Státní smutek kvůli úmrtí Karla Gotta bude v sobotu 12. října

Nahrávám video

Vláda se chystá na sobotu 12. října vyhlásit státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta. Připadne na den umělcova pohřbu, který se uskuteční se státními poctami včetně zádušní mše v katedrále svatého Víta. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO).

„V pátek ráno už u nás na Úřadě vlády vyjednáváme konkrétní realizaci pohřbu, který bude velice logisticky náročný, protože zájem veřejnosti je obrovský. Je na to strašně málo času, protože na to máme de facto týden,“ uvedl předseda vlády Babiš.

S uctěním památky Karla Gotta počítá i prezident Miloš Zeman, oznámil v pátek jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi,“ dodal.

Vláda podle premiéra Babiše od počátku komunikuje se zpěvákovou rodinou. Ta ve čtvrtek oznámila, že se rozhodla pro pohřeb se státními poctami. Poslední rozloučení s Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od 8:00 do 22:00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.

Detaily budou známy v úterý

Následující den se bude konat od 11:00 zádušní mše pro pozvané hosty ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Její průběh má na starosti pražské arcibiskupství, organizuje ji Úřad vlády. Detaily budou známy v úterý. V pondělí bude na detailech pracovat přípravný tým s arcibiskupem Dukou, který se v neděli vrací ze Santiaga de Compostela ze setkání evropských biskupů.

Duka ve čtvrtek uvedl, že už při prvním rozhovoru Ivany Gottové s pražským arcibiskupstvím od ní zazněla prosba o sloužení zádušní mše za jejího manžela ve svatovítské katedrále. „Rád její prosbě vyhovím a prosím také ostatní o modlitbu za zemřelého Karla Gotta a celou jeho rodinu,“ napsal na Twitteru kardinál.

Zádušní mše, známá také jako rekviem, je zvláštní bohoslužba, při které se pozůstalí loučí se zemřelým a modlí se za spásu jeho duše.

Duka ve svatovítské katedrále sloužil zádušní mše například během posledního rozloučení s bývalým prezidentem Václavem Havlem v prosinci 2011 nebo při pohřbu svého předchůdce arcibiskupa Miloslava Vlka v březnu 2017. Zádušní mše se ve svatovítské katedrále sloužila také v dubnu 2010 za kardinála Tomáše Špidlíka, o dva roky dříve za herce Radovana Lukavského, v roce 2005 za papeže Jana Pavla II. nebo v listopadu 1999 za lidoveckého politika Josefa Luxe.

Všechny informace ohledně pohřbu umístí rodina zemřelého zpěváka na webové stránky. „Pokud bude nějaká aktuální informace, kterou by manželka pana Gotta potřebovala sdělit veřejnosti, objeví se pouze na oficiálních stránkách,“ uvedla Gottova mluvčí Aneta Stolzová.

Už teď je jasné, že světelný festival Signal Festival, který se bude konat od 10. do 13 října, památku zpěváka uctí minutou ticha.

Karel Gott zemřel v úterý 1. října po těžké nemoci, bylo mu 80 let. Vláda už ve středu několik hodin po oznámení úmrtí rozhodla, že pokud s tím bude rodina souhlasit, Česko se s umělcem rozloučí státním pohřbem, na jehož datum připadne i státní smutek.

Později však premiér Babiš upřesnil, že poslední rozloučení bude mít podobu pohřbu se státními poctami, který je méně formální než klasický státní pohřeb určený především pro zesnulé hlavy států.

Praha zvažuje, které místo by mohlo nést zpěvákovo jméno. Vedle toho se také metropole připravuje na dopravní komplikace, které budou zřejmě loučení s Gottem doprovázet. Konkrétní ometení Praha zveřejní v průběhu následujícího týdne. 

Lidé i v pátek vzpomínají na hudební legendu a vyjadřují soustrast rodině na různých pietních místech. K vile na Bertramce, kde Gott dlouhá léta žil a kde také v úterý před půlnocí zemřel, stále přicházejí lidé všech věkových kategorií a přinášejí svíčky, květiny či fotografie. Pietní místo zřídila například i Pražská konzervatoř, kde Gott studoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled