Státní zástupce požaduje pro bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) a ostatní tři obviněné v kauze Opencard stejné tresty, jaké si vyslechli už dvakrát předtím, tedy tříleté a dvouleté podmínky. Uvedl to v úterní závěrečné řeči u Městského soudu v Praze. Obžalovaní trvají na tom, že se ničeho protiprávního nedopustili. Původní soudce čelí kárným žalobám kvůli údajné manipulaci s protokoly. Případ tak řeší nová soudkyně, která rozsudek vyhlásí v pátek.
Na lavici obžalovaných v úterý vedle Hudečka už potřetí usedli někdejší radní pro informatiku a dopravu Eva Vorlíčková a Josef Nosek a také bývalý šéf magistrátních informatiků Jan Teska. Státní zástupce Tomáš Lejnar je viní z porušení povinností při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
„Jsem nadále toho názoru, že obžalovaní by měli být odsouzeni v souladu s předchozím rozsudkem,“ konstatoval Lejnar. Chce také, aby uhradili Praze škodu. Město ji vyčíslilo na 23,2 milionu korun plus úroky z prodlení.
Případ se týká kontraktů s tehdejším vlastníkem práv k zamýšlené multifunkční kartě Opencard, firmou Haguess. Pražští radní je v dubnu 2012 jednomyslně schválili poté, co jim to doporučila hodnotící komise. Podle obžaloby tím Haguess neoprávněně zvýhodnili.
Obžalovaní trvají na tom, že jednali v krajní nouzi
Obžalovaní poukazují na to, že Opencard byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. V úterý zopakovali, že se snažili odvrátit hrozící škodu a zachránit projekt a že vzhledem k okolnostem jednali v krajní nouzi.
Podle státního zástupce byla schválená zakázka předražená. Obžalovaným mimo jiné vyčítá, že si k ní nenechali vypracovat podrobný právní posudek, který by se zabýval i jejich trestní odpovědností. Stejně tak měl podle něj vzniknout posudek k tomu, co by se stalo, kdyby město smlouvu s Haguess neprodloužilo.
„Nezlobte se, ale to je přece úplně úchylné. Já jsem neměl fond na žádné posudky, já jsem byl radní pro územní rozvoj,“ reagoval v soudní síni Hudeček. S Vorlíčkovou se shodli na tom, že by i dnes hlasovali stejně. „Potřebovala bych, aby mi pan státní zástupce vysvětlil věc, která tady za těch sedm let nepadla – co jsem ještě mohla dělat navíc? Já bych to byla bývala udělala, kdybych tu možnost měla,“ podotkla Vorlíčková s tím, že je stavební inženýrka, nikoliv právnička, a že zakázku připravovali právníci.
Původní senát soudce Alexandra Sotoláře uložil obviněným dvakrát stejné tresty – tříletou podmínku Vorlíčkové a Teskovi, dvouletou Hudečkovi a Noskovi. Oba odsuzující verdikty však následně zrušil vrchní soud s odůvodněním, že Sotolář dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, protože část důkazů opomenul. Zasahoval údajně také do protokolů z jednání, které přepisoval tak, že neodpovídaly tomu, co na místě vypovídali svědci.
Odvolací senát nakonec kauzu Sotolářovi odebral. Soudce čelí kvůli manipulaci s protokoly žalobám od nadřízeného a od ministryně spravedlnosti, která jej do skončení kárného řízení zbavila taláru.
V kauze Opencard byl obžalován také Hudečkův předchůdce ve funkci pražského primátora a současný poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). Aktuální hlavní líčení se ho ale netýká, protože jeho stíhání bude moci pokračovat až poté, co mu skončí poslanecký mandát.
Dalších deset obviněných justice už dříve pravomocně osvobodila, a to včetně bývalých pražských radních Lukáše Manharta, Václava Novotného, Pavla Richtera, Heleny Chudomelové, Radka Lohynského a Ivana Kabického.
Bém v případu nikdy obviněn nebyl, vystupoval jako svědek. Za projekt Opencard poslaly soudy do vězení někdejšího šéfa magistrátního odboru informatiky Ivana Seyčka, a to na 3,5 roku za porušení povinností při správě majetku. Spoluobviněný šéf hodnoticí komise Jiří Chytil dostal podmíněný trest. Obžalováni byli také dva někdejší manažeři pražského dopravního podniku Tomáš Petana a Jan Suntych, zastal se jich však Nejvyšší soud.
