Školy kontrolují průběh on-line výuky více než na jaře, reagují na stížnosti rodičů

Ředitelé dohlížejí na on-line vyučování více než při jarním uzavření škol. Častějšími hospitacemi v on-line hodinách reagují hlavně na stížnosti a podněty rodičů. Ti jsou přesvědčeni, že děti dostávají příliš mnoho domácích úkolů nebo že je distanční vzdělávání časově náročné.

Od on-line hospitací, tedy kontrol, jak probíhá distanční výuka, si ředitelé slibují její celkové zkvalitnění. Ředitel královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla Matěj Havel začal navštěvovat on-line hodiny už na jaře, když se školy uzavřely poprvé a výuka se přesunula na internet. Během podzimního uzavření škol ale hospitace ještě zintenzivnil.

„Kontroly on-line výuky děláme momentálně ještě mnohem více než dříve,“ řekl Havel České televizi. Od poloviny října, kdy se žáci opět učí z domova, obdržel ředitel gymnázia asi deset stížností. S problémy se rodiče obracejí přímo na něj, nejčastěji jim vadí zadávání úkolů nad rámec výuky.

Někteří ředitelé kontrolují výuku až nyní, na jaře nechtěli učitelům komplikovat práci

Podobné zkušenosti má i ředitelka pražské ZŠ Mendelova Martina Thumsová. „Rodiče si stěžují hlavně na velkou zahlcenost dětí, protože toho mají i po škole vážně hodně,“ uvedla Thumsová. Ta při první vlně koronaviru na své kolegy, kteří měli sami co dělat s organizací výuky, nechtěla vyvíjet ještě větší tlak. Na jaře proto hospitace nedělala vůbec, začala s nimi až v říjnu.

Ještě o něco později začala dohlížet na on-line vyučování ředitelka Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě Jana Huvarová, která čekala, jestli se děti po podzimních prázdninách nevrátí do škol. „Učitelé měli sami co dělat s komplikovanou organizací výuky, a proto mi nepřišlo vhodné do výuky zasahovat kontrolami dříve. Hospitace v on-line hodinách jsem tak začala dělat až po podzimních prázdninách,“ uvedla Huvarová.

Obvykle provádějí hospitace ředitelé škol nebo jejich zástupci, s on-line výukou se do nich ale zapojují i členové rodiny. „V současné době je hospitujících mnoho, účastním se jich nejen já a zástupce ředitele, ale také samotní rodiče nebo sourozenci našich žáků,“ uvedla ředitelka Pražského humanitního gymnázia Tereza Bočanová.

Hospitace jsou i poučné, věří předseda ředitelské asociace

Za velmi důležité považuje kontrolovat přípravu i samotný průběh on-line hodin ředitel Asociace základních škol Michal Černý. „Hospitace jsou velmi přínosné, a to nejen pro nás jako pro ředitele, ale hlavně pro studenty a celé školy. Hospitující jsou teď v podstatě také v roli studentů, protože výuku po internetu se ještě každý učitel učí,“ vysvětlil Černý.

Ne všichni ředitelé s ním ale souhlasí. „Já osobně hospitace on-line výuky nedělám. Učitelé i děti mají co dělat sami se sebou, aby to vůbec zvládli, a kdyby tam nastupoval někdo další, tak to nevidím jako šťastné řešení,“ uvedla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Na výuku zpravidla dohlíží i Česká školní inspekce. Ta ale během distanční výuky inspekce nedělá. I přesto se rodiče obracejí s připomínkami i na ni. „V poslední době jsme dostali asi dvacet podnětů převážně od rodičů, kteří jako nejčastější problém uvádějí velké množství domácích úkolů. Také si stěžují na to, že ty úkoly příliš závisí na nich a nemají na ně tolik času,“ vysvětlil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Ten vidí jako další problém samotnou organizaci výuky a nedostatek počítačů v rodinách.

