Senátorské kluby se dohodly, že ústavní žaloba na Miloše Zemana bude rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Její finální podoba má vzniknout až po schůzkách hlavy státu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a Staňkem. Ty se uskuteční tento týden. Novinářům to řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil.
Senátoři upraví ústavní žalobu na Zemana. Doplnit chtějí otálení kolem Staňka
Ústavní žalobu na prezidenta chtějí senátoři rozšířit o bod týkající se odvolání ministra kultury (zdroj: ČT24)
Zatím není jasné, zda senátoři přistoupí ke komplexní verzi žaloby, tedy k celé původní žalobě rozšířené o nečinnost ohledně Staňka, nebo k užší podobě, jež se bude týkat Staňka a jen několika bodů z původní předlohy.
Pod původní verzi žaloby na prezidenta, kterou v dubnu představil předseda senátorského Klubu pro liberální demokracii – Senátor 21 (SEN 21) Václav Láska, se podepsalo 34 senátorů. Novou verzi ale budou muset senátoři podepsat znovu. Horní komora by měla žalobu pro hrubé porušení ústavy projednávat pravděpodobně na zasedání pléna 24. července, řekl Vystrčil.
„Je poměrně pravděpodobné, že pokud by pan prezident vyřešil situaci na blízkých jednáních, že by se spíše nabízela komplexnější a širší žaloba, která samozřejmě bude obsahovat i ten případ, který se týká neodvolání, případně pozdního odvolání ministra kultury,“ řekl Vystrčil.
„Kdyby došlo k tomu, že pan prezident bude nadále tvrdošíjně trvat na tom, že lhůta je teoreticky nekonečná, tak je pořád ve hře i varianta, že by případně jako žaloba byl podán ten skutek, který souvisí s neodvoláním ministra kultury. Z hlediska toho, jak jsme debatu vedli, by to bylo spíše ve formě úpravy žaloby, jejímž základem by byla žaloba, kterou dneska už někteří podepsali a pochází z dílny, která je vedená panem senátorem Láskou,“ doplnil.
GALERIE
Senátoři žaloba
Podporu má žaloba téměř ve všech klubech
Předseda nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petr Holeček sdělil, že se drtivá většina klubu k žalobě zcela jistě připojí. Stejně se vyjádřil šéf klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. Podle Vystrčila podpoří žalobu i většina členů ODS, větší podporu podle něj v klubu dosud měla užší podoba.
„Naprostá většina našeho klubu je znepokojena nekonáním prezidenta republiky, a proto pozměněný návrh žaloby u členů a členek našeho klubu získává podporu,“ řekl místopředseda klubu ČSSD Miroslav Nenutil. Pro podpis se ale senátoři ČSSD rozhodnou až podle výsledku schůzek. Babiš se sejde se Zemanem ve čtvrtek na Pražském hradě, o den později přijme prezident Hamáčka se Staňkem na zámku v Lánech.
„V tuto chvíli, kdy za dva dny pan premiér bude v záležitosti odvolání pana ministra Staňka vést další jednání, náš senátorský klub se nepřipojuje k podání žaloby,“ řekla předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová. Podle ní je část žaloby ohledně nečinnosti Zemana při odvolání Staňka argumentačně nedostatečně doložená a důležitý je právě výsledek jednání Babiše s hlavou státu.
Zeman více než měsíc nevyhověl návrhu ČSSD na odvolání Staňka a jeho nahrazení místopředsedou strany Michalem Šmardou. Nepřijal Staňkovu demisi a ministra dosud neodvolal ani na žádost premiéra, které však podle ústavy hlava státu vyhovět musí. Sociální demokracie kvůli sporu zvažuje odchod z vlády.
„Já v tom hrubé porušování ústavy spatřuji. Dodal bych i další okolnost: že v případě neodvolání ministra Staňka ústava nezná něco takového, jako je institut účinné lítosti. Čili v případě, že by ministr byl odvolán, tak ten skutek se již v podstatě po právní stránce naplnil a je možné jej ponechat v té ústavní žalobě, i kdyby dodatečně došlo k odvolání,“ domnívá se bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík.
Jedna věc je podle něj kompetenční žaloba a druhá věc žaloba proti prezidentovi: „Tady já si myslím, že řada těch skutků, které mu jsou vyčítány, tak v podstatě prezident nejedná tak, jak by měl jednat, a ústavu porušuje. Pro případ řízení před ústavním soudem neexistuje cosi jako spolupachatelství, čili Ústavní soud se bude zabývat těmi skutky, které budou v žalobě popsány proti prezidentovi, nikoliv proti těm ostatním,“ doplnil Balík.
Žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, byla původně postavená na tom, že Zeman opakovaně více či méně závažnými skutky porušuje ústavu. „Cílem žaloby není sesadit současného prezidenta. Cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu,“ vysvětlil Láska v polovině června.
Žaloba popisuje sedm prezidentových skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy. Připomíná například jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády, kterou by podpořilo 101 poslanců. Zmiňuje také Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice.
Pod žalobou se podepsali vedle členů klubu Senátor 21 také zástupci KDU-ČSL, STAN, ODS, TOP 09, bývalí prezidentští kandidáti Pavel Fischer nebo Marek Hilšer. Z třináctičlenného klubu ČSSD ji podpořil Jiří Dienstbier. Ústavní soud může žalobu dostat k posouzení až poté, co ji podpoří tři pětiny přítomných senátorů a odsouhlasí tři pětiny všech poslanců.
Zeman: Ústavní negramotnost
Hlava státu již dříve označila návrh ústavní žaloby za kalení vody. „Obsah žaloby není podstatný, protože je to naprostná ústavní negramotnost. Kdyby se to náhodou dostalo k Ústavnímu soudu, tak pokud tam bude kvalifikovaný ústavní právník, tak jim to samozřejmě hodí na hlavu,“ uvedl prezident.
Jeho mluvčí Jiří Ovčáček ve vyjádření označil žalobu za pseudožalobu, která je projevem bolševického myšlení autorů. „Nestojí za zlámanou grešli. Je to divadlo nenávisti pro média,“ napsal.