Hradec Králové – Vyvlastnění pozemku pro dálnici D11 u Hradce Králové, které stát provedl sousedům farmářky Havránkové Lubomíru Bažantovi a jeho sestře, platí. Krajský soud v Hradci Králové zamítl jejich žalobu, kterou se chtěli domoci zvýšení ceny pozemku. Dostali přitom sedmnáctkrát méně než Ludmila Havránková. Verdikt zatím není pravomocný.
Ztráta pásu půdy pro dálnici rozdělila pozemek Lubomíra Bažanta a jeho sestry Leony Šimůnkové na dvě části, ve srovnání se svojí sousedkou přitom dostali jen zlomek ceny – 63 korun za metr čtvereční, zatímco Ludmila Havránková nakonec vyjednala 1 100 korun za metr čtvereční. Vzhledem k tomu se Bažantovi obrátili na soud a chtěli, aby zrušil vyvlastnění jejich půdy, aby mohli také vyjednat vyšší cenu. Neuspěli však. Soudce Jan Fifka uvedl, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění podle tehdy platných zákonů. „Je třeba šetřit individuální vlastnická práva jednotlivých osob, nicméně za určitých podmínek je přípustné do tohoto práva zasáhnout,“ uvedl soudce.
Žalobci naopak musí zaplatit ŘSD 7 242 korun jako cestovní náklady pro jeho zástupce. Nárok silničářů na externí právní zastoupení soud neuznal, upozornil, že má ŘSD vlastní právní oddělení, které ho mohlo zastupovat.
Zatímco Ludmily Havránkové se v kritickém okamžiku zastal vyvlastňovací úřad, tj. královéhradecký magistrát, a návrh silničářů na vyvlastnění odmítl, v případě Lubomíra Bažanta k ničemu podobnému nedošlo. Pozemky, které patří jemu a jeho sestře, patří již do katastru Lázní Bohdaneč a tamní radnice vyvlastnění nebránila. Ředitelství silnic a dálnic ho navrhlo, když Lubomír Bažant odmítl nabízenou cenu 63 korun za metr čtvereční a požadoval vyšší cenu.
Podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla se ale cena vypočítává podle lokace, kde konkrétní pozemek je. Zatímco pozemky Havránkové spadaly pod Hradec Králové, pole pana Bažanta už patřilo do katastru Lázní Bohdaneč. Záleží také na tom, v jakém období se cena pozemku počítala. „V jednotlivých letech za sebou se pozoruhodně dokáže měnit,“ poznamenal Rýdl.
Pan Bažant si ale v žalobě stěžoval i na to, že mu po vyvlastnění zůstaly dvě malé parcely oddělené dálnicí, které není možné využívat. Za nespravedlivé považuje původní vlastník i to, že když došlo na vyvlastnění, nebyl jeho majetek vyvlastněn celý včetně nyní zbytných ploch. Verdikt správního úřadu je pravomocný od roku 2005, kdy ho potvrdil krajský úřad. Bažant se tehdy obrátil k hradeckému soudu, který jeho žalobu v roce 2012 zamítl. Žalobce se však úspěšně odvolal k vrchnímu soudu, který případ vrátil krajskému soudu. Nyní se původní vlastníci půdy mohou ještě jednou odvolat k vrchnímu soudu, nebo verdikt akceptovat. Lubomír Bažant vede se státem ještě jeden spor, ve kterém chce alespoň doplatek ceny.
