Soud zrušil omezení provozu obchodů i setkávání lidí. Ovšem s odkladem, resort připraví opravu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které kromě jiného omezuje provoz obchodů, služeb i setkávání lidí. Zásah však má několikadenní odklad, vstoupí v platnost čtvrtý den po právní moci soudního rozhodnutí, tedy po jeho doručení aktérům. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) již oznámil, že resort vydá novou verzi opatření. Pokud by to neudělal, restrikce přestanou platit. Rozhodnutí o návrhu advokáta Zdeňka Koudelky padlo neveřejně, soudci ve čtvrtek výsledek oznámili na tiskové konferenci.

Hlavní vada opatření spočívala v tom, že nebylo vydáno s předchozím souhlasem vlády, ale až s následným. Bez předchozího souhlasu vlády může ministerstvo zdravotnictví podle pandemického zákona vydávat opatření jen tehdy, když hrozí nebezpečí z prodlení, což v tomto případě nedoložilo. „Mimořádnými opatřeními dochází k závažným omezením a zásahům do základních práv a svobod jednotlivců, a proto soud trvá na striktním dodržování zákona,“ uvedla soudkyně Veronika Baroňová.

Soud zkritizoval také některá dílčí ustanovení. Například uvedl, že omezování počtu lidí na akcích se nesmí týkat rodinných setkání, návštěv rodičů či sourozenců. „Zákaz setkávání rodin v domácnostech by představoval neústavní zásah do základního práva na respektování soukromého a rodinného života,“ stojí v odůvodnění.

Mimo nouzový stav také nelze omezovat počet lidí na demonstracích či shromážděních pod širým nebem. Pandemický zákon umožňuje pouze stanovit hygienické podmínky, třeba rozestupy nebo ochranu dýchacích cest. Podle dosavadního opatření byl horní limit účasti na shromáždění sto lidí. „Každému dalšímu, který už je nad počet, je vlastně shromáždění zakázáno,“ řekl soudce Tomáš Langášek.

V kostelech lze podle soudu stanovit hygienické podmínky pro mše, ministerstvu však nepřísluší zasahovat do liturgických forem náboženských projevů, konkrétně jsou nepřípustné zákazy hromadného zpěvu a stanovení povinnosti při bohoslužbě sedět. Schůze orgánů právnických osob také nelze omezit stanovením maximálního počtu účastníků, pokud se schůze koná v souladu se zákonem.

Co zákon umožnuje jen omezit, nelze podle soudců zakazovat

Ministerské opatření z 10. dubna, později ještě dvakrát aktualizované, s odkazem na pandemický zákon omezuje provoz maloobchodu a stravovacích služeb, stanovuje výjimky pro některé prodejny a služby, zakazuje koncerty či divadelní produkce, kongresy a vzdělávací akce, dále reguluje provoz sportovišť a mnoho dalšího. Součástí opatření je dosud také zákaz akcí, při kterých se potkají více než dva lidé.

Podle soudců musí ministerstvo důsledně rozlišovat a dodržovat pojmy zákaz, omezení a stanovení podmínek, jak s nimi pracuje pandemický zákon. Co zákon umožňuje jen omezit nebo regulovat podmínkami, nelze zakazovat.

Pokud ministerstvo nemá zmocnění pro vydání omezení či zákazu určité činnosti, nemůže to obcházet stanovením takových podmínek, které danou činnost v důsledku znemožní. „Například že fakticky zakáže výkon podnikání v podobě poskytování služeb veřejnosti tím, že veřejnosti zcela zakáže přítomnost v provozovně nebo pro ni předepíše nesplnitelné podmínky,“ popsal Langášek.

Podle Arenbergera se jednalo o „procesní vadu“

Podle pisatele návrhu Koudelky soud rychle odpověděl na „zjevné protiprávní jednání“ ministra zdravotnictví Arenbergera. „Při stanovení zákazů se netajil, že počítá s tím, že budou pro nezákonnost zrušena, ale předpokládal, že soudu zrušení bude trvat déle. Zmýlil se,“ uvedl Koudelka na svém webu. Vyzval poškozené k tomu, aby žádali od státu náhradu škody. Stát by ji pak měl žádat od viníka, míní Koudelka.

Na zásah NSS již Arenberger zareagoval, podle něj resort vydá novou verzi opatření. Úřad se podle něj zatím neměl možnost s plným zněním rozsudku seznámit. Je optimistou v tom, že i rozhodnutí soudu umožňuje rozvolňovat pravidla v Česku postupně.

„Jednalo se především o procesní vadu, která měla spočívat v tom, že jsme dostatečně nezdůraznili, proč jsme vydali toto mimořádné opatření předtím, než rozhodla vláda,“ uvedl. Bylo to podle něj kvůli tomu, že se v Děčíně objevila brazilská mutace covidu-19. Resort proto opatření nahradí novým.

Pandemický zákon svěřil Nejvyššímu správnímu soudu pravomoc přezkoumávat opatření přijatá v rámci boje proti šíření nákazy. Před čtvrtkem NSS žádné opatření nezrušil. U jednoho sice konstatoval nezákonnost, zrušit ho však nemohl, protože mezitím pozbylo platnost. Šlo o starší verzi opatření o testování zaměstnanců, bylo podle soudu nedostatečně odůvodněné. Dalšími 31 podněty se soud ještě zabývá. Některé dříve postoupil Městskému soudu v Praze, další návrh, taktéž podaný kvůli testování zaměstnanců ve firmách, zamítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...