Soud potvrdil Havlové milionové odškodnění za nepravdivé tvrzení o milenci. Původně měla dostat třikrát víc

Pražský vrchní soud přiznal herečce Dagmar Havlové 1,2 milionu korun jako odškodnění za tvrzení, že měla milenecký poměr v době, kdy umíral její manžel, bývalý prezident Václav Havel. Rozsudek je pravomocný. Informaci ČT potvrdila mluvčí vrchního soudu Simona Heranová. Odškodnění musí zaplatit vydavatelství Bauer Media, které text zveřejnilo v bulvárním časopise Pestrý svět. Havlová nakonec dostane zhruba třikrát méně, než jí původně vrchní soud přiznal. Do případu totiž zasáhl Nejvyšší soud.

„Mohu potvrdit, že bylo Vrchním soudem v Praze potvrzeno v meritu věci rozhodnutí soudu prvního stupně, který žalobkyni přiznal právo na 1,2 milionu korun a zamítnul její žalobu co do zbývající částky 3,8 milionu korun, a to v návaznosti na zrušující rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ uvedla bez bližších podrobností Heranová.

Článek z března 2012 nazvaný „Skandální zvěsti o Dáše Havlové. Šokující nařčení – Tajné rande v lázních“ tvrdil, že Havlová dorazila 16. prosince 2011, tedy jen dva dny před Havlovou smrtí, společně s milencem do zamluveného hotelu ve Františkových Lázních.

Zprávu označila za nepravdivou jak Havlová, tak i její údajný partner František Loukota, jehož fotografii s Havlovou časopis otiskl. Podle něj byl snímek pořízen s největší pravděpodobností v době natáčení seriálu Sanitka, když herečku doprovázel na nákupy. Muž, který působí jako asistent režie, se prý s Havlovou zná od natáčení filmu Odcházení.

Spor o výši náhrady

Havlová požadovala za text v bulvárním časopisu Pestrý svět celkem pět milionů. Městský soud jí v roce 2015 původně přiznal aktuálně potvrzených 1,2 milionu korun, vrchní soud v Praze ale v srpnu 2019 odškodnění navýšil na čtyři miliony. Podle odvolacího senátu byl zásah do práva extrémní a intenzivní.

Do případu nicméně loni v lednu zasáhl na základě dovolání vydavatelství Bauer Media Nejvyšší soud. Podle toho výše odškodnění výrazně převýšila náhrady přiznávané za jiné zásahy do osobnostních práv, což byla podle Nejvyššího soudu chyba. Nařídil tak vrchnímu soudu v kauze znovu rozhodnout.

Vydavatelství v dovolání označilo náhradu za nepřiměřeně vysokou a nedostatečně zdůvodněnou. Nejvyšší soud dal firmě částečně zapravdu. Vycházel z principu, že primární funkcí náhrady je kompenzace a satisfakce, nikoliv prevence či exemplární trest. Vrchní soud se nyní musel při rozhodování držet názoru nejvyšší instance.

Vydavatelství Bauer Media během trvání sporu přestalo fungovat jako samostatné vydavatelství. V roce 2018 ho převzala mediální skupina Mafra patřící do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO).

Načítání...