Studentka Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Leila Selyščeva strávila dva měsíce v obléhaném Chersonu, kam přijela krátce před invazí navštívit svou babičku. Spolu s ní se jí před nedávnem podařilo utéct do Prahy a znovu se shledat s blízkými.
Studentku Karlovy univerzity uvěznila válka v Chersonu. Utéct se jí podařilo po dvou měsících
UDÁLOSTI: Studentka UK po dvou měsících utekla z Chersonu (zdroj: ČT24)
Třiadvacetiletá Leila v Česku žije od svých patnácti let. Do jihoukrajinského Chersonu přijela za babičkou a kamarády přes Oděsu 10. února a do Česka se plánovala vracet na konci měsíce. Město v ústí Dněpru do Černého moře se ale stalo prvním z velkých sídel, které po invazi z 24. února obsadila vojska ruského agresora. A Leila v něm zůstala uvězněná.
Za nejhorší den považuje úterý 1. března, kdy ruské jednotky vstoupily do města. Spolu s babičkou a sousedy se přes pět hodin ukrývala ve sklepě. „Když jsem tam byla, počítala jsem se vším. Že to nepřežiju. Že nás něco trefí,“ říká.
Raketa tehdy dopadla na dům v její ulici a Česká televize s Leilou byla ve spojení už v prvních týdnech války. „Seděli jsme tam asi pět hodin, byla hrozná zima. Jen jsme poslouchali výbuchy kolem a modlili se, aby to nebylo horší,“ vzpomínala tehdy na první březnový den.
Dobrý den, jenže jinak
Její jediný cíl bylo vrátit se do Česka, tentokrát i s babičkou. Přes známou nakonec dostaly kontakt na muže, který by je z města odvezl. „Zavolal nám těsně před odjezdem, v deset večer, že druhý den v šest ráno pro nás má dvě místa – a jestli jsme připravené, nebo ne. Poradily jsme se a řekly, že ano. Hned poté jsem se rozbrečela,“ rekapituluje útěk z Chersonu.
Zabalila si věci a vymazala z telefonu všechny sociální sítě, zprávy, videa a fotky rozstříleného Chersonu. Než opustily oblast, kterou okupuje ruská armáda, musely absolvovat postupně sedm kontrol a jako emočně zlomová se ukázala ta první ukrajinská, kde už jako pozdrav neslyšely ruské „Zdravstvuj“.
„Přišel voják a řekl ‚Dobreho dňa‘. Babička se rozbrečela, já měla taky slzy v očích, bylo to hodně dojemné, že máme ruské blockspoty za sebou, že se nic nestalo a že jsme celé,“ říká vysokoškolačka.
Tři dny
Cesta do Prahy oběma ženám nakonec trvala tři dny; v české metropoli na ně čekali bratr a matka. „Říkala mi, že se jí stále vybavoval můj obličej, který se usmíval, ale v pozadí jsou zvuky střelby a výbuchy, tak mě zamrzelo, že to musela taky zažít,“ dodává Selyščeva.
Studentka Karlovy univerzity se nyní snaží vrátit k běžnému životu, jaký žila před svou cestou do Chersonu. „Je to krásné, ale zároveň strašně smutné,“ komentuje pak přítomnost solidárních ukrajinských vlajek v pražských ulicích a věří v to, že ukrajinská armáda ruského agresora porazí.