Praha - Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala prezidentské veto novely zákona, která se týká zavádění evropské směrnice o chemických látkách REACH. Prezident Václav Klaus zákon vetoval v srpnu s tím, že ho považuje za koncepčně chybný a s ohledem na možné přínosy i neúměrně nákladný. Pro novelu dnes zvedlo ruku 133 poslanců, zapotřebí jich bylo 101.
Klaus již dříve o směrnici REACH prohlásil, že je to nejděsivější věc, která v Evropské unii vznikla, své rozhodnutí odůvodnil tím, že „souvislost s ochranou zdraví a bezpečí občanů je přinejmenším velmi sporná“. Cílem směrnice je shromáždit všechny dostupné informace o zhruba 30 tisících chemických látkách, které jsou na evropském trhu. Podle odhadů svazu chemického průmyslu přinese splnění směrnice tuzemským firmám náklady až 11 miliard korun.
Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) dnes opakovaně před poslanci zdůraznil, že zákon přímo nezavádí směrnici REACH, protože jde o předpis Evropského parlamentu, který se přímo stává součástí české legislativy. Novela podle něj stanoví kompetence úřadů a sankce za neplnění zákona.
Proti novele dnes vystoupil například stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban. Česko je podle něj „papežštější než papež“ a vneslo do normy další náklady pro podniky, které sníží jejich konkurenceschopnost.
O antidiskriminačním zákonu bude sněmovna hlasovat až po volbách
S návrhem odsunout rozhodující hlasování o antidiskriminačním zákonu až po krajských a senátních volbách, které se uskuteční v pátek 17. a v sobotu 18. října, přišla poslankyně zelených Kateřina Jacques. S odsunutím důležité normy souhlasilo 102 ze 191 přítomných poslanců. Česko je jedinou zemí EU, která normu na ochranu před nerovným zacházením nemá a hrozí mu za to vysoké sankce.
Prezident v květnu zákon vetoval a následné červnové projednávání o normě sněmovna tehdy přerušila, protože nebylo jisté, zda má koalice k prosazení dost hlasů. S prosazováním zákonů jí pomáhali přeběhlíci z ČSSD.
Levice sice soudí, že zákon je důležitý, již dříve ale návrh označila za bezzubý a nedostatečný. Komunistům navíc vadilo, že se jim v normě nepodařilo prosadit zrušení lustračních zákonů. Normu považují za zbytečnou i někteří pravicoví zákonodárci.
Zákon má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči nebo sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost, sexuální orientaci, zdravotní postižení, pohlaví, náboženství a světový názor.
