Poslanci začali projednávat návrh ministra spravedlnosti, který zpřísňuje podmínky pro činnost soudních znalců. Podle ministra Roberta Pelikána (ANO) jsou totiž znalecké posudky bolavou patou české justice. Návrh mimo jiné předpokládá, že by uchazeči o místa soudních znalců museli skládat odbornou zkoušku. Sněmovna ale v pátek úvodní kolo debaty nedokončila, opoziční ODS chce zákon vrátit vládě k přepracování.
Podle Roberta Pelikána je úprava nutná, protože soudy často dostávají protichůdné posudky, což protahuje řízení. „Je nezbytné vrátit kulatému razítku se státním znakem váhu,“ apeloval Pelikán na poslance. Navíc teď činnost znalců upravuje zákon, který byl přijatý před 50 lety ještě za komunismu.
Někteří poslanci z ústavně právního výboru už ale vznesli proti konkrétním ustanovením návrhu zákona výtky. Marek Benda (ODS) pak pokládá celkovou koncepci návrhu za spornou. „Problémy jsou nevyřešitelné,“ řekl s poukazem na stanovisko čtyř největších auditorských společností. Bude proto chtít, aby sněmovna normu vládě vrátila.
Benda i Martin Plíšek (TOP 09) navíc ministrovi spravedlnosti vyčetli, že zákon předložil pozdě. Zapochybovali proto, zda se stihne projednat do konce funkčního období sněmovny.
Zákon počítá se zpětnou kontrolou posudků
Návrh zákona počítá s tím, že by znalci podle jednotlivých oborů měli přesně stanovené podmínky ohledně vzdělání i praxe. Počítá také s tím, že by se u znalců kontrolovaly náhodně vybrané posudky.
Jmenování nových znalců by už pak podle předlohy nezáviselo na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci by vznikl právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku před odbornou komisí.
Předloha počítá i s odpovědností znalců za způsobenou škodu a zároveň jim ukládá povinné pojištění. Na druhou stranu také znalcům zvyšuje odměny.
Posudky v případu Janoušek: Každý pes jiná ves
Podle ministra Pelikána se musí systém změnit z toho důvodu, že ještě vychází z předrevoluční doby, kdy znalec zásadně pracoval pro soud – tudíž nevznikaly obavy o nestrannost. Jenže teď si může znalecký posudek objednat žalobce i protistrana.
Třeba v kauze lobbisty Romana Janouška, který pod vlivem alkoholu srazil svým vozem ženu a od nehody ujel, dokonce znalec Jiří Doleček čelí obžalobě, že schválně předložil hrubě zkreslený posudek, za což mu hrozí až tři roky vězení a také zákaz činnosti. Podnět k prověření znalců obhajoby podal přímo soudce Tomáš Kubovec, který případ řešil.
Janoušek se hájil tím, že řidičku v okamžiku střetu neviděl a že ji zřejmě zachytil jen zpětným zrcátkem. A tuto verzi potvrzoval právě posudek dopravního znalce Jiřího Dolečka a společnosti Dekra Automobil. To, zda Janoušek mohl, či nemohl ženu vidět, bylo přitom s ohledem na výši trestu naprosto klíčové.
Jenže Janouškovu verzi vyvrátil jak revizní znalecký posudek z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, tak i odposlechy lobbistova telefonu.
Autoři revizního posudku zkritizovali i teorii společnosti Dekra Automobil, podle níž se žena sama zachytila zpětného zrcátka a nechala se následně Janouškovým vozem vléct. Program, který Dekra při zpracování simulací použila, se prý pro analýzu dopravních nehod obvykle nepoužívá a není běžně přezkoumatelný. Výpočty tak podle Ústavu soudního inženýrství nebyly korektní, protože je nebylo možné exaktně potvrdit.
Zdravotní sestra podle znalce vraždila draslíkem – revizní posudek mluví o diletantství
Rovněž v případu zdravotní sestry Věry Marešové se u soudu sešly dva znalecké posudky, které byly v zásadním rozporu. Na základě prvního z nich byla sestra obžalovaná – podle soudního znalce a lékaře Radka Matlacha bylo jasné, že pacienti zemřeli po podání vysoké dávky draslíku. Marešové kvůli tomu hrozilo doživotí. Jenže podle posudku, který si nechala udělat obhajoba, byli pacienti ve velmi špatném zdravotním stavu, a proto zemřeli.
