pacienty s chorobou ALS, a podíl profesorky Evy Sykové na těchto aktivitách nepodporuje dobré jméno Akademie věd.
Nyní přichází informace, že předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš odvolal vědkyni a senátorku Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV, který motolskou studii prováděl. Drahoš tak učinil po zasedání předsednictva akademické rady.
Své rozhodnutí vysvětluje tím, že vědkyně a senátorka za ČSSD Syková kauzou s kmenovými buňkami poškodila dobré jméno ústavu experimentální medicíny i celé akademie.
Akademie věd je zřizovatelem padesátky ústavů a její předseda má sice právo Sykovou odvolat, ale jeho rozhodnutí ještě musí potvrdit rada ústavu. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však také není.
Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc pravděpodobně podle mluvčího Martinka řešit dozorčí rada ústavu. „Domníváme se, že pod tíhou důkazů rada rozhodne souhlasně.“
Jednasedmdesátiletá vědkyně Eva Syková je autorkou více než 600 publikací a spoluautorkou několika patentů. V minulosti působila ve Fyziologickém ústavu ČSAV, Ústav experimentální medicíny vedla od roku 2001. V říjnu 2012 se dostala za ČSSD do Senátu a v září před dvěma lety se stala i poradkyní premiéra pro vědu a výzkum.
Jako lékařka se věnuje biomedicíně (oboru neurovědy) a její specializací je
výzkum chorob mozku a míchy. V posledním desetiletí se intenzivně zabývá výzkumem kmenových buněk. Podporuje rozvíjející se vědní obor – regenerativní medicínu.
V roce 2008 se Syková neúspěšně ucházela o místo předsedkyně Akademie věd ČR. Ve volbě prohrála s Jiřím Drahošem. Před rokem se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni odvolaného ministra školství Marcela Chládka.
Eva Syková
Bělobrádek chce jednat o budoucnosti Sykové ve vládní radě
Praktiky týmu paní profesorky Sykové poškozovaly výzkum. Výzkumná studie totiž musí být ze zákona zdarma, a teď je prakticky neplatná. Navíc máme informace, že k vybírání sponzorských darů docházelo i u pacientů s poškozenou míchou.
Aféra ohrožuje také působení Evy Sykové v dalších institucích. Ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší již avizoval, že pošle podnět předsedovi vlády, aby Sykovou odvolal z funkce první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
„Není možné, aby byla tato osoba nadále první místopředsedkyní Rady, protože to je velice významné místo. S takovým škraloupem to člověk prostě dělat nemůže,“ prohlásil Hořejší, který patří k premiérovým poradcům pro vysoké školy a vědu.
Pochybnosti zaznívají i od vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka. „V reakci na poslední vývoj a odvolání Evy Sykové z postu ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR jsem se rozhodl projednat i její působení v radě,“ napsal v tiskovém prohlášení s tím, že chce o záležitosti jednat jak s profesorkou, tak s předsedou vlády. Bělobrádek se chce nejprve seznámit s dokumenty, které mu Syková předloží, nedá proto zatím podnět vládě k jejímu odvolání z vládní rady pro výzkum.
„Nechci dělat předčasné závěry. Pokud by se prokázala ta obvinění, tak si myslím, že je skutečně na zvážení vlády, zda by nedošlo ke změně, ale to je ještě předčasné,“ řekl vicepremiér.
Jednotlivé případy pacientů v léčbě kmenovými buňkami prověřuje i Fakultní nemocnice v Motole. Pokud se podle vedení nemocnice najdou nezpochybnitelné důkazy, že se tak dělo na půdě nemocnice, podá žalobu na poškození dobrého jména. Po neurolozích Martinu Bojarovi a Aleši Homolovi, kteří zastupují v motolské nemocnici expertní tým, bude vedení nemocnice žádat vysvětlení celé věci. „Pokud někdo požadoval v naší nemocnici po našich pacientech úhradu za účast v klinické studii, okamžitě s ním ukončíme spolupráci,“ řekl ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík.
Rozpaky vzbudila praxe ústavu už na podzim
Aktuální případ není první. Už před půl rokem přinesl tým Reportérů ČT informaci, že Syková a její kolegové zpoplatnili léčbu kmenovými buňkami u lidí, kteří se do klinické studie kvůli různým kritériím nedostali.
Etickou sporností celého postupu se také zabývala komise ministerstva zdravotnictví, Česká neurologická společnost, druhá lékařská fakulta, vládní rada pro vědu, výzkum a inovace, jejíž je Syková členkou, a konečně i etická komise Akademie věd.
Postup označili za eticky sporný zejména proto, že účinky kmenových buněk na léčbu ALS věda neprokázala (Syková se o to ve své klinické studii ostatně sama pokouší), k žádnému dalšímu výraznému výsledku ale etické sbory nedošly.
