Vědecký tým vědkyně a senátorky Evy Sykové si podle zjištění ČT nechával od pacientů platit 150 tisíc korun za léčbu kmenovými buňkami. Pro účastníky klinické studie má být ale bezplatná. Podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše by takovému pacientovi nemělo být ani naznačováno, že by měl přispět. Sám sebe sice nebere za soudce, ale musel reagovat podle možností a Sykovou odvolat z vedení Ústavu experimentální medicíny. Musí to ještě potvrdit rada ústavu, pokud by to neučinila, obrátí se na dozorčí radu.
Drahoš: V klinické studii by pacientovi neměli ani naznačit, že by měl přispět
Ať už by mělo jít přímo o placení, nebo o formu příspěvku nějakému spolku, ve výsledku to podle předsedy Akademie věd České republiky Jiřího Drahoše vyjde nastejno. „Mně připadá naprosto neetické, když je lidem, kterým zbývá několik měsíců života, naznačováno a mnohdy dost neomaleně, že by si na klinickou studii měli připlatit,“ prohlásil Drahoš v pořadu Události, komentáře.
„Neberu paní profesorce Sykové právo bránit se, ale v této situaci jsem musel reagovat podle možností, které mi dává zákon o Akademii věd i zákon o veřejných výzkumných institucích,“ dodal. „Vycházím z toho, co jsem slyšel v reportáži, vycházím z toho, co vím, paní profesorka Syková z mého pohledu také nezvládla příliš krizovou komunikaci,“ dodal.
S odvoláním musí souhlasit rada ústavu
Sykovou tedy odvolal z vedení Ústavu experimentální medicíny, ještě to ale neznamená, že definitivně skončila. Drahoš jako předseda akademie nemůže ředitele ústavu odvolat přímo, musí si vyžádat souhlas rady pracoviště. „Předpokládám, že ho dostanu,“ podotknul. „Doufám, že rada bude mít dostatek rozumu a soudnosti, aby za dané situace doporučila paní profesorce Sykové akceptovat toto rozhodnutí,“ doplnil.
Jenomže Syková stojí také v čele rady, věc by se tak mohla zkomplikovat. „Pakliže rada pracoviště nebude s mým rozhodnutím souhlasit, předpokládám, že se obrátím na dozorčí radu Ústavu experimentální medicíny,“ uvedl Drahoš.
Pokud se v souvislosti s kauzou mluví o pověsti Akademie věd, nemyslí si Drahoš, že by bylo přímo poškozené, nicméně etický rozměr kauzy ji poškozuje. „Myslím, že akademie je dostatečně důstojná instituce a je tam více než padesát ústavů, takže exces jednoho ústavu nemůže zničit dobré jméno Akademie věd,“ řekl.
Se Sykovou se ještě tento týden chce sejít vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Syková je totiž ve vládní radě pro výzkum. Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Václava Hořejšího by měla skončit i tady.