Také v této kauze musel soud objednat ještě třetí znalecký posudek, který ovšem zcela odmítl závěry obžaloby. „Komise nesouhlasí se závěry MUDr. Radka Matlacha, že křivka EKG nasvědčuje podání vysoké dávky draslíku,“ zopakoval v souvislosti se všemi případy lékař Martin Dobiáš z Fakultní nemocnice v Olomouci, který s dalšími kolegy revizní posudek zpracovával.
- Na základě prvního znaleckého posudku byla Věra Marešová obžalovaná. Soudní znalec tehdy řekl, že ze zdravotních záznamů je jasné, že pacienti zemřeli po podání vysoké dávky draslíku.
- Druhý posudek si nechala udělat obhajoba. Podle jejího soudního znalce byli pacienti ve velmi špatném zdravotním stavu, a proto zemřeli.
- Soud si proto nechal udělat ještě třetí, takzvaný revizní posudek. V něm znalci potvrdili, že smrt pacientů byla očekávatelná, a první posudek obžaloby označili za diletantský.
Znalci ostře odsoudili Matlachovu práci v případě úmrtí poslední pacientky z června 2014. Té naměřil lékař půl hodiny po smrti v krvi vysokou hodnotu draslíku – jenže interpretaci znalce Matlacha označil Dobiáš za diletantskou: „To, že se mění vnitřní prostředí v době nástupu smrti a po smrti, je obecně známá věc. Na to nemusíte být ani soudní lékař,“ doplnil.
Soud nakonec sestru podle zatím nepravomocného rozsudku osvobodil, revizní posudek totiž ukázal, že nešlo o otravy draslíkem.
Znalec Matlach sporně rozhodl i v případě Kramného
U Matlacha to byl v krátké době druhý sporný posudek. V případě Petra Kramného, kterého ostravský krajský soud zatím nepravomocně poslal na 28 let do vězení za vraždu manželky a dcery, zpracoval posudek pro obhajobu a odmítl v něm tvrzení, že by oběti zemřely v důsledku zásahu elektrickým proudem. Podle jeho verze u soudu šlo o otravu. Jenomže stejně jako v případě Věry Marešové i tehdy jeho závěry zcela odmítl revizní znalecký posudek.
Letos v únoru byli lékaři Radek Matlach a Jiří Závodský ze seznamu znalců vyškrtnuti. Rozhodl o tom předseda krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. Důvodem byl právě posudek v kauze údajných vražd v nemocnici v Rumburku. Oba znalci se ale proti rozhodnutí odvolají.
Kauza OKD: Znalec prý připravil stát o 5,7 miliardy
Také v případu privatizace státního podílu ve společnosti OKD stojí znalec před soudem. Posudek před lety vypracoval Rudolf Doucha. Podle obžaloby ale státu vznikla škoda nejméně 5,7 miliardy korun.
Doucha se od začátku hájí tím, že jeho úkolem nebylo posoudit majetkový podíl státu v OKD, ale pouze ocenit akcie. Dospěl tedy k sumě dvě miliardy. Podle obžaloby se ovšem tím, že pominul dceřiné společnosti, čtyřicet tisíc firemních bytů nebo rekreační objekty, dopustil hrubého zkreslení.
V kauze figurují také bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kut a Jan Škurka. Těm podle obžaloby muselo být jasné, že prodejní cena vychází z nesprávných závěrů. Všichni tři muži však obvinění odmítají.
- Stát prodal zbývajících 46 procent akcií OKD v září 2004 za 4,1 miliardy – společnosti Karbon Invest, které už patřila většina těžební firmy. O čtyři měsíce dříve odsouhlasila prodej za 2,25 miliardy, ale po zásahu antimonopolního úřadu cenu zvýšila.
- Obžalovaní podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 5,7 miliardy. Vychází z rozdílu ceny, za kterou stát OKD prodal, a odhadu tržní ceny. Ta měla být nejméně 9,8 miliardy. Podle některých zdrojů až 12 miliard.
