Pražský městský soud uložil 21 let vězení uprchlému Alojzi Polákovi, který bojoval na Ukrajině v řadách separatistů podporovaných Ruskem. Podle nepravomocného verdiktu usmrtil muž z Brna jako ostřelovač nejméně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Státní zástupce pro něj žádal 25 let za mřížemi. Obhájce poukazoval na to, že muž už zřejmě nežije, a proti rozsudku se okamžitě odvolal.
Soud uložil 21 let českému ostřelovači, který v řadách proruských separatistů zabil nejméně čtyři lidi
Pražský městský soud řešil případ už potřetí, pokaždé v Polákově nepřítomnosti. V předchozích dvou hlavních líčeních muže potrestal 20 lety vězení, tehdy ale nebylo součástí verdiktu i usmrcení lidí. Obžaloba totiž vycházela zejména z Polákova facebookového statusu, v němž sám uvedl, že má na pažbě čtyři zářezy.
Až nyní soud získal další důkaz: odborné vojenské vyjádření. Jeho autor Otakar Foltýn – bývalý náčelník Vojenské policie a současný zaměstnanec vojenské kanceláře Pražského hradu – na základě zkoumání metadat z fotografií vypověděl, že obžalovaný se v dané době a místě jednoznačně účastnil bojů na ruské straně války. Připustil, že Polák na rozdíl od jiných méně opatrných separatistů poměrně důsledně dodržoval zásady operační bezpečnosti, takže v jeho případě byla geolokace velmi obtížná, ale možná.
„Důkazy už jsou nyní takové, že jsme pana Poláka uznali vinným v celém rozsahu,“ uvedla předsedkyně soudního senátu Hana Chaloupková.
Žalobce považuje vyjádření odborníka za zásadní
Polák podle státního zástupce Marka Bodláka odjel v prosinci 2016 z Prahy na území ovládané vojensky organizovanými jednotkami samozvané Doněcké lidové republiky. Nechal se vyzbrojit a začal plnit vojenské úkoly. Aktivně se také zapojil do bojů proti ukrajinským vládním jednotkám v řadách takzvané republikánské gardy. Nejprve působil jako odstřelovač, později jako velitel čety.
Bodlák ve své závěrečné řeči vyzdvihl předložené odborné vyjádření jako zásadní důkaz. „Dosti jednoznačně podporuje závěr, že obžalovaný zabil čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Odpovídají místa, časy i zařazení v jednotlivých jednotkách separatistů. Obžalovaný se tam v předmětné době vyskytoval a docházelo tam ke ztrátám na životech a zraněním,“ podotkl. „Koresponduje to s tím, co obžalovaný uváděl ve svých příspěvcích na sociálních sítích. Je zřejmé, že nepřeháněl a že si nevymýšlel,“ dodal státní zástupce.
Podle obhájce muž už zřejmě nežije
Polák byl na Facebooku velmi aktivní – v dosud přístupném veřejném profilu často sdílel fotografie i své názory. Od loňského dubna, kdy zveřejnil snímek tanku na čerpací stanici v Doněcku, se ale odmlčel. Jeho advokát Karel Anderle na to upozornil s tím, že existuje důvodné podezření, že muž už není naživu. Další trestní stíhání by v takovém případě nebylo přípustné. Soudkyně ale odkázala na vyjádření Foltýna, který měl v době zpracování své expertizy údaje o tom, že ještě na začátku letošních letních prázdnin se Polák na daném území zdržoval a nadále se účastnil bojů.
Obhájce zpochybnil i to, že Polák by mohl mít na svědomí čtyři životy, když podle oficiálních statistik v daném místě a době zemřelo celkem devět lidí. „V dané oblasti působilo vícero bojových skupin. Těžko lze uvěřit tomu, že polovinu těchto ztrát v daném období by měl způsobit jen obžalovaný. Bylo by to sniperské eso,“ poznamenal. Státní zástupce i soudkyně ale reagovali tak, že počty mrtvých bývají vyšší, než kolik tvrdí statistiky. „Přesné počty se neuvádějí. Je to jeden ze strategických údajů. Strany nemají zájem na tom, aby se druhá strana dozvěděla, jak byla úspěšná,“ uvedla Chaloupková.
Pokud rozsudek nabyde právní moci a Polák se někdy v budoucnu vrátí do Česka, bude mít možnost požádat o nové projednání své kauzy. V takových případech se původní verdikt automaticky ruší a soud nařídí nové hlavní líčení, v němž nemůže navrátilce potrestat přísněji než původně.
Konflikt v Doněcké a Luhanské oblasti, které leží na východě Ukrajiny, vypukl na jaře 2014. Ruskem podporovaní a vyzbrojení separatisté zde vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Loni v únoru pak ruská armáda vtrhla na Ukrajinu a separatisté bojují po jejím boku.