Na jaře byly školy kvůli epidemii covidu-19 zavřené od 11. března a do konce června se už úplně neotevřely. Všichni žáci se začali učit z domova opět od 14. října. Žáci prvních a druhých tříd základních škol a všichni žáci speciálních škol by se měli podle aktuálního rozhodnutí vlády do lavic vrátit 18. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Česku začínají platit vládní opatření k cenám pohonných hmot

Od půlnoci z úterý na středu začínají platit vládní opatření proti dalšímu prudkému zdražování pohonných hmot v Česku. Jejich součástí je stanovení maximální ceny paliv, kterou ministerstvo financí pro středu stanovilo na 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Platí rovněž strop na marže obchodníků s palivy, který činí nejvýše 2,50 koruny za litr nafty i benzinu.
03:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

Včasný záchyt rakoviny slinivky. Praktici zapojí nové diabetiky do prevence

Zlepšuje se snaha o včasný záchyt jedné z nejagresivnějších chorob, kterou je rakovina slinivky. Ročně jí v Česku onemocní na 2700 lidí. Dalších pěti let se dožívají jen jednotky procent pacientů. Od června začnou praktičtí lékaři oslovovat k preventivnímu vyšetření nové pacienty s cukrovkou.
před 2 hhodinami

VideoZoologové vypustili v Plzni zachráněné netopýry do přírody

Netopýři zachránění pod střechou rekonstruované plzeňské školy se vrátili do přírody v rezervaci Kamenný rybník. Vypustili je tam zoologové s místními dětmi. Netopýři předtím strávili v záchranné stanici skoro čtyři měsíce. Zvířata dostala před svým vypuštěním najíst, netopýr zvládne sníst deset moučných červů denně. Pak se 140 netopýrů vydalo do přírody. I když v některých případech to šlo obtížněji, protože se potřebují před rozletem zahřát. Kamenný rybník poskytuje ideální podmínky. „Je tady jednak vodní hladina, takže netopýři tady budou mít dostatek příležitostí k lovu. Pak je tady les a tady kousek jsou i starší stromy, kde budou mít možnost úkrytů,“ vysvětlila zooložka Ivana Hradská.
před 11 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
před 12 hhodinami

VideoTuristu v Krkonoších zranil uvolněný kámen. Správa parku opatření nechystá

Správa Krkonošského národního parku nechystá žádná opatření v souvislosti s neobvyklou nehodou, při které v sobotu zranil turistu na horské cestě uvolněný kámen. Kus skály se uvolnil v prudkém svahu a kutálel se asi dvě stě metrů. Skupinka turistů ho sice zaregistrovala, avšak kámen na poslední chvíli změnil dráhu a jednu z osob zasáhl. Společníci zraněného volali nouzovou linku a ihned se rozběhla záchranná akce. Na místo vyletěl vrtulník, který ovšem kvůli terénu nemohl přistát a ke zraněnému se museli lékař se záchranářem spustit. Zaměstnanci parku mají v popisu práce sledovat u cest třeba stromy náchylné k pádům či právě kameny. Pokud jsou nebezpečné, zařídí se náprava. Této události se ale podle správy parku nedalo zabránit.
před 12 hhodinami

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoCílem Trumpa je Írán bez jádra. Co bude po ultimátu, neví nikdo, míní Pojar

Diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar si myslí, že Írán kvůli ultimátu prezidenta USA Donalda Trumpa Hormuzský průliv neotevře. „Na druhou stranu nějaká dohoda je vždycky možná, možná se dočkáme i nějakých překvapení,“ uvedl. Trump podle něj má svéráznou rétoriku a používá nejrůznější hyperboly a nadsázky a někdy si zdánlivě protiřečí ve svých výrocích. Do konfliktu šel podle diplomata proto, aby Írán neměl jaderný program a nemohl dlouhodobě ohrožovat své sousedy. Trump chce podle Pojara mít Írán po této válce jiný, než tomu bylo posledních padesát let. „Každopádně si myslím, že je možné říct, že v následující době – teď nevím, jak bude dlouhá – tak Írán jadernou bombu mít nebude,“ dodal Pojar. Co nastane po uplynutí ultimáta, neví. „A myslím, že to neví ani jedna ze stran,“ podotkl Pojar v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem.
před 12 hhodinami

VideoVývojáři testují na jihu Čech obří zemědělský dron

Rozpětí přes tři metry a schopnost nést stokilový náklad – to jsou parametry zemědělského dronu, který prochází testováním na jihočeských polích. Dron dokáže ošetřit porosty jen v místech, kde chybí živiny nebo se rozmnožil plevel. Zemědělci by tak nemuseli přejíždět traktory celá pole a snížili by spotřebu chemických postřiků a hnojiv. Zároveň by mohli zahnojit pole i v době, kdy jsou podmáčená. Tvůrci dronu jej nyní testují, aby byl bezpečný pro používání na polích, aby bezpečně rozprášil postřik a mohl dělat další aktivity. Stále ale chybí jednotný evropský postup, jak takové drony v zemědělství používat. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského by měl být hotový do tří let.
před 13 hhodinami
Načítání...