Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 16 kandidují Vědci pro Českou republiku, do voleb je vede Ivan Holoubek. Rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Ivan Holoubek (Vědci)
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Ivan Holoubek (Vědci) (zdroj: ČT24)
Na kterou problematiku, vyberte prosím jednu nejdůležitější, se chcete v Evropském parlamentu zaměřit, pokud se tam dostanete?
Pokud by se to týkalo mé osoby, tak větší část svého života se věnuji problematice znečištění životního prostředí. Zcela jistě si myslím, že vzhledem ke zkušenostem jednak z České republiky a jednak z dlouhodobých působení v rámci Organizace spojených národů a různých mezinárodních úmluv týkajících se této problematiky, tak zcela jistě bych se snažil být užitečný v této oblasti.
V jakém smyslu? Co je potřeba? Co by měl Evropský parlament pro životní prostředí konkrétně dělat? Řekněte jednu konkrétní věc, kterou byste se snažil prosadit.
Já bych se snažil především prosadit to, abychom při řešení těchto problémů minimalizovali různé aktivistické a alarmistické přístupy.
Co to znamená?
Znamená to, že máme řadu problémů v současné době. V tomto čase probíhá stávka studentů a myslím si, že právě tyto problémy, které jsou založeny na tom, že nemáme budoucnost, protože máme takové množství emisí, které znemožňuje naši spokojenou budoucnost… Já si myslím, že je dobré si uvědomit, že ať už v Evropě, nebo v České republice se za posledních třicet let v této oblasti udělalo mnohé. A rozhodně před těmi třiceti lety situace byla úplně jiná. Samozřejmě se posouváme a řešení je dnes spojeno především s emisemi oxidu uhličitého. Pro mě, myslím si, je v tomto nejdůležitější aspekt, jaké máme alternativy, pokud jde o výrobu energie.
Promiňte, pane Holoubku, ale nerozumím tady tomu alarmismu, který jste zmínil. Tady někdo upozorňuje na něco, vy říkáte, že je potřeba to řešit a zároveň říkáte, že tuto cestu chcete odmítnout. Tak to mi prosím vysvětlete.
Ten přístup je v tom, že pokud se tím máme zabývat, tak potřebujeme řešení, které je seriózní. Nemůžeme říct, že do dvanácti nebo x let uděláme to či ono, když přitom víme, že to ekonomicky a technologicky je velmi problémové a nemožné. Což je ten přístup, že když k tomu budeme tímto způsobem přistupovat, že nastane katastrofa v nejbližší době, a sami víme, že ty technologické možnosti zdaleka nejsou optimální, abychom tento problém vyřešili.
To nám v řadě případů říkají politici. Vy se budete snažit prosadit, aby toto politici minimálně v Evropském parlamentu, kde případně budete účasten, neříkali?
Zcela jistě.
Do které frakce by se vaše hnutí chtělo zapojit?
S největší pravděpodobností do frakce Evropských konzervativců a reformistů.
Z jakého důvodu?
Vymezujeme se jako pravicově konzervativní strana. To znamená, je to něco, co je vlastní skupině lidí, která se takto dala dohromady, a myslím si, že je nám to asi nejblíže přístupy i celými našimi postoji.
Vy máte skutečně všichni stejný politický názor? Když jsem se díval na vaši kandidátku, tak v zásadě všichni jste velmi významní vědci s obrovskými expertními zkušenostmi, tak to vypadá, jak to píšete na svém webu. Vy si opravdu všichni politicky myslíte totéž? Nestane se voličům, že se za půl roku začnete hádat o nějaké konkrétní pragmatické věci?
Konkrétní pragmatická věc, to je samozřejmě možné. To je snad, myslím si, vlastní jakémukoliv přístupu, ať už je politický, nebo vědecký. Na druhou stranu, pokud jde o ten vlastní přístup, tak si myslím, že se shodneme. Protože jsme zvyklí diskutovat a myslím si, že náš pohled je především o tom zvažovat vlastní možnosti, kriticky zvažovat možnosti. To neznamená, že bychom se o to nemohli pohádat, to je samozřejmě běžnou součástí života.
Politicky tedy mezi konzervativce všichni patřit nemusíte?
Já si myslím, že převážnou mírou zcela jistě patříme. Je to samozřejmě dnes otázka, kde je jakási hranice mezi tím, co je liberální, co je pravicově konzervativní. Ale myslím si, že v programu, jak jsme ty body definovali, tak na tom jsme se shodli a s tím jsme ztotožněni.
