Stát vyhrál soud, který se týkal pozemků vyvlastněných pro stavbu dálnice D11. Jejich bývalí vlastníci, kteří již dříve neuspěli ve snaze prohlásit vyvlastnění za protizákonné, se chtěli domoci alespoň více peněz. Královéhradecký krajský soud je však odmítl.
Asi 3500 metrů čtverečních půdy nedaleko Praskačky před Hradcem Králové dříve patřilo Lubomíru Bažantovi a jeho sestře Ludmile Šimůnkové. Nyní jsou pozemky státní a jezdí po nich každý den tisíce aut po dálnici D11. To se již nezmění a nezmění se ani cena, kterou stát za vyvlastněné pozemky zaplatil.
Bývalí majitelé chtěli více než 63 korun za metr čtvereční, podle soudu však neprokázali, že by na to měli nárok. „V řízení nebylo zjištěno, že by cena, která byla určena rozhodnutím správního orgánu, byla nízká, podsazená, že by měla být vyšší,“ řekl soudce Jan Fifka. Lubomír Bažant ujistil, že se proti rozsudku odvolá.
Samotný spor o pozemky je už velmi starý. Jednání začalo v roce 2004, kdy dostal Lubomír Bažant od státu nabídku na odkup za 63 korun za metr čtvereční. Cenu však nepřijal, již dříve upřesnil, že se sestrou chtěli 200 korun za metr čtvereční. Místo toho ale obdrželi rozhodnutí o vyvlastnění, které nabylo právní moci v roce 2005, když krajský úřad zamítl odvolání.
Sourozenci se poté obrátili na soud. Bažant byl nespokojen nejen se samotným vyvlastněním a penězi, které za pozemky dostal, ale i s jeho rozsahem. Poukazoval, že stát vzal jen to, co potřeboval, a zbytek pozemků vlastníkům ponechal. Zbyly jim tak dvě malé parcely v bezprostřední blízkosti dálnice, které byly tím pádem nepoužitelné. To je ostatně častější problém, který stát nepřímo uznal. V návrhu zákona o liniových stavbách chce ministerstvo vedle institutu předběžné držby umožnit i výkup „hospodářsky nevyužitelné zbytkové části pozemku“, tedy celé plochy daného vlastníka včetně malých ploch kolem dálnice.
Rozhodování se velice táhlo, léta si soudy vyjasňovaly, pod který případ vlastně patří. Nakonec Krajský soud v Hradci Králové žalobu v roce 2012 odmítl s tím, že byla špatně formulovaná. Verdikt potvrdil o tři roky později i odvolací soud a nyní přišel i další prvoinstanční verdikt, podle kterého bylo v pořádku nejen vyvlastnění, ale i cena.
Výkup pozemků pro dálnici D11 k Hradci Králové byla dlouhodobě problematická záležitost. Před Hradcem končila dálnice provizorním sjezdem od roku 2006 až do loňského srpna. Jak poznamenal mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl, dostavět zbytek „technologicky není vůbec žádný problém“. Tuhý boj o pozemky však fyzickou stavbu dlouho znemožňoval. Začal již v polovině 90. let a definitivně se završil až v roce 2014. Poslední dílčí stavební povolení pak silničáři dostali až na konci roku 2015.
Nejsložitější se ukázal výkup pozemků, které patřili sousedce Lubomíra Bažanta a Ludmily Šimůnkové – Ludmile Havránkové a částečně též její sestře Jaroslavě Štrosové. Havránková nechtěla peníze, žádala za půdu, kterou státu vydá, jiné pozemky, což úřady dlouho odmítaly. Farmářka následně prodala část svých polí ekologickým aktivistům. Vláda na požadavek směny pozemků začala slyšet až po roce 2008, když ale poprvé výměnu schválila, ukázalo se, že by byla v rozporu s majetkovým zákonem.
Později se hovořilo o vyvlastnění, ale v roce 2011 ministerstvo dopravy nakonec vyjednalo směnu pozemků a poslední potřebnou dohodu podepsala Ludmila Havránková v roce 2014. Toho roku také začala dostavba dálnice.
