Reportéři ČT: Zbankrotované Prameny stále splácí své dluhy, obec přišla i o pozemky

Nahrávám video
Reportéři ČT: Dluhy a Prameny
Zdroj: ČT

Obec Prameny na Karlovarsku si získala nechtěnou pozornost jako nejzadluženější obec v Česku. Do zásadních finančních potíží ji dostal neúspěšný investiční plán na stáčírnu minerálních vod. Dluhy navíc později skoupil ruský podnikatel, který si v obci vyhlédl lukrativní pozemky a začal o ně licitovat. Východisko ze zadlužení zajistila až státní pomoc, opozice v Pramenech si ale myslí, že vedení obce mohlo postupovat ještě efektivněji – a část dluhu smazat promlčením. Pro Reportéry ČT případ sledovala Jana Neumannová.

 „V Pramenech je hlavně absolutní klid, nic moc se tady neděje. Jak jsme byli v exekucích, tak tady se nemohlo nic rozvíjet. Je tady blahodárné ticho,“ popsala situaci zastupitelka obce Kateřina Třešňáková (Prameny šťastné a veselé). Krajina je tak podle ní čistá a netknutá.

Prameny se potýkají s problémy už dvacet let. Na počátku byl plán tehdejšího starosty vybudovat v obci s několika vzácnými léčivými prameny stáčírnu minerálních vod. Projekt stáčírny ale zkrachoval, obec zadlužily vrty v nedalekém lese a firmy, které vrtařské práce obstarávaly, nedostaly zaplaceno.

Dlouhé roky dluhy rostly a nikdo si s nimi nevěděl rady, vyšplhaly se až k šedesáti milionům korun. Před sedmi lety je skoupil ruský investor, společnost Real Aspekt. Podle místní opozice mu jde ale vedení obce podezřele na ruku. „Jsme přesvědčeni, že se ten dluh dal snížit. A kdyby se snížil, tak bychom teď nemuseli splácet dalších 42 let, což je strašně dlouhá doba,“ uvedla Třešňáková.

Na čtyři dekády je totiž momentálně rozpočítána bezúročná půjčka, kterou Pramenům poskytl stát, aby karlovarskou obec konečně dostal z potíží.

„V roce 2020 obec prodala pozemky s vrty, výtěžkem z toho prodeje byla umořena část dluhu, jelikož jsme uzavřeli i dohodu s věřitelem, kterou po nás dlouhodobě ministerstvo financí požadovalo, tak jsme mohli letos v lednu konečně požádat ministerstvo financí o návratnou finanční výpomoc. Bylo to necelých 34 milionů, ty peníze šly na úhradu dluhu,“ vysvětlila starostka Michala Málková (ANO). 

Spor o kupce

Ruského věřitele se tak podařilo vyplatit a Prameny jsou dlužné už jenom státu. Podle opozice to ale zas až tak dobré není. Dluh podle ní totiž mohl být daleko nižší a ten současný budou Prameny splácet přes čtyřicet let.

„Do roku 2062. To mi bude 97 let. Je asi fajn, že dlužíme státu, lepší, než kdybychom dlužili soukromému subjektu, ale možná jsme ty dluhy nemuseli mít vůbec,“ sdělila opoziční zastupitelka Anna Fábiková (Prameny šťastné a veselé).

Problém je, že dluhy koupil ruský věřitel, který od začátku avizoval, že chce od obce získat pozemky, na kterých míní postavit dětské sanatorium, domov důchodců nebo stáčírnu minerálních vod. Svého plánu se nikdy nechtěl vzdát. Na otázku, zda existuje varianta, že by se obec oddlužila jiným způsobem než tím, že mu prodá požadované pozemky, odpovídal Dimitrij Vajner jednoznačně ne.

Jednatel společnosti  Real Aspekt koupil pozemky za 22 milionů, a to i přesto, že konkurence, Karlovarské minerální vody, před několika lety přišla s vyšší nabídkou. „O pozemky v lokalitě Prameny jsme měli zájem dlouhodobě, a proto jsme se rozhodli učinit nabídku na přímý prodej. Vedení společnosti se shodlo na částce 31 milionů korun,“ vysvětlil za Karlovarské minerální vody Martin Hanzl.

To mohlo pokrýt zhruba polovinu dluhu, který obec v té době měla, nabídku ale odmítla. Trvala na tom, že musí pozemky prodat firmě Dimitrije Vajnera. To se stalo loni. „Zmařili tím příležitost prodat území za 31 milionů, protože taková nabídka už podruhé nepřišla,“ dodala Fábiková.

Obci nezůstal skoro žádný majetek. Jen staré dílny a jediná použitelná budova, kterou obec ještě může využít. Starostka zde chce zřídit komunitní centrum, kancelář obecního úřadu a sál pro zasedání zastupitelstva.

Spory s opozicí

Prodej pozemků snížil dluh obce. Opoziční zastupitelé ale přišli s dalším návrhem, jak by bylo možné ho snížit ještě víc. Argumentují tím, že je část dluhů promlčená –⁠ a Prameny tak prý mohly prodat pozemky dráž a pokusit se o promlčení části dluhu. „Kdybychom prodali o deset milionů více a promlčelo se 24 milionů, které jsme navrhovali, a skutečně by to soud odklepl, tak jsme mohli ušetřit 34 milionů,“ upřesnila opoziční zastupitelka Třešnáková.

Vedení Pramenů se ovšem do opětovné bitvy pouštět nechce. „Opozice nám nedala žádnou jistotu, že souzení se s věřitelem je správná cesta,“ řekla starostka.

Zastupitelka Kateřina Třešňáková s ní ale nesouhlasí. „Mysleli jsme, že když ukážeme obci, že je tady možnost ušetřit dalších 24 milionů, tak že všichni budou jásat, že to je velká suma,“ uvedla. „Na to, abychom mohli promlčet, jsme potřebovali souhlas našich kolegů, protože to muselo odhlasovat zastupitelstvo. No… a nikdy se nám k tomu nepovedlo získat jejich souhlas,“ doplnila zastupitelka Fábiková. 

„Přijde mi trochu nemorální najednou říct: Je to promlčené a vy jste se málo snažili,“ myslí si starostka a dodává, že dluhy se platit mají. Podle právníka Transparency International Pavla Jiříčka by se ovšem takový postoj dal čekat spíš od věřitele než „ze strany osoby, která má hájit zájmy obce“.

Podle opoziční zastupitelky Fábikové proto šlo vedení obce věřiteli na ruku víc, než muselo, podle starostky se především podařilo situaci odblokovat. „Zůstáváme dlužni státu a považujeme to za nejvýhodnější, co mohlo být, protože nemusíme platit ohromné úroky, které tam byly,“ uzavřela Málková.

Obyvatelé obce už tak optimističtí ale nejsou. „Optimisticky to vypadá jen do té míry, než si uvědomíte, že koncovým příjemcem těch třiceti milionů, co nám stát půjčil, je ruská firma,“ podotkl Aleš Dittert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 4 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 4 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 5 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 15 hhodinami
Načítání...