Ve čtvrtek 15. listopadu se sejdou poslanci k mimořádné schůzi, kde by měli v závěrečném čtení rozhodovat o zákoně, který jim omezí růst platů v příštím roce. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) svolal schůzi, kterou si vyžádali Piráti a SPD, na čtvrtek, přestože v 90' ČT24 sám připomněl, že čtvrtek není určen pro třetí čtení zákonů na rozdíl od pátku. Na třetím čtení ve čtvrtek by se tedy musely shodnout kluby všech stran, z nichž některé ale změnu mechanismu pro výpočet platů ústavních činitelů striktně odmítají.
Schůzi k platům svolal Vondráček na čtvrtek. Nárůst o 20 procent u politiků se nedá obhájit, říká Ferjenčík
90’ ČT24 - Poslanci se přou o své platy (zdroj: ČT24)
Poslancům a s nimi i dalším ústavním činitelům mají od ledna vzrůst platy o pětinu. Ve sněmovně se nyní rozpoutal boj, který nemá jasně vymezené protivníky ani bitevní pole.
Část poslanců chce změnu schválit co nejdřív, část chce změně zabránit, další se schvalováním nespěchají. Piráti spolu s SPD ale dali dohromady dost podpisů, aby přiměli předsedu sněmovny Radka Vondráčka svolat mimořádnou schůzi. Ten tak učinil, mimořádnou schůzi však svolal na čtvrtek 15. listopadu od 9 hodin.
Nejdříve 15., nejpozději 16. Ale čtvrtek není pro třetí čtení
Přitom se zdálo téměř jisté, že bude schůze až o den později, než na kdy ji Vondráček nakonec svolal. Sám předseda Poslanecké sněmovny řekl ve středečním pořadu 90' ČT24, že nevidí jinou možnost, kdy jednat o platech, než 16. listopadu. Nemohla být později, protože ji musel svolat do deseti dnů od doručení žádosti – což se stalo šestého – a zároveň je možné o snížení platů ve třetím čtení jednat až od čtvrtka.
Jenomže to není podle sněmovních pravidel den určený ke třetím čtením, zbývá tedy pátek. Ledaže by se na projednání ve čtvrtek shodly kluby všech stran včetně těch, které jsou ostře proti změnám pravidel pro výpočet platů. „Takže jediná logická varianta je 16. 11.,“ podotkl ve středu Radek Vondráček.
Není ale vyloučeno, že mimořádná schůze bude nakonec zbytná a poslanci se k platům dostanou na řádné schůzi. Ta má podle dohody politických stran skončit ve středu, kdy se ještě platy ve třetím čtení projednávat nemohou, podle předsedy sněmovny je ale ve středu na programu tolik třetích čtení, že by se nakonec řádná schůze mohla protáhnout až do pátku.
„Už v červenci jsme hlasovali proti předčasnému ukončení schůze, chtěli jsme, aby poslanci návrh probrali, než odjedou na prázdniny,“ upozornil v 90' ČT24 poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Piráti tehdy neuspěli, Ferjenčík připomněl, že tehdy ještě slyšeli ubezpečení, že se vše hladce stihne.
Pokud Piráti neuspějí se svým návrhem, podpoří vládní
Poslanci jsou rozděleni na několik táborů v tom, čeho chtějí při hlasování o platech dosáhnout – ať už bude kdykoli. ODS, TOP 09 a také část ČSSD dávají najevo, že chtějí zachovat současný model. Argumentují tím, že funguje automaticky, platy se počítají z průměru ve veřejné sféře, byť se v příštím roce zvýší koeficient, kterým se násobí, na 2,75. Vládní návrh, jehož třetí čtení poslance čeká, chce koeficient ponechat na 2,5násobku. Platy tudíž poslancům vzrostou, ale v podobné míře jako jiným státním zaměstnancům.
„Nárůst platů politiků o 20 procent se nedá obhájit. Nejsem schopen vysvětlit občanům, proč by si zrovna politici měli přidat 20 procent, když se jinde ve státní sféře přidává někde 6 procent, někde 8 procent, učitelům 15,“ míní Ferjenčík.
Piráti ale navrhli další úpravu. Koeficient sice chtějí také nechat na 2,5, ale změnili by základ – platy by vycházely z průměru v celé ekonomice. „Když politici přidávají ve veřejné sféře, v důsledku zákona přidávají sami sobě. Je to přesně naopak, než říká pan Kalousek,“ odkázal Ferjenčík na slova předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska. Ten mimo jiné zdůraznil, že by poslanci o platech neměli rozhodovat.
Ferjenčík dodal, že pokud Piráti neprosadí svoji změnu, podpoří i původní vládní verzi, „abychom si neuřízli ostudu“. Její úspěch je pravděpodobnější i díky tomu, že pozměňovací návrhy neuspěly na rozpočtovém výboru.
Volba SPD bude těžká, pokud se nepodaří platy zmrazit
Platí to i pro návrh předsedy SPD Tomia Okamury, aby se platy na příští tři roky zmrazily. Okamura sám ale nepřímo připustil, že takový návrh nejspíše neprojde. „Chtěli jsme hlavně nastavit zrcadlo, aby voliči viděli, jak je to ve skutečnosti. Piráti a hnutí ANO chtějí zvyšovat o 9 až 10 procent, ostatní o 20 a jediné SPD chce zamrazit,“ uvedl.
Pokud ale sněmovna zmrazení platů odmítne, není podle Okamury jasné, jak bude SPD dále postupovat. Zda budou proti všemu jinému, nebo – podobně jako Piráti – podpoří alespoň vládní verzi. „Je pro nás nepřijatelné jakékoli hlasování, ale potom tam budou jenom dva návrhy,“ připustil Okamura. Výsledek tak podle něj určí až porada bezprostředně před závěrečným hlasováním.
Ačkoli Radek Vondráček zdůraznil, že „se nejedná o nejstěžejnější záležitost, kterou teď Česko řeší“, poslanci ostře bojují o to, zda stihnout zákon schválit tak, aby platil k počátku příštího roku, nebo ne. Mikuláš Ferjenčík se domnívá, že i kdyby zákon v pátek prošel třetím čtením, boj tím neskončí. „Teď bude snaha hodit to na Senát, aby to vrátil a sněmovna to nestihla schválit. Myslím, že to je nová strategie blokovací koalice,“ soudí.
- Pokud novela předložená kabinetem od ledna platit nebude, což je vzhledem k postupu jejího schvalování možné, měsíční plat řadového poslance a senátora by se měl zvýšit podle výpočtu o 14 700 korun na 90 600 korun.
- Předloha, kterou předložila ještě jednobarevná vláda ANO, by růst zbrzdila na 6500 korun navíc. Základní odměna zákonodárce by potom činila 82 400 korun.
- Prezident by bral 302 000 korun, nebo 274 500 korun. Měsíční odměna by se mu tedy zvýšila o 49 200 korun, nebo o 21 700 korun (ve vládní úpravě).
- Ministři a místopředsedové parlamentních komor by si od Nového roku polepšili o 28 100 korun měsíčně na 172 800 korun (bez úpravy), nebo o 12 400 korun na 157 100 korun (podle vládní předlohy).
- Premiér a předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny by si měsíčně přišli na 243 300 korun, nebo na 221 200 korun. Růst by činil 39 700 korun, nebo 17 600 korun.