Poslanci SPD a Pirátů sebrali čtyřicet podpisů ke svolání mimořádné schůze sněmovny, na které chtějí zpomalit růst platů zákonodárců po Novém roce. Žádost o mimořádné zasedání plánují odevzdat vedení dolní komory v příštím týdnu, tak aby termín projednávání odpovídal lhůtám projednávání vládní novely, která růst platů rovněž upravuje. Vládní ANO podle premiéra Andreje Babiše schůzi podpoří.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury navrhuje zmrazit platy vrcholných politiků na další tři roky. Piráti je chtějí počítat z průměrné mzdy v celé ekonomice, nikoli z průměru ve veřejné sféře, jak je tomu nyní. Navíc by podle Jakuba Michálka z Pirátů měli poslanci a senátoři čerpat nemocenskou stejně jako zaměstnanci.
Michálek kritizoval v Událostech, komentářích zejména ANO a ČSSD. Babišovo hnutí viní z toho, že se podle něj nesnaží vládní návrh prosadit tak rychle, že by mohl být účinný k Novému roku, sociální demokraty zase z toho, že mimořádnou schůzi jasně nepodpořili a že navíc stáli u počátků současného systému výpočtu platů.
„Pro mě je nepochopitelné, proč si politici navrhují zvýšení platů o více než dvacet tisíc korun měsíčně, zvlášť u sociální demokracie. Dvacet tisíc korun měsíčně je víc než leckteří voliči sociální demokracie berou,“ řekl Jakub Michálek.
Po celou dobu ale zní i opačné – i z ČSSD. Její poslanec Ondřej Veselý argumentuje tím, že nechce rozhodovat o vlastním platu, přičemž současný systém může fungovat bez jakéhokoli dalšího zásahu. „Buď necháme automatismus, který je zaveden, a když je to problém, vyberme nezávislý úřad – může to být Nejvyšší kontrolní úřad, může to být Ústavní soud – který o platu rozhodne a bude konečně konec těmto dohadům a otevírání pandořiných skříněk,“ doporučil.
Návrh na změnu nicméně ve sněmovně je, ale pokud ho zákonodárci neprosadí do konce roku, platy jim po 1. lednu vzrostou automaticky. V úterý ale teprve proběhlo druhé čtení návrhu vládního zákona, který růst zpomalí. Sněmovna by tak novelu podle plánu měla schvalovat až na příští schůzi, která začíná 3. prosince. Pak již nebude mít Senát mnoho času na potvrzení návrhu do konce roku.
„Mimořádná schůze k tomuto bodu je jediná možnost, jak zabránit tomu rychlému růstu platů ústavních činitelů,“ míní proto předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Senát má na projednání návrhů zákonů měsíc, nemusí jej využít celý. V současnosti ale není jasné, jak se k předloze postaví. Může ji také vrátit k opětovnému projednání poslancům. Prezident má lhůtu pro podpis zákonů dalších 15 dnů. Je tedy také možné, že vrcholným politikům vzrostou platy od ledna razantněji (tzn. bez zásahu kabinetu, Pirátů i SPD), ale poté, až novela začne platit, opět poklesnou.
Vláda má vlastní návrh
Sněmovní výbory návrhy Pirátů a SPD nepodpořily. Doporučily plénu přijmout vládní předlohu beze změn. Michálek obhajoval svůj požadavek argumentem, že když vláda zvýší platy učitelům a státním zaměstnancům, zvyšuje tím i platy politiků. Současný systém stanovování platů politiků někteří poslanci hájili. Připomínali, že jde o automat, aby politici do svých platů nezasahovali.
„Je podle nás špatné, abychom si my sami rozhodovali o platech. Proto jsme byli vděční za to, že byl v minulém volebním období nastaven automat a vlastně jsme se k tomu nemuseli vracet,“ podotkl Ondřej Veselý. Podobně smýšlí i Jan Skopeček z ODS a podle něj i celá strana. „My si myslíme, že politici by o svých platech rozhodovat neměli. (…) Nechceme nic jiného, než aby ten automat fungoval,“ poznamenal.
