Státní zástupce žádá za Opencard podmínky, soud rozhodne v pátek

Státní zástupce požaduje pro bývalého pražského primátora Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) a ostatní tři obviněné v kauze Opencard stejné tresty, jaké si vyslechli už dvakrát předtím, tedy tříleté a dvouleté podmínky. Uvedl to v úterní závěrečné řeči u Městského soudu v Praze. Obžalovaní trvají na tom, že se ničeho protiprávního nedopustili. Původní soudce čelí kárným žalobám kvůli údajné manipulaci s protokoly. Případ tak řeší nová soudkyně, která rozsudek vyhlásí v pátek.

Na lavici obžalovaných v úterý vedle Hudečka už potřetí usedli někdejší radní pro informatiku a dopravu Eva Vorlíčková a Josef Nosek a také bývalý šéf magistrátních informatiků Jan Teska. Státní zástupce Tomáš Lejnar je viní z porušení povinností při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.

„Jsem nadále toho názoru, že obžalovaní by měli být odsouzeni v souladu s předchozím rozsudkem,“ konstatoval Lejnar. Chce také, aby uhradili Praze škodu. Město ji vyčíslilo na 23,2 milionu korun plus úroky z prodlení.

Případ se týká kontraktů s tehdejším vlastníkem práv k zamýšlené multifunkční kartě Opencard, firmou Haguess. Pražští radní je v dubnu 2012 jednomyslně schválili poté, co jim to doporučila hodnotící komise. Podle obžaloby tím Haguess neoprávněně zvýhodnili.

Obžalovaní trvají na tom, že jednali v krajní nouzi

Obžalovaní poukazují na to, že Opencard byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. V úterý zopakovali, že se snažili odvrátit hrozící škodu a zachránit projekt a že vzhledem k okolnostem jednali v krajní nouzi.

Podle státního zástupce byla schválená zakázka předražená. Obžalovaným mimo jiné vyčítá, že si k ní nenechali vypracovat podrobný právní posudek, který by se zabýval i jejich trestní odpovědností. Stejně tak měl podle něj vzniknout posudek k tomu, co by se stalo, kdyby město smlouvu s Haguess neprodloužilo.

„Nezlobte se, ale to je přece úplně úchylné. Já jsem neměl fond na žádné posudky, já jsem byl radní pro územní rozvoj,“ reagoval v soudní síni Hudeček. S Vorlíčkovou se shodli na tom, že by i dnes hlasovali stejně. „Potřebovala bych, aby mi pan státní zástupce vysvětlil věc, která tady za těch sedm let nepadla – co jsem ještě mohla dělat navíc? Já bych to byla bývala udělala, kdybych tu možnost měla,“ podotkla Vorlíčková s tím, že je stavební inženýrka, nikoliv právnička, a že zakázku připravovali právníci.

Původní senát soudce Alexandra Sotoláře uložil obviněným dvakrát stejné tresty – tříletou podmínku Vorlíčkové a Teskovi, dvouletou Hudečkovi a Noskovi. Oba odsuzující verdikty však následně zrušil vrchní soud s odůvodněním, že Sotolář dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, protože část důkazů opomenul. Zasahoval údajně také do protokolů z jednání, které přepisoval tak, že neodpovídaly tomu, co na místě vypovídali svědci.

Odvolací senát nakonec kauzu Sotolářovi odebral. Soudce čelí kvůli manipulaci s protokoly žalobám od nadřízeného a od ministryně spravedlnosti, která jej do skončení kárného řízení zbavila taláru.

V kauze Opencard byl obžalován také Hudečkův předchůdce ve funkci pražského primátora a současný poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). Aktuální hlavní líčení se ho ale netýká, protože jeho stíhání bude moci pokračovat až poté, co mu skončí poslanecký mandát.

Dalších deset obviněných justice už dříve pravomocně osvobodila, a to včetně bývalých pražských radních Lukáše Manharta, Václava Novotného, Pavla Richtera, Heleny Chudomelové, Radka Lohynského a Ivana Kabického.

Bém v případu nikdy obviněn nebyl, vystupoval jako svědek. Za projekt Opencard poslaly soudy do vězení někdejšího šéfa magistrátního odboru informatiky Ivana Seyčka, a to na 3,5 roku za porušení povinností při správě majetku. Spoluobviněný šéf hodnoticí komise Jiří Chytil dostal podmíněný trest. Obžalováni byli také dva někdejší manažeři pražského dopravního podniku Tomáš Petana a Jan Suntych, zastal se jich však Nejvyšší soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 26 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.