Senátoři chtějí přísnější tresty za týrání zvířat. Poslancům proto vrátili zákon proti množírnám

Šest let za týrání zvířat, deset let za provozování množíren – takové tresty chtějí senátoři zařadit do novely trestního zákona, kterou proto vrátili do sněmovny. Poslanci ovšem návrh na zpřísnění trestů za zločiny proti zvířatům probírali již při původním schvalování novely a zavrhli jej. Odpůrci tehdy argumentovali tím, že by byly tresty příliš přísné ve srovnání s těmi, které hrozí za násilí vůči lidem.

Novela, která má za sebou hlasování v Senátu a vrací se do Poslanecké sněmovny, míří proti množírnám, tedy chovům, jejichž hlavním cílem je zisk z prodeje štěňat. Ve znění, které schválili poslanci, počítá s možností zakázat chov zvířat fyzickým osobám na deset let a právnickým osobám až na dvacet let.

Poslanci ale odmítli návrhy na zpřísnění trestů za zločiny proti zvířatům, což by Senát rád změnil. Do novely chce zařadit zvýšení sazby za týrání zvířat z pěti na šest let a také trestat provozování množíren, respektive chov zvířat v nevhodných podmínkách v krajním případě až deseti lety.

Například senátor Miroslav Antl (za ČSSD) tomu však oponoval. Domnívá se, že po takovém zpřísnění by byly tresty za zločiny spáchané na zvířatech příliš přísné ve srovnání s násilím vůči lidem. „Chcete-li zvýšit trestní sazby, udělejte to, ale udělejte to u všeho. Udělejte to napříč zvláštní částí trestního zákoníku. Vždyť to přece nejde, pak budeme příště zase dohánět jinou hlavu z trestního zákoníku?“ varoval senátory.

Václav Láska (SEN 21) si to ale nemyslí. Případné přísné tresty za násilí vůči zvířatům by považoval za vhodnou prevenci. „Ten, kdo týrá zvířata, nezřídka přejde i k násilí vůči jednotlivcům,“ míní. Navíc se Láska nedomnívá, že by byly tresty za zločiny na zvířatech tak vysoké – srovnal ublížení na zdraví s týráním. „Bude to zhruba v polovičce té sazby,“ poukázal.

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která návrh senátorům představila jako zástupkyně skupiny, jež jej předložila, zdůraznila, že část věnovaná množírnám je klíčová. „Bez přijetí samotného trestného činu chovu v nevhodných podmínkách, tedy tzv. množírnách, nebude nadále možné množírny odhalovat a následně trestat,“ řekla. I ona ale podpořila také zpřísnění trestů. Domnívá se, že je to nutné kvůli odrazujícímu účinku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka.
10:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Policie ukončila práci v Chřibské, úřad zůstává po střelbě zavřený

Policie v noci na úterý ukončila ohledávání městského úřadu v Chřibské na Děčínsku, kde v pondělí útočník zastřelil jednoho člověka a sebe a dalších šest lidí zranil. Úřad je do odvolání uzavřený.
09:16Aktualizovánopřed 28 mminutami

Sněmovní výbor řeší žádosti o vydání Babiše a Okamury

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabývá soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu již před výborem vyjádřil, ale s novináři nemluvil. Dalším bodem jednání je Okamurův případ. Doporučení plénu k žádostem by měl výbor vydat za dva týdny. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
před 48 mminutami

Vémola byl podle policie součástí rozsáhlé pašerácké sítě

Karel Vémola, kterého stíhají policisté od loňského prosince za organizovanou drogovou trestnou činnost, byl podle kriminalistů součástí rozsáhlé pašerácké sítě. Tu policisté odhalili při operaci s krycím názvem Padrino. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová. Ze zprávy vyplývá, že Vémola mohl ve skupině plnit roli koordinátora.
před 52 mminutami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 58 mminutami

Kongres ODS byl vítězstvím Fialy, zhodnotil Topolánek

Víkendový kongres současné nejsilnější opoziční strany ODS byl podle jejího bývalého předsedy a premiéra Mirka Topolánka vítězstvím odcházejícího šéfa subjektu Petra Fialy. „Jako první předseda ODS ze čtyř odešel s poctami, další perspektivou, řekl projev, který byl sofistikovaný,“ vyjmenoval v pořadu 90' ČT24. Jeho nástupce Martin Kupka je podle něj sympatický, pracovitý a mladší než ostatní, avšak „roli lídra, který to rozbourá a ODS dostane do vlády“ mu nevěří. „Ale je potřeba, aby dostal šanci,“ dodal Topolánek.
před 4 hhodinami

Koalice oznámila shodu na zrušení poplatků za veřejnoprávní média

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...