Správa železnic bude zvyšovat investice do zabezpečení železničních přejezdů. Letos zmodernizuje 142 křížení za 1,36 miliardy korun, v příštím roce pak investice zvýší na 1,5 miliardy, za které se zrekonstruuje 170 přejezdů. Zároveň v příštích sedmi letech plánujeme úplné zrušení třinácti přejezdů, uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. V první polovině letošního roku zemřelo při nehodách na železničních přejezdech 18 lidí. Oproti stejnému období loni je to o 38 procent více.
Stát do konce roku zmodernizuje 142 přejezdů, investice plánuje dál zvyšovat
Z celkového počtu 7825 přejezdů, které na státních tratích jsou, je necelá polovina zabezpečena pouze výstražným křížem. Z přejezdů, které jsou zabezpečené lépe, má 2388 pouze výstražná světla, necelého půl druhého tisíce zároveň i závory.
Správa železnic podle Svobody prioritně zabezpečuje přejezdy, které vyhodnotila jako rizikové. Vychází přitom i ze statistik střetů aut s vlaky. Jde především o doplnění výstražných světel, instalaci závor a nově také o technologii kompozitových břeven s LED diodami.
Během letošního roku tak má být 52 přejezdů doplněno o závory, dalších 70 pak výstražnými světly. Ve 49 případech stát nainstaluje LED osvětlení závor a na 14 místech pak doplní inteligentní kamery pro zaznamenávání přestupků.
Svoboda připomněl, že nedávno byla schválena novela zákona, která usnadňuje rušení přejezdů. Správa proto plánuje od roku 2021 do roku 2027 zrušení 13 křížení na tranzitních koridorech, což by mělo stát zhruba 3,6 miliardy korun. Přejezd zmizí například na silnici u stanice Studénka, kde v roce 2015 při střetu vlaku s kamionem zemřeli tři lidé.
Havlíček nechce pro zabezpečení malých tratí provizorní řešení
V uplynulém týdnu se na českých tratích stalo několik incidentů. Zabezpečení malých tratí kritizovali strojvůdci i výrobci, podle nich lze tyto tratě zabezpečit už existujícími zařízeními. Podle ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) však nebude stát pro zabezpečení lokálních železničních tratí používat provizorní řešení. Chce kombinovat povinné hlášení jízdy před odjezdem ze stanice, instalaci návěstidel a postupné zavádění zabezpečovacího zařízení ETCS.
„Nemůžeme se nechat přitlačit k unáhlenému řešení. Musíme tyto tratě zabezpečit dlouhodobým řešením, a ne provizorně,“ uvedl Havlíček. Podle něj řešení, které nabízí výrobci zabezpečovacích zařízení, nemusí být ideální.
Někteří strojvedoucí jsou ale přesvědčeni, že například systém Radioblok by nejhorším následkům lidských chyb na tratích, kde důkladnější zabezpečení chybí, zabránil. Ten již je vyvinutý a na jedné trati se používá. „Když strojvedoucí udělá fatální chybu, tak je zastaven. Další informace letí na přijíždějící vlak a je zastaven také,“ popsal jeho fungování ředitel firmy AŽD Zdeněk Chrdle.
Prozatím však má zůstat vše na lidech, i když Správa železnic nově nařídí strojvedoucím, že se musí hlásit při odjezdu z každé stanice. „Před každým odjezdem budou muset toto zrealizovat, ať už na bázi mobilního telefonu, nebo vysílačky,“ avizoval ministr Havlíček.
Nad mimořádnými událostmi z posledních dnů se ale pozastavují již i opoziční politici. „Vedlejší tratě, pokud se ponechají na lidský faktor, na hlášení strojvůdců, tak si koledujeme o další podobné situace,“ míní Jiří Mihola (KDU-ČSL). Podle Ondřeje Polanského (Piráti) je hlavní problém v tom, že zavádění systému ETCS nabralo v Česku velké zpoždění.
Letos méně kolizí, ale horší následky
Od roku 2010 zemřelo na přejezdech při střetech automobilů s vlaky 378 lidí. Hmotné škody se vyšplhaly k 980 milionům korun. Přestože počet havárií na železničních přejezdech letos poklesl, výrazně se zhoršily následky těchto kolizí. V první půlce loňského roku takto zemřelo 13 lidí a 29 se jich zranilo. V první polovině roku 2020 zemřelo při nehodě na přejezdu již 18 lidí.
Oproti prvnímu pololetí loňského roku letos mírně stoupl i celkový počet úmrtí na železnici, kdy v daném období zemřelo 112 lidí, v roce 2019 107. Počet nehod se snížil ze 632 na 548. Mírně poklesl také počet zraněných.