Praha - Psal se 1. květen 1955 - Svátek práce a na pražské Letné byl před davy lidí slavnostně odhalen monumentální pomník sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Ten se však svého pomníku v Praze nedožil, zemřel totiž v březnu 1953. Ke shromážděným tehdy promluvil již místopředseda vlády Václav Kopecký či pražský primátor Adolf Svoboda. Přítomen však nebyl jeden z tvůrců pomníku Otakar Švec, který o měsíc dříve spáchal sebevraždu. Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let - odstřelen byl v říjnu a listopadu 1962.
Pomník sovětskému vůdci, který běžným lidem k srdci nepřirostl a nelichotivě, ale trefně se mu říkalo „fronta na maso“, spatřil světlo světa v podstatě s „křížkem po funuse“. Éra uctívání diktátora se nezadržitelně blížila ke konci - v únoru 1956 totiž odsoudil Stalinův nástupce Nikita Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu kult Stalinovy osobnosti. Pomník, o jehož podobu a umístění se vedly dlouhé spory, se tak pár měsíců po svém vzniku stal pro stát i Prahu přítěží.
O odstranění žulového Stalina rozhodli českoslovenští komunisté v roce 1961. Návrh dílo postupně rozebrat byl pro svoji náročnost zamítnut, a tak na podzim 1962 byla socha natřikrát odstřelena. Jeho podstavec ovšem zůstává na místě a dodnes se uspokojivě nevyřešilo, co s ním.
Myšlenka postavit Stalinovi pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázel spor o jeho umístění. Zatímco v jiných městech Československa rostly Stalinovy sochy jako houby po dešti, Praha na svůj pomník stále čekala. Se svým návrhem v roce 1949 nakonec uspěl návrh architekta Jiřího Štursy, jeho ženy Vlasty a sochaře Otakara Švece. Na rozdíl od většiny ostatních umělců přišel vítězný tým s ideou hned celého sousoší. Za postavou Stalina stálo sešikováno ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. „Z ideologického hlediska je tento návrh jediný, který spojuje vedoucí osobnost celého pokrokového světa, osobnost generalissima J. V. Stalina jasně s lidem,“ zněl verdikt porotců.
Základní kámen pomníku byl položen 22. prosince 1949. Do základů monumentu byly symbolicky svezeny kameny ze všech krajů Československa. Vlastní stavební práce započaly až v únoru 1952. Pod rukama šesti stovek stavbařů začalo vyrůstat největší skupinové sousoší v Evropě. Z 15 metrů vysokého podstavce shlížel na Prahu ještě o půl metru vyšší Stalin. Vnitřek monumentu tvořila železobetonová konstrukce, která byla obložena 235 žulovými kvádry ze severočeských lomů. Pomník vážil celkem 17 000 tun a jeho výstavba přišla na 140 milionů korun.
