Uplynuly dva týdny od okamžiku, kdy prezident Miloš Zeman dostal návrh na odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) – návrh, kterému musí hlava státu podle ústavy vyhovět. Staněk přesto stále zůstává ve vládním křesle. Zeman se sice chystá sejít s kandidátem na nového ministra Michalem Šmardou (ČSSD), kterého by pak měl jmenovat místo Staňka, ale až na konci června.
Staněk zůstává ministrem i dva týdny po návrhu na odvolání, další týdny ho ještě čekají
UDÁLOSTI: Dva týdny už prezident posuzuje návrh premiéra na odvolání ministra kultury (zdroj: ČT24)
Antonín Staněk nejprve podal demisi, poté bylo navrženo jeho odvolání premiérem Andrejem Babišem (ANO), a přesto zůstává ministrem. Demisi prezident nepřijal a s odvoláním zatím čeká. I sám Staněk čeká, jak se vše nakonec vyvine.
„Situace je plně dána ústavou České republiky. V tuto chvíli, pokud mám informace, pan premiér předal panu prezidentovi návrh na mé odvolání a je plně v kompetenci pana prezidenta, jak se rozhodne,“ řekl ministr kultury při své návštěvě pražské Invalidovny. Veřejně přitom vystoupil poprvé po několika týdnech.
Miloš Zeman hovořil v médiích častěji a Staňka se zastával. V rozhovoru pro Frekvenci 1 v minulém týdnu kritizoval ČSSD. Podle něj „zařízla ministra, který bojoval proti zlodějinám ve svém resortu, místo, aby ho podržela“.
Ústava sice říká, že prezident odvolává ministry, u kterých to předseda vlády navrhne, ale žádný termín k tomu nestanoví. Prezident zřejmě ústavě nakonec vyhoví, ale trvat to může ještě několik týdnů. S kandidátem na nového ministra se totiž sejde až během své návštěvy Vysočiny plánované od 25. do 27. června.
S pravděpodobným Staňkovým náhradníkem a nynějším starostou Nového Města na Moravě Michalem Šmardou se přitom Zeman zná přes čtvrt století. Šmarda se na setkání těší. „Máme na co vzpomínat. Doufám, že schůzka nebude jen ryze pracovní, že bude i příjemná,“ podotkl. Především by ale měli hovořit o resortních záležitostech – jeho stabilizaci, o opravách kulturních památek nebo o rozpočtu.
Kvůli odvolání Staňka se chce s prezidentem v průběhu června sejít i premiér Babiš. Ujistil přitom, že nehodlá na hlavu státu nijak tlačit. „Je to na něm. Byl na cestách, teď předpokládám, že se tomu bude věnovat,“ uvedl předseda vlády.
Historici umění a ředitelé galerií vyzvali ke zveřejnění výsledků auditu v Národní galerii
Šmarda sice ještě ministrem není a v nejbližší době patrně ani nebude, již se mu ale na stole začíná hromadit práce. Je jedním z adresátů otevřeného dopisu, kterým ředitelé galerií a historikové umění vyzvali k dokončení auditu v Národní galerii a zveřejnění jeho výsledků. Dopis adresovali i stávajícímu ministru Staňkovi a předsedovi sněmovního podvýboru pro kulturu Martinu Baxovi (ODS).
Podle signatářů dopisu – například rektora Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřicha Vybírala, ředitele Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy Richarda Biegela, předsedy Rady galerií ČR Jiřího Jůzy nebo předsedy Uměleckohistorické společnosti Radima Vondráčka – ministerstvo dluží vysvětlení, proč na zjištění o údajných hospodářských pochybeních bývalého ředitele NGP Jiřího Fajta nereagovalo dříve, jestliže byly zjevné od roku 2016, jak úřad tvrdí.
Odvolání Fajta a také ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa rozpoutalo sérii událostí, na jejichž konci byla Staňkova demise a po jejím odmítnutí premiérův návrh na jeho odvolání. Ministr kultury svůj krok ve Fajtově případě zdůvodnil autorským honorářem, který si nechal vyplatit za tvůrčí práci, sám Fajt se bránil tím, že ji činil nad rámec svých manažerských povinností. Soukup pak podle ministerstva stál za údajně předraženými nákupy. Oba odvolaní ředitelé tvrzení úřadu odmítli.
„Bez ohledu na možné výsledky podaných trestních oznámení je zjevné, že v případě bývalého generálního ředitele NGP došlo k jednání, jež odporuje ne-li zákonům, pak nepochybně etickým normám i profesionálním zvyklostem,“ uvedli nyní signatáři otevřeného dopisu.
Naopak důvody uvedené Staňkem pro odvolání ředitele olomouckého muzea nepovažují za relevantní. „Pokud se neprokážou obvinění vznesená proti (…) Soukupovi, požadujeme, aby se mu dostalo plné lidské i profesionální satisfakce,“ uvedli.
Signatáři dopisu se domnívají, že je potřeba transformovat národní kulturní instituce na jinou právní formu. Ta by měla zahrnovat správní radu, která by stála mezi statutárním zástupcem organizace a zřizovatelem. Podle platného zákona o příspěvkových organizacích taková rada, i kdyby byla zřízena, nemůže nést odpovědnost.