Okresní soud v Mostě zprostil pět osob obžaloby z podpory extremistického hnutí. Takzvaná Síť revolučních buněk podle policie stála za opakovanými útoky na pražskou restauraci Řízkárna. Lukáše Borla, údajnou hlavu hnutí, uznal soud vinným za poškození zdi věznice a padělání totožnosti. Upustil ale od jeho potrestání.
Soud rozplétal Síť revolučních buněk. Pětici obviněných zprostil obžaloby z podpory extremismu
Majiteli restaurace Řízkárna prý takzvaná Síť revolučních buněk zapálila několik aut. Útoky zdůvodňovala tím, že majitel dlužil zaměstnancům. Podle deníku A2larm sice dvě skupiny aktivistů (včetně té, k níž patřil Borl) na podporu zaměstnanců Řízkárny vystupovaly, ale k útokům se nehlásily.
Soudkyně Okresního soudu v Mostě nyní uvedla, že nebylo prokázáno, že skutky obžalovaní spáchali, proto je obžaloby zprostila. K Borlovi řekla, že škoda, kterou způsobil, nepřesáhla tři tisíce korun, od skutků navíc uplynulo šest let.
Věcí se bude zabývat krajský soud, státní zástupce se na místě odvolal. „Nesouhlasím s hodnocením důkazů, které senát v rámci svého ústního odůvodnění uvedl. Mám i za to, že některé důkazy v podstatě při tom ústním odůvodnění vůbec neuvedl, a mám za to, že byla porušena zásada volného hodnocení důkazů a na místě je proto podat u všech pěti obžalovaných odvolání,“ řekl státní zástupce Václav Richter.
Lukáš Borl v minulosti stanul před soudem se čtrnácti dalšími squattery, kteří v roce 2009 nezákonně obsadili dům na pražském Albertově. Původně dostal podmíněný trest, odvolací senát ale následně rozhodl, že nešlo o trestný čin.
Už v září 2017 soud osvobodil pětici lidí označovaných za anarchisty, kteří čelili obžalobě z přípravy teroristického útoku na vlak. Podle obžaloby zakopali dvě zápalné směsi složené z benzinu, polystyrenu a rostlinného oleje v dubnu 2015 poblíž chuchelského železničního mostu, kde se měl útok odehrát. Pražský městský soud je zprostil obžaloby a zproštění v březnu 2018 pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl odvolání obžaloby. Jednání, které obžaloba vyhodnotila jako přípravu teroristického útoku, nebylo podle soudu trestným činem.
Případ, který vyšetřoval tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, souvisí s rozsáhlou policejní razií proti extremistům z dubna 2014, při níž chtěli policisté sledováním a odposloucháváním rozkrýt Síť revolučních buněk. Této organizaci připisují žhářské útoky na policejní auta nebo mýtné brány. Do skupinky kolem i nyní souzeného Petra Sovy se proto infiltrovali policejní agenti pod krycími jmény Petr a Robert. Sova tvrdil, že jim nevěřil a „hrál jejich hru“.
Sova po zadržení strávil osm měsíců ve vazbě, další obžalovaný Martin Ignačák v ní byl rok a čtvrt. Ignačák později dostal od státu odškodné 910 000 korun. Muž, který strávil 518 dní ve vazební cele a stíhán byl celkem dva roky a 11 měsíců, žádal přes 4,2 milionu korun. Za nezákonné stíhání dostala odškodnění 140 000 korun i další někdejší spoluobžalovaná Alexandra Ščambová.