Senátoři projednali novelu, jejímž cílem je zlepšit ochranu zákazníků na trhu s energiemi. Požadují ale přísnější pravidla, a proto ji s pozměňovacím návrhem vrátili poslancům. Horní komora zároveň podpořila uzákonění 26. června jako Dne odchodu okupačních vojsk. Naopak vytkla vládě nedostatečně zajištěnou přípravu českého předsednictví EU.
Novelu, která má více ochránit spotřebitele před nekalými praktikami některých obchodníků s energiemi, Senát začal projednávat už před týdnem. Předloha zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií a zprostředkovatelskou činnost v energetice jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Sněmovna o vrácené novele namířené proti takzvaným energošmejdům rozhodne na své zářijové schůzi, která je zatím poslední řádnou schůzí před říjnovými volbami. Z vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) vyplynulo, že novelu v senátní verzi v dolní komoře podpoří. „Pokud mám skutečně balík změn, tak je musím projednat na výborech a neřešit to až na vlastní schůzi, protože tam se dá udělat chyba a přijme se něco, co by zas ten zákon otočilo,“ řekl Havlíček.
„Podařilo se domluvit kompromis a ten zavádí několik velmi dobrých věcí pro spotřebitele a zákazníka. Ta první věc je, že mu bude jednoznačně oznamováno, když dojde ke změně ceny,“ dodal šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Zprostředkovatelé budou nově dostávat od regulátora trhu také pětiletou licenci, kterou jim bude moci i odebrat. „Pokud se zprostředkovatel dopustí nějakého závažného deliktu, pak bude mít tři roky stopku a nebude moci o oprávnění znovu požádat,“ vysvětlila členka Rady ERÚ Markéta Zemanová.
Ve sněmovní verzi licenci mít nemusely společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé. Senát tam naopak chce zavést tuto povinnost i pro ně. Vystrčil svůj návrh minulý týden před senátory zdůvodnil mimo jiné tím, aby se všem subjektům na trhu měřilo stejně a všichni zprostředkovatelé byli pod dozorem regulátora.
Podle předsedy Senátu se nyní největší problém ohledně takzvaných energošmejdů týká právě skupiny obcí, které si objednaly energie prostřednictvím zprostředkovatele a tento zprostředkovatel byl právě dceřinou společností dodavatelské firmy. Tento zprostředkovatel vybral za dodavatele právě svoji mateřskou firmu. Skupině obcí nyní podle Vystrčila hrozí kromě zastavení dodávek energie také ztráty odhadované na 100 až 250 milionů korun.
Návrh Senátu počítá také s tím, že například malí podnikatelé, živnostníci nebo obce, které pronajímají obecní byty, by mohli smlouvy vypovídat okamžitě bez prodlevy. Půjde třeba o situaci, kdy se někdo odstěhuje z obecního bytu. Senátní podoba novely také podle Vystrčila umožní i to, že například osoba blízká bude moci ve své rodině pomoci nasmlouvat dodávku energií, ale nesmí to být podnikatelská činnost.
Přípravy jsou nedostatečné
Senát vytkl vládě nedostatečně zajištěnou přípravu českého předsednictví EU. Doporučil kabinetu mimo jiné zlepšit jeho personální zajištění. Vláda by podle senátorů měla také zvážit dodatečné přesunutí více akcí do regionů mimo Prahu. Doporučení připravil senátní evropský výbor.
Česko se ujme předsednictví EU v druhé polovině příštího roku. Vláda Andreje Babiše (ANO) v pondělí musela navýšit rozpočet českého předsednictví o 200 milionů na 1,4 miliardy korun.
26. červen jako významný den v kalendáři
Začlenit 26. červen mezi významné dny jako Den odchodu okupačních vojsk má senátorský návrh, který senátoři v úvodním kole schvalování podpořili. Návrh souvisí s třicátým výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa, připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území. Předlohu nyní posoudí senátní výbory pro lidská práva a ústavně právní.
Za významný den tvůrci novely, pod kterou se podepsalo 46 senátorů, vybrali 26. červen, kdy v roce 1991 vydal tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Havel „Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území ČSFR“. Zdůraznil v něm obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu, uvedli autoři předlohy.
Česko má zatím uzákoněno patnáct významných dnů, které na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna. Uzákonění nového významného dne by musela schválit sněmovna. Není příliš pravděpodobné, že by to stihla v předvolebním období a složení.
Strategie EU vůči Rusku
Horní komora zároveň podpořila unijní strategii vůči Rusku, která počítá mimo jiné s koordinovaným postupem Evropské unie a posilováním její odolnosti proti hybridním hrozbám nebo v oblasti energetické bezpečnosti. Poukázala také na potřebu podpory ruské občanské společnosti ze strany EU. Strategii v červnu připravil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) označil dokument za posun ve strategické diskusi ve vztazích mezi EU a Ruskem. Postrádá v něm ale detailnější návrhy přístupů k Rusku. Dokument se podle něj nevěnuje ani výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který může mít dopady na střední a východní Evropu.
