Na 13,9 miliardy korun vyčíslili vyšetřovatelé škodu, kterou způsobily zásahy do rozdělování evropských dotací z Regionálního operačního programu Severozápad. Jediným, kdo po výsleších nakonec skončil ve vazbě, je podnikatel Daniel Ježek. Podle policie je klíčovou postavou celé kauzy. Kromě něj však policie stíhá několik bývalých i současných regionálních politiků, především z ČSSD. Předseda strany se od problémů distancoval.
Policie už vyslechla řadu politiků, vysokých úředníků a podnikatelů z Ústeckého a Karlovarského kraje. Velkou část z nich tvoří hodnotitelé projektů, kteří je bodovali. Až na základě jejich doporučení o nich definitivně rozhodoval výbor regionálního operačního programu.
Přes to, jak vysoká škoda podle policie vznikla, jsou téměř všichni obvinění na svobodě. Jedinou výjimku představuje Daniel Ježek, kterého poslal soudce na návrh žalobce do vazby. Státní zástupce se obával, že by podnikatel mohl ovlivňovat svědky.
„Je celkem přes 120 osob, které budou vyslýchány v pozici svědka. Pan obviněný značnou část těch osob zná,“ vysvětlil soudce Martin Majchrák. Musel se podrobně zabývat rodinným zázemím obviněného, jeho majetkovými poměry, jeho vazbami do zahraničí a jinými okolnostmi, dodal.
Některým obviněným už policie obstavila majetek. V případě Daniela Ježka je už plomba na jeho 41 nemovitostech, informoval Český rozhlas.
Ježek byl známý jako šedá eminence ODS
O Ježkovi se léta hovořilo jako o šedé eminenci severočeské ODS, i když jeho politickým vrcholem byla funkce místopředsedy oblastní organizace v Mostě. Daniel Ježek nicméně byl u vzniku koalice ČSSD a ODS po krajských volbách v roce 2008.
Tehdy sociální demokraté odstavili svého volebního lídra Jaroslava Foldynu, který občanské demokraty kritizoval a vůči uzavření velké koalice měl výhrady. Místo něj se stala hejtmankou Jana Vaňhová.
Jméno Daniela Ježka se potom objevilo například v souvislosti se černou stavbou benzinky na Děčínsku, která bez problému dostala dodatečné stavební povolení, nebo stavební firmou, která dostávala lukrativní zakázky a také pronajala sídlo dotačnímu úřadu Severozápad. Ten se kvůli vysokému nájmu později přestěhoval jinam. „Nájem v původních prostorách byl zhruba 660 tisíc měsíčně, nyní je 14krát nižší,“ uvedl mluvčí úřadu Pavel Žinčík.
Ježkovo jméno zpravidla padalo současně se jmény bývalého senátora Alexandra Nováka, který je mezi obviněnými i v aktuální kauze, a Patrika Oulického. Toho policie neobvinila ani nezadržela. Ježkovo postavení začalo slábnout v roce 2012, kdy jeho a také exhejtmana Jiřího Šulce vyzvala mostecká buňka k odchodu ze strany.
Na Ježka ve své výpovědi ukázal také exředitel dotačního úřadu Severozápad Petr Kušnierz, opakovaně souzený za machinace s dotacemi. Vlivný podnikatel na něj údajně tlačil, aby prosadil projekty, které mají uspět. Na seznamu byly označené tečkou. Našly se na něm i Ježkovy otisky prstů. Ježek se hájil tím, že seznam s projekty našel ve výtahu a pak je odevzdal. Policii se jeho tvrzení nepodařilo vyvrátit.
Obviněným je i bývalý senátor za ODS Alexandr Novák. Podle informací České televize je nyní ve Spojených státech. Za braní úplatků ho soud poslal v roce 2012 na čtyři roky do vězení. Díky záruce motorkářského spolku se po půlce trestu dostal na svobodu.
Státního zástupce Ladislava Kosána, který se proti jeho propuštění dostatečně nepostavil, kárný senát potrestal snížením platu. Před něj se naopak nedostal soudce, který Nováka propustil.
