Sucho a nedostatek srážek zvyšují riziko požárů. Hasiči i strážci Národního parku Šumava kvůli tomu posilují protipožární hlídky. Navzdory nebezpečí řada turistů rozdělává oheň i v nejchráněnějších částech národního parku. Hrozí jim za to na místě pokuta až deset tisíc korun. Pokutu za rozdělávání ohně dostanou i návštěvníci Brd. Uhasit ohniště totiž nestačí a požáry mohou vypuknout až po několika dnech – navíc se tak může stát v oblastech, kam se hasiči dostávají jen obtížně.
Při minulé kontrole šumavští strážci zlikvidovali ohniště, nyní na stejném místě nachází nové. „Z ohně zde vždycky hrozí problém, protože jsme na návětrné straně svahu, takže při rozdělávání hrozí, že budou odlétávat jiskry do suchého prostředí,“ vysvětluje člen Strážní služby Národního parku Šumava Jan Pecánek.
Jen málokdy se ovšem podaří nalézt toho, kdo je za rozdělání ohně zodpovědný. Například na Obřím hradu nedaleko Rejštejna se pod kamením skrývá suché podloží, které může prohořívat. Pokud si tu tedy turisté udělají ohniště a následně ho uhasí, neznamená to, že riziku požáru předejdou. Plameny se totiž mohou objevit o několik metrů dál, třeba i za tři dny.
Špekáčky za pokutu
Podobný problém řeší strážci v chráněné krajinné oblasti Brdy. I přesto, že je zde rozdělávání ohně zakázané, vznikají v často navštěvovaných lokalitách desítky nových ohnišť. Opékáním špekáčků či vařením jídla na otevřeném ohni v Brdech ale lidé riskují vysokou pokutu. „Hrozí až pokuta deset tisíc korun, v případě požáru dvacet pět tisíc korun a náhrada škody,“ přibližuje mluvčí Vojenských lesů České republiky Jan Sotona.
I Sotona potvrzuje, že uhasit ohniště nestačí, oheň totiž může vydržet doutnat pod zemí. „Požáry mohou vylézt i za několik dní. Byl jsem svědkem, že na Brdech hořelo měsíc v kuse a stejně to nešlo uhasit, protože to byl rašelinový požár,“ dodává velitel rokycanských hasičů Josef Huml.
Problematický terén
V případě Šumavy i Brd mají hasiči problém s terénem, na řadu míst se nedostanou například ani na čtyřkolkách. „Naše technika je dost velká a současné komunikace a dostupné cesty jsou nedostačující,“ vyjasňuje Huml. V Brdech už návštěvníci chráněnné krajiné oblasti žádali správce o vytvoření lokalit, kde by ohně rozdělávat mohli. Ti ale mají jasno, že žádná taková místa nebudou.
Protože současné sucho riziko ještě zvyšuje, v šumavském terénu je každý den tucet hasičů a strážců parku. Jestli někde nehoří, kontrolují až do večerních hodin. Vedení šumavského parku se pak snaží suchu předcházet zadržováním vody v krajině. Postupně se obnovují mokřady v místech, kde se dříve těžila rašelina.
„Díky strojům a tomu, že se rašelina těžila a odvážela, můžeme paradoxně tu rašelinu vzít a kanály ucpat,“ říká geobotanička Iva Bufková ze Správy NP Šumava. Správci plánují obnovit asi dva tisíce hektarů rašelinišť, práce je to ale dlouhodobá. Aby vytyčený cíl splnili, budou potřebovat zhruba deset let.
