Soud uložil 21 let českému ostřelovači, který v řadách proruských separatistů zabil nejméně čtyři lidi

Pražský městský soud uložil 21 let vězení uprchlému Alojzi Polákovi, který bojoval na Ukrajině v řadách separatistů podporovaných Ruskem. Podle nepravomocného verdiktu usmrtil muž z Brna jako ostřelovač nejméně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Státní zástupce pro něj žádal 25 let za mřížemi. Obhájce poukazoval na to, že muž už zřejmě nežije, a proti rozsudku se okamžitě odvolal.

Pražský městský soud řešil případ už potřetí, pokaždé v Polákově nepřítomnosti. V předchozích dvou hlavních líčeních muže potrestal 20 lety vězení, tehdy ale nebylo součástí verdiktu i usmrcení lidí. Obžaloba totiž vycházela zejména z Polákova facebookového statusu, v němž sám uvedl, že má na pažbě čtyři zářezy. 

Až nyní soud získal další důkaz: odborné vojenské vyjádření. Jeho autor Otakar Foltýn – bývalý náčelník Vojenské policie a současný zaměstnanec vojenské kanceláře Pražského hradu – na základě zkoumání metadat z fotografií vypověděl, že obžalovaný se v dané době a místě jednoznačně účastnil bojů na ruské straně války. Připustil, že Polák na rozdíl od jiných méně opatrných separatistů poměrně důsledně dodržoval zásady operační bezpečnosti, takže v jeho případě byla geolokace velmi obtížná, ale možná.

„Důkazy už jsou nyní takové, že jsme pana Poláka uznali vinným v celém rozsahu,“ uvedla předsedkyně soudního senátu Hana Chaloupková.

Žalobce považuje vyjádření odborníka za zásadní

Polák podle státního zástupce Marka Bodláka odjel v prosinci 2016 z Prahy na území ovládané vojensky organizovanými jednotkami samozvané Doněcké lidové republiky. Nechal se vyzbrojit a začal plnit vojenské úkoly. Aktivně se také zapojil do bojů proti ukrajinským vládním jednotkám v řadách takzvané republikánské gardy. Nejprve působil jako odstřelovač, později jako velitel čety.

Bodlák ve své závěrečné řeči vyzdvihl předložené odborné vyjádření jako zásadní důkaz. „Dosti jednoznačně podporuje závěr, že obžalovaný zabil čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Odpovídají místa, časy i zařazení v jednotlivých jednotkách separatistů. Obžalovaný se tam v předmětné době vyskytoval a docházelo tam ke ztrátám na životech a zraněním,“ podotkl. „Koresponduje to s tím, co obžalovaný uváděl ve svých příspěvcích na sociálních sítích. Je zřejmé, že nepřeháněl a že si nevymýšlel,“ dodal státní zástupce.

Podle obhájce muž už zřejmě nežije

Polák byl na Facebooku velmi aktivní – v dosud přístupném veřejném profilu často sdílel fotografie i své názory. Od loňského dubna, kdy zveřejnil snímek tanku na čerpací stanici v Doněcku, se ale odmlčel. Jeho advokát Karel Anderle na to upozornil s tím, že existuje důvodné podezření, že muž už není naživu. Další trestní stíhání by v takovém případě nebylo přípustné. Soudkyně ale odkázala na vyjádření Foltýna, který měl v době zpracování své expertizy údaje o tom, že ještě na začátku letošních letních prázdnin se Polák na daném území zdržoval a nadále se účastnil bojů.

Obhájce zpochybnil i to, že Polák by mohl mít na svědomí čtyři životy, když podle oficiálních statistik v daném místě a době zemřelo celkem devět lidí. „V dané oblasti působilo vícero bojových skupin. Těžko lze uvěřit tomu, že polovinu těchto ztrát v daném období by měl způsobit jen obžalovaný. Bylo by to sniperské eso,“ poznamenal. Státní zástupce i soudkyně ale reagovali tak, že počty mrtvých bývají vyšší, než kolik tvrdí statistiky. „Přesné počty se neuvádějí. Je to jeden ze strategických údajů. Strany nemají zájem na tom, aby se druhá strana dozvěděla, jak byla úspěšná,“ uvedla Chaloupková.

Pokud rozsudek nabyde právní moci a Polák se někdy v budoucnu vrátí do Česka, bude mít možnost požádat o nové projednání své kauzy. V takových případech se původní verdikt automaticky ruší a soud nařídí nové hlavní líčení, v němž nemůže navrátilce potrestat přísněji než původně.

Konflikt v Doněcké a Luhanské oblasti, které leží na východě Ukrajiny, vypukl na jaře 2014. Ruskem podporovaní a vyzbrojení separatisté zde vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Loni v únoru pak ruská armáda vtrhla na Ukrajinu a separatisté bojují po jejím boku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.