Bývalý senátor ODS a exstarosta Chomutova. V roce 1999 město prodalo akcie Severočeské energetiky a Severočeské plynárenské společnosti za 317 milionů korun německé firmě – peníze za zprostředkování ale skončily na rakouském soukromém účtu Novákových. Za přijetí úplatku ve výši 43 milionů byl v roce 2010 odsouzen ke dvěma letům vězení a pokutě 5 milionů korun, po odvolání mu krajský soud trest zpřísnil na čtyři roky. Novák se vězení dlouho vyhýbal; až na jaře roku 2013 ho zadržela policie, která se obávala, že chce politik uprchnout do USA. V půlce trestu Nováka soud podmínečně propustil. Zaručil se za něj spolek Gryphons, který svou činnost dokládal zapůjčením čtyřkolky, pípy a pomocí při organizaci neckyády v obci Želenice. Podle kárného senátu NSS žalobce Kosán, jenž Novákovi pomohl na svobodu, porušil své povinnosti; stejně tak pochybil i chomutovský soud. Novák po propuštění z vězení koupil dva hotely v Chomutově, další nemovitosti pořídila jeho manželka. Už dříve nakoupili také rozsáhlé pozemky na severu Čech a několik domů.
Kauza svírá sociální demokracii. Sobotka si ale myje ruce
Přestože Daniel Ježek i Alexandr Novák byli v minulosti členy ODS, kauza dopadá citelněji na sociální demokracii. Dotýká se někdejších stranických špiček.
Nejvyšší funkci v minulosti zastávala Jana Vaňhová, která byla mezi lety 2008 a 2012 ústeckou hejtmankou, v dalším období náměstkyní hejtmana. V éře Jiřího Paroubka také celorepublikovou místopředsedkyní ČSSD. Dnes je zastupitelkou v Chomutově, předsedkyní tamní městské organizace a také členkou celostátního ústředního výkonného výboru ČSSD.
V 80. letech byla členkou KSČ, pracovala jako vychovatelka na základní škole v Klášterci nad Ohří. Od roku 1998 je členkou ČSSD, později byla i místopředsedkyní strany. V roce 2008 se stala hejtmankou Ústeckého kraje, přestože nebyla volebním lídrem strany – tím byl Jaroslav Foldyna, kolegové z jeho vlastní strany ho ale krátce před volbou odmítli na post hejtmana nominovat. Vaňhová byla v tomto období také členkou výboru regionální rady ROP Severozápad. Ten měl konečné slovo v rozhodování, který projekt bude podpořen evropskými penězi. Mezi lety 2012 a 2016 pak byla náměstkyní hejtmana Oldřicha Bubeníčka z KSČM. Politička je spojována s řadou podezřelých zakázek v kraji. Jejím partnerem byl podnikatel a vlivný člen ČSSD Roman Houska, kterého v listopadu 2013 našli zastřeleného před jejich domem.
Poté, co ji policie obvinila Vaňhovou a také jejího někdejšího náměstka a bývalého ústeckého předsedu ČSSD Arna Fišeru, vyzvalo současné krajské vedení, aby pozastavili své členství ve straně. „V případě, že tak neučiní, tak to učiní orgán strany, kde jsou doma,“ uvedl Jaroslav Foldyna (ČSSD).
„Pokud platí to, jak to mám potvrzeno, že jim skutečně bylo sděleno obvinění z úmyslného trestného činu, což naplňuje dikci stanov, tak myslím, že v zájmu zachování dobrého fungování krajské organizace by to (pozastavení členství) bylo vhodné,“ řekl nynější krajský předseda ČSSD Miroslav Andrt.
Sobotka: Bylo to v jiné době
Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka je však přesvědčen, že to pro jeho stranu nepředstavuje smrtící hrozbu. Řekl, že kauzu nepokládá za problém ČSSD, ale konkrétních lidí a především podle něj nejde o kauzu současnosti.
„Z hlediska věcného to jsou věci, které se odehrávaly před osmi lety, bylo to v jiné době,“ uvedl Sobotka. Zdůraznil, že o vině či nevině stíhaných lidí rozhodne soud a personální odpovědnost nechá předseda ČSSD na krajích.
„Myslím si, že v Ústeckém kraji zaplatila ČSSD za to, že tam spolupracovala ve vedení kraje s ODS po roce 2008. Teď se ukazuje, že to tehdy byla velká politická chyba,“ poznamenal přitom Sobotka, který je předsedou ČSSD od roku 2011 a předtím byl šest let prvním místopředsedou.
Babiš: Z dotací si strany udělaly dojnou krávu
Podle vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) ale Sobotka odpovědnost má. ČSSD spolu s ODS si podle něj udělaly z ROP „dojnou krávu“. „To si určitě nemyslím, že je v pořádku, co říká pan Sobotka. Byl u toho, když se na ROP tohle korupční chování dělo, protože v té době byl prvním místopředsedou ČSSD. Takže za chování svých spolustraníků nese odpovědnost,“ uvedl Babiš.
