Státní smutek kvůli úmrtí Karla Gotta bude v sobotu 12. října

Nahrávám video

Vláda se chystá na sobotu 12. října vyhlásit státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta. Připadne na den umělcova pohřbu, který se uskuteční se státními poctami včetně zádušní mše v katedrále svatého Víta. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO).

„V pátek ráno už u nás na Úřadě vlády vyjednáváme konkrétní realizaci pohřbu, který bude velice logisticky náročný, protože zájem veřejnosti je obrovský. Je na to strašně málo času, protože na to máme de facto týden,“ uvedl předseda vlády Babiš.

S uctěním památky Karla Gotta počítá i prezident Miloš Zeman, oznámil v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi,“ dodal.

Vláda podle premiéra Babiše od počátku komunikuje se zpěvákovou rodinou. Ta ve čtvrtek oznámila, že se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Poslední rozloučení s Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od 8:00 do 22:00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.

Detaily budou známy v úterý

Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Její průběh má na starosti pražské arcibiskupství, organizuje ji Úřad vlády. Detaily budou známy v úterý. V pondělí bude na detailech pracovat přípravný tým s arcibiskupem Dukou, který se v neděli vrací ze Santiaga de Compostela ze setkání evropských biskupů.

Duka ve čtvrtek uvedl, že už při prvním rozhovoru Ivany Gottové s pražským arcibiskupstvím od ní zazněla prosba o sloužení zádušní mše za jejího manžela ve svatovítské katedrále. „Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu,“ napsal na Twitteru kardinál.

Zádušní mše, známá také jako rekviem, je zvláštní bohoslužba, při které se pozůstalí loučí se zemřelým a modlí se za spásu jeho duše.

Duka ve svatovítské katedrále sloužil zádušní mše například během posledního rozloučení s bývalým prezidentem Václavem Havlem v prosinci 2011 nebo při pohřbu svého předchůdce arcibiskupa Miloslava Vlka v březnu 2017. Zádušní mše se ve svatovítské katedrále sloužila také v dubnu 2010 za kardinála Tomáše Špidlíka, o dva roky dříve za herce Radovana Lukavského, v roce 2005 za papeže Jana Pavla II. nebo v listopadu 1999 za lidoveckého politika Josefa Luxe.

Všechny informace ohledně pohřbu umístí rodina zemřelého zpěváka na webové stránky. „Pokud bude nějaká aktuální informace, kterou by manželka pana Gotta potřebovala sdělit veřejnosti, objeví se pouze na oficiálních stránkách,“ uvedla Gottova mluvčí Aneta Stolzová.

Už teď je jasné, že světelný festival Signal Festival, který se bude konat od 10. do 13 října, památku zpěváka uctí minutou ticha.

Karel Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci, bylo mu 80 let. Vláda už ve středu několik hodin po oznámení úmrtí rozhodla, že pokud s tím bude rodina souhlasit, Česko se s umělcem rozloučí státním pohřbem, na jehož datum připadne i státní smutek.

Později však premiér Babiš upřesnil, že poslední rozloučení bude mít podobu pohřbu se státními poctami, který je méně formální než klasický státní pohřeb určený především pro zesnulé hlavy států.

Praha zvažuje, které místo by mohlo nést zpěvákovo jméno. Vedle toho se také metropole připravuje na dopravní komplikace, které budou zřejmě loučení s Gottem doprovázet. Konkrétní ometení Praha zveřejní v průběhu následujícího týdne. 

