Schodek státního rozpočtu v srpnu klesl na 175,8 miliardy

Schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 175,8 miliardy korun z červencových 192,3 miliardy. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun. Podle analytiků má vláda šanci udržet naplánovaný celoroční deficit 252 miliard korun.

Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, proti loňskému roku se zvýšily o dvě procenta. Výdaje na konci srpna byly 1,446 bilionu, meziročně vzrostly o 0,4 procenta.

„Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 miliardy bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně,“ uvedl k srpnovému deficitu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ prohlásil ministr.

Vláda udrží plánovaný deficit, míní analytici

„Ačkoliv vývoj rozpočtu v průběhu roku probíhá velmi nelineárně, vláda má šanci udržet naplánovaný schodek. Klíčové bude udržet meziroční růst výdajů na černé nule, tedy maximálně v řádu jednotek desetin procenta,“ sdělil ČTK analytik PwC Daniel Janeček.

„Udržení či mírné neudržení plánu letošního rozpočtu lze ale považovat spíše za účetní operaci. Podstatné do dalších let bude, aby se státní rozpočet dokázal poprat s opravdovými strašáky, jako jsou rostoucí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které mají příští rok dosáhnout 93 procent všech výdajů,“ doplnil.

Dodržení plánovaného schodku považuje za pravděpodobné i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který upozornil i na průběžné meziroční zlepšení státních financí. „Za zlepšením hospodaření státu oproti minulým létům stojí zejména stabilizace celkové makroekonomické situace při pokračující velmi nízké míře nezaměstnanosti, obecný pokles cen energií na evropských burzách a dopady od letoška platného konsolidačního balíčku a stále platné daně z neočekávaných zisků,“ uvedl.

Nižší příjmy z EU

Příjmům pomohl hlavně výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 7,2 procenta více než loni. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které do rozpočtu přineslo 107,2 miliardy, meziročně o 14,2 procenta více. Podle resortu k tomu přispěl růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku – například snížení hranice pro vyšší sazbu daně.

Na povinném pojistném se vybralo 497,1 miliardy korun, o 9,2 procenta více než loni. Podle ministerstva se projevuje zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, ale také znovuzavedení nemocenského pojištění, na kterém se zatím vybralo téměř sedm miliard.

Na DPH získal státní rozpočet 245 miliard, meziročně o 6,2 procenta více. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,6 procenta na 105,7 miliardy. Na dani z příjmu právnických osob se naopak vybralo o 10,9 procenta méně než loni, inkaso dosáhlo 110,4 miliardy. Příjmovou stranu rozpočtu také brzdily o 27,3 miliardy nižší příjmy z Evropské unie.

Nejvíc peněz jde na sociální dávky

Hlavní výdajovou položkou rozpočtu tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 603 miliard, meziročně o 4,4 procenta víc. Z toho 474,7 miliardy tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.

Kapitálové výdaje do konce srpna dosáhly 103,1 miliardy, meziročně se snížily o jedenáct procent. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 10,4 miliardy, dotace pro Státní fond životního prostředí o 8,7 miliardy korun. Podle resortu se do uvolňování a realizace státních investic letos promítá přechod na nový evropský víceletý finanční rámec.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 8 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 13 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 16 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 19 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.