„Po kolika letech podle pana premiéra ztrácí strana odpovědnost za takto závažné korupční chování svých členů?,“ reagoval ministr financí řečnickou otázkou na Sobotkův výrok, že kauza se týká několik let starých událostí.
Karlovarská krajská ČSSD má obviněného předsedu
Kauza se nicméně netýká pouze Ústeckého kraje a nedopadá ani výhradně na lidi, kteří již v politice nejsou aktivní. V současnosti je nejvýše postaveným z obviněných karlovarský krajský předseda strany a starosta Chebu Petr Navrátil, který ovšem v minulosti působil i jako náměstek hejtmana Karlovarského kraje a také předseda výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. Od roku 2014 je místopředsedou výboru.
Sám Navrátil zdůraznil, že se cítí nevinný. Připomněl, že se do čela regionální rady dostal až v době, kdy vězela po uši v problémech. „Snažil jsem se operační program nastartovat a vytvořit jiné podmínky. Nemyslím, že by se tam taková činnost (za kterou byl obviněn) dělala. Cítím se naprosto nevinný. A tím, že jsme program rozběhli k naprosté spokojenosti Evropské komise, jsem snad dokazoval, že s žádnou takovou činností nic společného nemám,“ řekl Petr Navrátil.
Starosta Chebu a zastupitel Karlovarského kraje, do prosince 2016 šéf krajské ČSSD. V letech 2008–2015 byl náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj, dopravu a silniční hospodářství. Od roku 2012 byl předsedou výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, od roku 2014 je místopředsedou. Loni v prosinci policisté prohledávali politikovu kancelář i byt a pátrali po dokumentech z doby, kdy zasedal v hodnoticí komisi. Navrátil tehdy řekl, že jde o projekty staré tři a více let.
Mezi obviněnými jsou i další bývalí sociálnědemokratičtí hejtmanští náměstci z Karlovarského kraje Jakub Pánik, Miloslav Čermák a Petr Horký. Pánik a Čermák mají dodnes významné postavení v krajské ČSSD.
Vedení organizace v Karlovarském kraji se osudem svých obviněných členů bude zabývat v pondělí, oznámila členka krajského výkonného výboru Markéta Wernerová.
„Osobně neočekávám teď hned razantní řešení. Chci o tom komunikovat s vedením strany. Chci o tom diskutovat s odstupem od emočních vln. Nechtěla bych, aby se někomu ublížilo, ale zároveň základem je suverénní a čistá sociální demokracie a máme dostatečné množství osobností, které mohou fungovat,“ uvedla.
O svém vedení přitom západočeští sociální demokraté rozhodovali na počátku prosince a dokonce ještě nedokončili volby do všech funkcí.
Úředník z MPO není obviněn kvůli činnosti na ministerstvu, ujišťuje Mládek
Stíhání dopadlo i na vysoko postaveného úředníka ministerstva průmyslu a obchodu Vladimíra Bártla (ODS). Ministr Jan Mládek (ČSSD) však zdůraznil, že se obvinění týká Bártlovy činnosti mimo úřad.
„Pokud nám orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství sdělí nějaké informace závažného charakteru, tak státní tajemník bude postupovat podle platného služebního zákona,“ řekl ministr. Bártl má na region úzkou vazbu, v minulosti byl primátorem Mostu.
Po vystudování liberecké Vysoké školy strojní a textilní pracoval v Chemopetrolu, kde se postupně dostal do pozice výkonného ředitele a později řídil jednu z jeho dceřiných společností. Následně vstoupil do politiky, mezi lety 2001 a 2007 byl mosteckým primátorem. Později začal pracovat ve státních službách, nejprve jako ředitel odboru a ředitel sekce na ministerstvu dopravy, později v téže pozici na MPO.
Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu zahájila rozsáhlou akci vůči podezřelým z dotačních podvodů v úterý. Nová kauza zřejmě vychází z výpovědi bývalého ředitele úřadu regionální rady Petra Kušnierze. Ten v minulosti kvůli ovlivňování přidělení dotací a přijímání úplatku skončil ve vězení a hrozí mu, že se za mříže vrátí, soud mu již nepravomocně udělil sedmiletý trest. V obavě z dalšího věznění začal Kušnierz vypovídat. „Nemám co ztratit,“ tvrdí nyní.
