Platy ústavních činitelů by měly růst příští rok pomaleji, než stanoví nynější pravidla. Podpořili to poslanci, kteří bod na jednání zařadili na návrh Pirátů. Platy politiků se sice mají zvýšit, ale pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí.
Zvýšit si platy o pětinu by byla ostuda, říkají Piráti. Poslanci podpořili pomalejší růst
Poslanci však odmítli zkrátit dvouměsíční lhůtu pro projednání návrhu ve výborech. Druhé čtení by tedy mohlo přijít na řadu nejdříve až na schůzi, která začne 23. října. Závěrečné schvalování ve sněmovně by se mohlo odehrát v polovině listopadu, pak dostane návrh k projednání ještě Senát a k podpisu prezident.
Pokud by se zákon nezměnil, znamenalo by to podle Pirátů nárůst platů až o pětinu. To označili za ostudu, na které se nechtějí podílet. „Pokud platy v zemi rostou průměrně tempem okolo deseti procent, je nepřijatelné, aby to byl u politiků dvojnásobek,“ míní předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Právě Piráti navrhli tento bod zařadit na program jednání. Zdůrazňovali, že pokud návrh neprojde legislativním procesem do konce roku, platy politiků se automaticky razantně navýší. Podpořilo je v tom ANO, SPD a KSČM. Ostatní strany se zdržely.
Podle Bendy z ODS jde o populismus
Premiér Andrej Babiš (ANO) před středeční schůzí kabinetu řekl, že jde o návrh, který předložila minulá jednobarevná vláda ANO. „Moje vláda to navrhla, protože platy nemají růst takovým tempem, my jsme to zdědili. Jako poslanecký klub to podporujeme. Další navyšování platů není namístě,“ uvedl.
Vláda sice již v dubnu připravila návrh, který by růst zmenšil více než o polovinu, ale poslanci se jím až dosud nezabývali. Podle opozice je to odpovědnost poslanců ANO, kteří neměli zájem věc řešit.
Proti návrhu se opět postavili poslanci ODS. Poukázali na to, že skokový růst je jen důsledkem toho, že si politici v minulosti platy zmrazili. V letech 2011–2014 totiž byly platy stále stejné a nezvyšovaly se.
Poslanec a předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) navrhoval vrátit vládě návrh k přepracování. Podle něj je populismus o takovém návrhu hlasovat. Vládě chtěl návrh vrátit proto, aby mohla jinak pojmout a navrhnout tvorbu platů ústavních činitelů. Poukazoval třeba na to, že platy soudců se vypočítávají jinak.
Dvouapůlnásobek průměrného platu
Platy politiků se odvíjejí od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Pro letošní rok jde o 2,5násobek této mzdy, ale tento koeficient od roku 2015 postupně narůstal. Příští rok a v následujících letech mělo podle dosavadního zákona jít o 2,75násobek. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, aby do budoucna zůstal na letošním 2,5násobku.
Stát při pomalejším růstu platů ústavních činitelů ušetří také na víceúčelových paušálních náhradách, které se od platové základny také odvíjejí. Omezení má přinést asi stomilionovou úsporu.
Základní plat poslance a senátora bez příplatků a náhrad je letos 75 900 korun. Předseda výboru pobírá 106 700 korun, předsedové sněmovny a Senátu a premiér mají 203 600 korun hrubého.
Pokud by se zákon nezměnil a nezměnila by se ani průměrná mzda v nepodnikatelské sféře, vzrostl by základní plat řadového poslance pouze na základě vyššího koeficientu zhruba o 7500 korun měsíčně.