Připomněl, že se zmíněný platový „automat“ netýká jen politiků, ale také soudců, státních zástupců a některých dalších státních zaměstnanců. „Že se dnes bavíme o tom, jestli mají platy vzrůst skokovým způsobem, je způsobeno jenom tím, že v minulosti si politici kvůli ekonomické krizi platy zmrazili,“ dodal Skopeček.
Žádost o svolání mimořádné schůze plánují předkladatelé z Pirátů a SPD odevzdat vedení dolní komory v příštím týdnu, aby termín odpovídal lhůtám projednávání vládní novely upravující růst platů zákonodárců. Mimořádná schůze by se tak mohla konat v pátek 16. listopadu.
Opoziční ambice má i podporu vládního ANO, byť kvůli vládnímu návrhu. Babiš, který je nyní v zahraničí, řekl, že o situaci mluvil s předsedou klubu ANO Jaroslavem Faltýkem. „Poslanci hnutí ANO budou hlasovat pro návrh vlády, tudíž pro snížení platů. Určitě podpoříme tu mimořádnou schůzi,“ uvedl následně s tím, že Piráti si vládní návrh přisvojili. Kromě ANO by mohli program mimořádné schůze podpořit i lidovci, jak naznačil předseda jejich klubu Jan Bartošek. „Jakým způsobem budeme konkrétně postupovat, se domluvíme před jednáním na poslaneckém klubu,“ řekl.
Kriticky se k návrhu mimořádné schůze staví kromě ODS také TOP 09. ČSSD pak má podle Ondřeje Veselého závazné stanovisko, i když vesměs mezi jejími poslanci rezonuje názor, že by poslanci o svých platech rozhodovat neměli.
Podle vládního návrhu se mají platy ústavních činitelů od příštího roku sice zvýšit, ale pouze v návaznosti na růst průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Nezvýší se koeficient, kterým se tato mzda násobí. Plat poslance a senátora tak podle dřívějších informací vzroste asi o 6000 korun. Pokud by předloha schválena nebyla, zvýšil by se o dalších 8000 korun.
- Pokud novela předložená kabinetem od ledna platit nebude, což je vzhledem k postupu jejího schvalování možné, měsíční plat řadového poslance a senátora by se měl zvýšit podle výpočtu o 14 700 korun na 90 600 korun.
- Předloha, kterou předložila ještě jednobarevná vláda ANO, by růst zbrzdila na 6500 korun navíc. Základní odměna zákonodárce by potom činila 82 400 korun.
- Prezident by bral 302 000 korun, nebo 274 500 korun. Měsíční odměna by se mu tedy zvýšila o 49 200 korun, nebo o 21 700 korun (ve vládní úpravě).
- Ministři a místopředsedové parlamentních komor by si od Nového roku polepšili o 28 100 korun měsíčně na 172 800 korun (bez úpravy), nebo o 12 400 korun na 157 100 korun (podle vládní předlohy).
- Premiér a předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny by si měsíčně přišli na 243 300 korun, nebo na 221 200 korun. Růst by činil 39 700 korun, nebo 17 600 korun.
Pro výpočet platů politiků je zásadní platová základna, od níž se odvíjí. Pro letošní rok se základna počítá jako 2,5násobek průměrné hrubé měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. V minulých letech byl koeficient nižší a od roku 2015 postupně narůstal. Příští rok a v následujících letech měl vzrůst koeficient podle platného zákona na 2,75.
Vláda ANO navrhla, aby do budoucna zůstal na letošních 2,5. Pokud parlament kabinetní předlohu schválí, bude se růst platů odvíjet pouze od růstu mzdy v nepodnikatelské sféře a platová základna se bude vypočítávat podle stejného koeficientu jako letos. Není ale jisté, zda novela projde celým schvalovacím procesem tak, aby mohla začít platit od ledna.
