Státní smutek kvůli úmrtí Karla Gotta bude v sobotu 12. října

Nahrávám video

Vláda se chystá na sobotu 12. října vyhlásit státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta. Připadne na den umělcova pohřbu, který se uskuteční se státními poctami včetně zádušní mše v katedrále svatého Víta. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO).

„V pátek ráno už u nás na Úřadě vlády vyjednáváme konkrétní realizaci pohřbu, který bude velice logisticky náročný, protože zájem veřejnosti je obrovský. Je na to strašně málo času, protože na to máme de facto týden,“ uvedl předseda vlády Babiš.

S uctěním památky Karla Gotta počítá i prezident Miloš Zeman, oznámil v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi,“ dodal.

Vláda podle premiéra Babiše od počátku komunikuje se zpěvákovou rodinou. Ta ve čtvrtek oznámila, že se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Poslední rozloučení s Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od 8:00 do 22:00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.

Detaily budou známy v úterý

Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Její průběh má na starosti pražské arcibiskupství, organizuje ji Úřad vlády. Detaily budou známy v úterý. V pondělí bude na detailech pracovat přípravný tým s arcibiskupem Dukou, který se v neděli vrací ze Santiaga de Compostela ze setkání evropských biskupů.

Duka ve čtvrtek uvedl, že už při prvním rozhovoru Ivany Gottové s pražským arcibiskupstvím od ní zazněla prosba o sloužení zádušní mše za jejího manžela ve svatovítské katedrále. „Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu,“ napsal na Twitteru kardinál.

Zádušní mše, známá také jako rekviem, je zvláštní bohoslužba, při které se pozůstalí loučí se zemřelým a modlí se za spásu jeho duše.

Duka ve svatovítské katedrále sloužil zádušní mše například během posledního rozloučení s bývalým prezidentem Václavem Havlem v prosinci 2011 nebo při pohřbu svého předchůdce arcibiskupa Miloslava Vlka v březnu 2017. Zádušní mše se ve svatovítské katedrále sloužila také v dubnu 2010 za kardinála Tomáše Špidlíka, o dva roky dříve za herce Radovana Lukavského, v roce 2005 za papeže Jana Pavla II. nebo v listopadu 1999 za lidoveckého politika Josefa Luxe.

Všechny informace ohledně pohřbu umístí rodina zemřelého zpěváka na webové stránky. „Pokud bude nějaká aktuální informace, kterou by manželka pana Gotta potřebovala sdělit veřejnosti, objeví se pouze na oficiálních stránkách,“ uvedla Gottova mluvčí Aneta Stolzová.

Už teď je jasné, že světelný festival Signal Festival, který se bude konat od 10. do 13 října, památku zpěváka uctí minutou ticha.

Karel Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci, bylo mu 80 let. Vláda už ve středu několik hodin po oznámení úmrtí rozhodla, že pokud s tím bude rodina souhlasit, Česko se s umělcem rozloučí státním pohřbem, na jehož datum připadne i státní smutek.

Později však premiér Babiš upřesnil, že poslední rozloučení bude mít podobu pohřbu se státními poctami, který je méně formální než klasický státní pohřeb určený především pro zesnulé hlavy států.

Praha zvažuje, které místo by mohlo nést zpěvákovo jméno. Vedle toho se také metropole připravuje na dopravní komplikace, které budou zřejmě loučení s Gottem doprovázet. Konkrétní ometení Praha zveřejní v průběhu následujícího týdne. 

Lidé i v pátek vzpomínají na hudební legendu a vyjadřují soustrast rodině na různých pietních místech. K vile na Bertramce, kde Gott dlouhá léta žil a kde také v úterý před půlnocí zemřel, stále přicházejí lidé všech věkových kategorií a přinášejí svíčky, květiny či fotografie. Pietní místo zřídila například i Pražská konzervatoř, kde Gott studoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna by měla o vetované novele rozpočtových zákonů hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
před 20 mminutami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 4 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 14 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.