Schodek státního rozpočtu v srpnu klesl na 175,8 miliardy

Schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 175,8 miliardy korun z červencových 192,3 miliardy. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun. Podle analytiků má vláda šanci udržet naplánovaný celoroční deficit 252 miliard korun.

Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, proti loňskému roku se zvýšily o dvě procenta. Výdaje na konci srpna byly 1,446 bilionu, meziročně vzrostly o 0,4 procenta.

„Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 miliardy bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně,“ uvedl k srpnovému deficitu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ prohlásil ministr.

Vláda udrží plánovaný deficit, míní analytici

„Ačkoliv vývoj rozpočtu v průběhu roku probíhá velmi nelineárně, vláda má šanci udržet naplánovaný schodek. Klíčové bude udržet meziroční růst výdajů na černé nule, tedy maximálně v řádu jednotek desetin procenta,“ sdělil ČTK analytik PwC Daniel Janeček.

„Udržení či mírné neudržení plánu letošního rozpočtu lze ale považovat spíše za účetní operaci. Podstatné do dalších let bude, aby se státní rozpočet dokázal poprat s opravdovými strašáky, jako jsou rostoucí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které mají příští rok dosáhnout 93 procent všech výdajů,“ doplnil.

Dodržení plánovaného schodku považuje za pravděpodobné i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který upozornil i na průběžné meziroční zlepšení státních financí. „Za zlepšením hospodaření státu oproti minulým létům stojí zejména stabilizace celkové makroekonomické situace při pokračující velmi nízké míře nezaměstnanosti, obecný pokles cen energií na evropských burzách a dopady od letoška platného konsolidačního balíčku a stále platné daně z neočekávaných zisků,“ uvedl.

Nižší příjmy z EU

Příjmům pomohl hlavně výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 7,2 procenta více než loni. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které do rozpočtu přineslo 107,2 miliardy, meziročně o 14,2 procenta více. Podle resortu k tomu přispěl růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku – například snížení hranice pro vyšší sazbu daně.

Na povinném pojistném se vybralo 497,1 miliardy korun, o 9,2 procenta více než loni. Podle ministerstva se projevuje zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, ale také znovuzavedení nemocenského pojištění, na kterém se zatím vybralo téměř sedm miliard.

Na DPH získal státní rozpočet 245 miliard, meziročně o 6,2 procenta více. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,6 procenta na 105,7 miliardy. Na dani z příjmu právnických osob se naopak vybralo o 10,9 procenta méně než loni, inkaso dosáhlo 110,4 miliardy. Příjmovou stranu rozpočtu také brzdily o 27,3 miliardy nižší příjmy z Evropské unie.

Nejvíc peněz jde na sociální dávky

Hlavní výdajovou položkou rozpočtu tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 603 miliard, meziročně o 4,4 procenta víc. Z toho 474,7 miliardy tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.

Kapitálové výdaje do konce srpna dosáhly 103,1 miliardy, meziročně se snížily o jedenáct procent. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 10,4 miliardy, dotace pro Státní fond životního prostředí o 8,7 miliardy korun. Podle resortu se do uvolňování a realizace státních investic letos promítá přechod na nový evropský víceletý finanční rámec.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 37 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 7 hhodinami
Načítání...