Schodek státního rozpočtu v srpnu klesl na 175,8 miliardy

Schodek státního rozpočtu na konci srpna klesl na 175,8 miliardy korun z červencových 192,3 miliardy. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun. Podle analytiků má vláda šanci udržet naplánovaný celoroční deficit 252 miliard korun.

Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, proti loňskému roku se zvýšily o dvě procenta. Výdaje na konci srpna byly 1,446 bilionu, meziročně vzrostly o 0,4 procenta.

„Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 miliardy bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně,“ uvedl k srpnovému deficitu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ prohlásil ministr.

Vláda udrží plánovaný deficit, míní analytici

„Ačkoliv vývoj rozpočtu v průběhu roku probíhá velmi nelineárně, vláda má šanci udržet naplánovaný schodek. Klíčové bude udržet meziroční růst výdajů na černé nule, tedy maximálně v řádu jednotek desetin procenta,“ sdělil ČTK analytik PwC Daniel Janeček.

„Udržení či mírné neudržení plánu letošního rozpočtu lze ale považovat spíše za účetní operaci. Podstatné do dalších let bude, aby se státní rozpočet dokázal poprat s opravdovými strašáky, jako jsou rostoucí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které mají příští rok dosáhnout 93 procent všech výdajů,“ doplnil.

Dodržení plánovaného schodku považuje za pravděpodobné i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který upozornil i na průběžné meziroční zlepšení státních financí. „Za zlepšením hospodaření státu oproti minulým létům stojí zejména stabilizace celkové makroekonomické situace při pokračující velmi nízké míře nezaměstnanosti, obecný pokles cen energií na evropských burzách a dopady od letoška platného konsolidačního balíčku a stále platné daně z neočekávaných zisků,“ uvedl.

Nižší příjmy z EU

Příjmům pomohl hlavně výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 7,2 procenta více než loni. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které do rozpočtu přineslo 107,2 miliardy, meziročně o 14,2 procenta více. Podle resortu k tomu přispěl růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku – například snížení hranice pro vyšší sazbu daně.

Na povinném pojistném se vybralo 497,1 miliardy korun, o 9,2 procenta více než loni. Podle ministerstva se projevuje zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, ale také znovuzavedení nemocenského pojištění, na kterém se zatím vybralo téměř sedm miliard.

Na DPH získal státní rozpočet 245 miliard, meziročně o 6,2 procenta více. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,6 procenta na 105,7 miliardy. Na dani z příjmu právnických osob se naopak vybralo o 10,9 procenta méně než loni, inkaso dosáhlo 110,4 miliardy. Příjmovou stranu rozpočtu také brzdily o 27,3 miliardy nižší příjmy z Evropské unie.

Nejvíc peněz jde na sociální dávky

Hlavní výdajovou položkou rozpočtu tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 603 miliard, meziročně o 4,4 procenta víc. Z toho 474,7 miliardy tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.

Kapitálové výdaje do konce srpna dosáhly 103,1 miliardy, meziročně se snížily o jedenáct procent. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 10,4 miliardy, dotace pro Státní fond životního prostředí o 8,7 miliardy korun. Podle resortu se do uvolňování a realizace státních investic letos promítá přechod na nový evropský víceletý finanční rámec.

Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 9 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 11 hhodinami
Načítání...