Nejdotovanější a nejproblematičtější program
Právě první zadržení a obvinění Petra Kušnierze rozpoutalo lavinu problémů kolem ROP Severozápad. Kvůli podezření, že evropské peníze nešly tam, kam jít měly, Brusel více než na rok proud dotací zcela utnul a kraje i stát musely zaplatit vysoké pokuty. Nestihlo se proto vyčerpat zhruba 3,5 miliardy korun.
- Úplatkářská kauza Petra Kušnierze – V lednu 2014 poslal odvolací Vrchní soud v Praze na pět let do vězení (ústecký krajský soud mu původně uložil 7,5 roku) bývalého ředitele dotačního úřadu Severozápad Petra Kušnierze. Podle rozsudku chtěl s pomocí svých tří přátel získat provize z přidělených dotací. Soud konstatoval, že odsouzení žádali minimálně 1,7 milionu korun a velkou část z toho převzali. Kušnierzovi spoluobžalovaní, tři komplicové a tři žadatelé, dostali od soudu podmíněné tresty. V květnu 2014 Nejvyšší soud zamítl Kušnierzovo dovolání, v listopadu byl pak někdejší vysoký úředník z vězení podmínečně propuštěn.
- Ovlivňování projektů – V září 2014 se ústecký krajský soud začal zabývat případem ovlivňováním projektů v ROP Severozápad. Letos v březnu bývalého ředitele úřadu Kušnierze poslal zatím nepravomocně na sedm let do vězení. Podmínkami potrestal někdejšího náměstka hejtmanky Ústeckého kraje Pavla Koudu, dalšího bývalého ředitele úřadu Pavla Markvarta a úřednici Irenu Kotlanovou. Naopak bývalého právníka úřadu Jana Martinovského a dalšího z ředitelů Petra Vráblíka obžaloby zprostil. Sedmiletý trest pro Kušnierze je souhrnný. Protože se měl skutků dopustit v době, kdy byl v podmínce za první trest za úplatky, soud tento rozsudek zrušil a vynesl souhrnný trest. Kušnierze, který u soudu přiznal, že v ROP Severozápad byly projekty ovlivňovány s vědomím politiků, a Kotlanovou potrestal soud nejen za zneužití pravomoci, ale i za poškozování finančních zájmů Evropských společenství. V kauze ovlivňování projektů zbývá ještě rozhodnout o úřednici Kláře Odvárkové, jejíž případ vyloučil k samostatnému projednání.
- Kauza konkurenčních doložek pro ředitele ROP Severozápad – V březnu 2014 policie obvinila pět bývalých či současných zaměstnanců ROP Severozápad, kteří podle ní nesou odpovědnost za uzavření statisícových konkurenčních doložek pro exředitele úřadu Petra Kušnierze a Pavla Markvarta. Doložky jim zajišťovaly 12 měsíčních platů po odchodu z funkcí, úřad jim peníze vyplatil. Obžalováni byli ředitelka ROP Severozápad Jana Havlicová, někdejší předseda výboru a bývalý hejtman Jiří Šulc, exředitel Pavel Markvart, bývalý právník úřadu Jan Martinovský a Petr Červinka, který úřad vedl jako pověřený. Kauzu začal ústecký soud projednávat loni v listopadu.
- Předražené přístroje – Soud také řeší podezření z předražení zakázky Krajské zdravotní na nákup přístrojů. Část obžaloby se týká nákupu přístrojů za více než 400 milionů korun, na který Krajská zdravotní získala dotaci z ROP Severozápad. Obžalováni jsou bývalí i současní manažeři společnosti. Hlavní líčení bude pokračovat v únoru 2017.
- Žalobce Tomáš Minx oznámil, že kriminalisté zahájili trestní stíhání 24 lidí kvůli zneužití evropských dotací. Trestných činů se měli dopustit v souvislosti s činností v Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad. Obvinění jsou podezřelí ze spáchání zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny a dalších trestných činů.
ROP Severozápad byl nejbohatší z regionálních operačních programů, které rozdělovaly dotace na úrovni NUTS 2 mezi lety 2008 a 2013. Podpořil během své existence 536 projektů, nejúspěšnějšími žadateli byly Ústecký a Karlovarský kraj, město Ústí nad Labem a Krajská zdravotní sdružující pět nemocnic v Ústeckém kraji. Díky dotacím bylo opraveno 30 školních a předškolních zařízení, opraveno nebo vybudováno 245 kilometrů silnic nebo 55 kilometrů cyklostezek.
Úřad na dotacích proplatil 19,4 miliardy korun, poslední peníze poslal příjemcům na konci června. Regionální operační programy už dnes pro čerpání evropských dotací nefungují, peníze přerozdělují jednotlivá ministerstva.