Lidé i v pátek vzpomínají na hudební legendu a vyjadřují soustrast rodině na různých pietních místech. K vile na Bertramce, kde Gott dlouhá léta žil a kde také v úterý před půlnocí zemřel, stále přicházejí lidé všech věkových kategorií a přinášejí svíčky, květiny či fotografie. Pietní místo zřídila například i Pražská konzervatoř, kde Gott studoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPokuty udělené v zahraničí by nově mohli vymáhat i čeští celníci

Ministerstvo dopravy navrhuje zpřísnění vymáhání dopravních pokut z cesty v zahraničí. Ty teď často zůstávají nezaplacené. Od července příštího roku by je proto měla od všech řidičů z Česka vymáhat tuzemská Celní správa. Podle evropských pravidel bude moct nezaplacenou pokutu z ciziny vymoci i stát, kde řidič žije, dosud to šlo jen u pokut udělených v Česku. Dnes si zahraniční úřady u osmi přestupků mohou zjistit, komu auto patří. Nově by jich bylo osmnáct a pokuty nad 70 eur (asi 1700 korun) by měli vymáhat celníci. Peníze by tak nově zůstaly českému státu. Novela přináší i další změny. Nové řidičáky by měly platit patnáct let místo současných deseti a těžší obytné vozy by mohly po dálnici jezdit místo osmdesátky až stovkou.
před 33 mminutami

Minutu po minutěLidé hlasují v druhém kole senátních voleb

V Česku v sobotu pokračuje druhé kolo letošní obměny třetiny Senátu, v němž bude zvoleno zbývajících 22 senátorů či senátorek z dvojnásobného počtu finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno před týdnem v prvním kole, znovu už proto nehlasují voliči na Strakonicku, Děčínsku, Rychnovsku, Trutnovsku a Vyškovsku. Volební místnosti se v sobotu otevřely v 8:00. Možnost volit lidé mají do 14:00.
08:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Sokolům se vrátí pět milionů ze zpronevěřené částky, píše iRozhlas

České obci sokolské (ČOS) vrátí policisté pět milionů korun, o které organizace přišla v souvislosti s podvodem, při němž ji její bývalá zaměstnankyně dle vyšetřování připravila o desítky milionů korun, a které policie zajistila ženě na účtech. Serveru iRozhlas.cz to řekli policejní mluvčí Jan Daněk a starosta ČOS Martin Chlumský.
před 3 hhodinami

Skončil první den druhého kola senátních voleb

Voliči v pátek první den rozhodovali ve druhém kole o svých zástupcích ve 22 senátních obvodech. Volební účast se večer pohybovala nejčastěji mezi deseti až patnácti procenty. Bez ohledu na výsledek druhého kola je jisté, že v horní parlamentní komoře si sněmovní opozice udrží většinu, neboť v prvním kole získala pět z 27 letos obsazovaných křesel v celkově jednaosmdesátičlenném Senátu. Možnost volit budou mít lidé ještě v sobotu od osmi do čtrnácti hodin.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPříští vedení Pardubic chce prověřit nákup vozů Tesla pro strážníky

Zástupci budoucího vedení Pardubic plánují prověřit zakázku na pořízení nových aut pro městskou policii. Objednávka zahrnuje dva vozy Tesla v prémiové výbavě, předem se za ně zaplatily tři miliony korun. „Kdyby z toho vyšla škodovka, podle mě by to nikdo neřešil a cena by mohla být ještě vyšší,“ reagoval současný pardubický primátor Jan Nadrchal (ANO). Tendru se účastnila jediná firma, která podle zjištění Českého rozhlasu dluží na daních a má odstavený majetek. V tendru strážníci předepsali například dojezd 550 kilometrů nebo kufr s objemem 700 litrů. „Působí to tak, že to zadání bylo s cílem vybrat konkrétní značku auta,“ uvedl nově zvolený zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice). Rovněž vyjádřil obavy, že by město mohlo o peníze přijít. Městská policie očekává, že jí vozidla budou dodaná v lednu.
před 16 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Opomíjení hrdinové odboje. Výstava přibližuje osudy romských partyzánů a vojáků

Romové se během druhé světové války aktivně zapojovali do odboje proti nacistům. Působili v partyzánských oddílech, některým dokonce veleli, nebo bojovali v řadách československé armády pod velením Ludvíka Svobody. Jejich osudy a dosud opomíjenou historii připomíná nově otevřené Muzeum romského národního obrození v Praze výstavou nazvanou Partyzáni a vojáci ve 2. světové válce.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.