Byli byste pro dřívější odchod Velké Británie z EU, než je současně stanovený říjen, a za jakých okolností?
Myslím si, že to má tři základní aspekty. Jednak se pro to rozhodli britští voliči. To znamená, výsledek referenda byl dán, dnes toho možná mnozí litují a pravděpodobně by hlasovali jinak. Druhý aspekt je ten, že se to netýká jen Británie. Před chvílí proběhla zpráva, že 600 tisíc občanů EU požádalo o pobyt v Británii, což samozřejmě vytváří problém s tím, že existují různé vazby ekonomické, rodinné a podobně. Třetí aspekt, který je podle mě nejdůležitější, proč to nastalo. Proč Britové, kteří jsou vcelku konzervativní, proč přistupují k něčemu takovému? Pro mě je to signál, že v rámci Evropy asi neděláme všechno tak, jak bychom měli.
To jsou všechno limity, které nějakým způsobem ovlivňují vaše stanovisko k tomu, jestli by se odchod Británie měl urychlit, nebo vydržet až do toho 31. října? Prosím o odpověď na tuto otázku.
Myslím si, že už vzhledem k tomu, jestli má být odchod 31. října, tak absolvovat volby do Evropského parlamentu, když tam vlastně nebudou, je podle mě zbytečné. Takže já bych spíš dal přednost odchodu před evropskými volbami.
„Budeme požadovat silnou a účinnou ochranu hranic EU s využitím nejmodernějších technologií,“ píšete v programu. Co to znamená?
Když vezmu aktuální dění, v Praze probíhá konference o kyberbezpečnosti, kde bylo na úvod řečeno, jaká je problematika. Ať už jsme rusofilové, nebo amerikanofilové, nebo -fobové, tak problematika kybernetické bezpečnosti je docela zásadní.
I v otázkách ochrany hranic?
V ochraně hranic samozřejmě také. Pokud jde o ochranu hranic, tak já osobně dávám přednost tomu, že jsme součástí NATO a že by se měl zvýšit podíl Severoatlantické aliance na řešení tohoto problému.
Konkrétně ochrana vnějších hranic EU by se měla dělat za spolupráce se Severoatlantickou aliancí?
Ano. Větší část těch zemí je součástí Severoatlantické aliance a vytváření nějaké zvláštní armády je podle mě problém. Na druhou stranu jeden ze základů je obranyschopnost každé země, která by měla být dána každou vlastní zemí, a společná ochrana je potom podle mě ideální ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí.
Jste pro referendum o vystoupení Česka z EU?
Když jsme byli pro referendum při vstupu, tak zeptat se pravděpodobně není takový problém. Ale já bych spíš byl proti.
Proti tomu, aby v nějaké historicky krátké době bylo referendum?
Ano, protože si myslím, že jsme členové, a jde spíš o to, ať už vlastními národními prostředky, nebo působením europoslanců, přispět k tomu, aby se stav vrátil tam, kde byl v době, kdy jsme do EU vstupovali.
Další prodloužení sankcí vůči Rusku ano, nebo ne?
Já považuji okupaci Krymu za okupaci. To znamená spíš, že jsem pro sankce. Ale nemyslím si, že nekonečné prodlužování má nějaký smysl. Myslím si, že sednout si ke společnému stolu a jednat, přestat si hrát na různé velmocenské hry, protože nejde o to, která velmoc bude nejdůležitější, ale o to, že v tom prostoru žijí lidé a obě strany by měly zajistit mírové podmínky pro život, aniž by si musely ukazovat, kdo je zrovna větší voják.
Ono se nejedná? Ono je možno jednat s Vladimirem Putinem o této otázce?
Jedná, zcela jistě. Nechci to bagatelizovat. Není to o tom, že by se nejednalo, ale myslím si, že by to jednání mělo být přednostní a mělo by se každopádně tlačit na to, aby se ten proces vyřešil, a ne, že budeme posouvat armády po Evropě a obsazovat případně další země. Myslím si, že problém samozřejmě není jen otázka Krymu. To jsou strategie nebo problémy, které už byly v dřívějších letech, a do značné míry se dnes dává do vzájemných vztahů, co která velmoc okupuje. Myslím si, že ten problém by měl být především v tom, abychom byli schopní se domluvit. Pokud to nebude, může se problém samozřejmě vyhrocovat více.