Reportéři ČT: Zbankrotované Prameny stále splácí své dluhy, obec přišla i o pozemky

11 minut
Reportéři ČT: Dluhy a Prameny
Zdroj: ČT

Obec Prameny na Karlovarsku si získala nechtěnou pozornost jako nejzadluženější obec v Česku. Do zásadních finančních potíží ji dostal neúspěšný investiční plán na stáčírnu minerálních vod. Dluhy navíc později skoupil ruský podnikatel, který si v obci vyhlédl lukrativní pozemky a začal o ně licitovat. Východisko ze zadlužení zajistila až státní pomoc, opozice v Pramenech si ale myslí, že vedení obce mohlo postupovat ještě efektivněji – a část dluhu smazat promlčením. Pro Reportéry ČT případ sledovala Jana Neumannová.

 „V Pramenech je hlavně absolutní klid, nic moc se tady neděje. Jak jsme byli v exekucích, tak tady se nemohlo nic rozvíjet. Je tady blahodárné ticho,“ popsala situaci zastupitelka obce Kateřina Třešňáková (Prameny šťastné a veselé). Krajina je tak podle ní čistá a netknutá.

Prameny se potýkají s problémy už dvacet let. Na počátku byl plán tehdejšího starosty vybudovat v obci s několika vzácnými léčivými prameny stáčírnu minerálních vod. Projekt stáčírny ale zkrachoval, obec zadlužily vrty v nedalekém lese a firmy, které vrtařské práce obstarávaly, nedostaly zaplaceno.

Dlouhé roky dluhy rostly a nikdo si s nimi nevěděl rady, vyšplhaly se až k šedesáti milionům korun. Před sedmi lety je skoupil ruský investor, společnost Real Aspekt. Podle místní opozice mu jde ale vedení obce podezřele na ruku. „Jsme přesvědčeni, že se ten dluh dal snížit. A kdyby se snížil, tak bychom teď nemuseli splácet dalších 42 let, což je strašně dlouhá doba,“ uvedla Třešňáková.

Na čtyři dekády je totiž momentálně rozpočítána bezúročná půjčka, kterou Pramenům poskytl stát, aby karlovarskou obec konečně dostal z potíží.

„V roce 2020 obec prodala pozemky s vrty, výtěžkem z toho prodeje byla umořena část dluhu, jelikož jsme uzavřeli i dohodu s věřitelem, kterou po nás dlouhodobě ministerstvo financí požadovalo, tak jsme mohli letos v lednu konečně požádat ministerstvo financí o návratnou finanční výpomoc. Bylo to necelých 34 milionů, ty peníze šly na úhradu dluhu,“ vysvětlila starostka Michala Málková (ANO). 

Spor o kupce

Ruského věřitele se tak podařilo vyplatit a Prameny jsou dlužné už jenom státu. Podle opozice to ale zas až tak dobré není. Dluh podle ní totiž mohl být daleko nižší a ten současný budou Prameny splácet přes čtyřicet let.

„Do roku 2062. To mi bude 97 let. Je asi fajn, že dlužíme státu, lepší, než kdybychom dlužili soukromému subjektu, ale možná jsme ty dluhy nemuseli mít vůbec,“ sdělila opoziční zastupitelka Anna Fábiková (Prameny šťastné a veselé).

Problém je, že dluhy koupil ruský věřitel, který od začátku avizoval, že chce od obce získat pozemky, na kterých míní postavit dětské sanatorium, domov důchodců nebo stáčírnu minerálních vod. Svého plánu se nikdy nechtěl vzdát. Na otázku, zda existuje varianta, že by se obec oddlužila jiným způsobem než tím, že mu prodá požadované pozemky, odpovídal Dimitrij Vajner jednoznačně ne.

Jednatel společnosti  Real Aspekt koupil pozemky za 22 milionů, a to i přesto, že konkurence, Karlovarské minerální vody, před několika lety přišla s vyšší nabídkou. „O pozemky v lokalitě Prameny jsme měli zájem dlouhodobě, a proto jsme se rozhodli učinit nabídku na přímý prodej. Vedení společnosti se shodlo na částce 31 milionů korun,“ vysvětlil za Karlovarské minerální vody Martin Hanzl.

To mohlo pokrýt zhruba polovinu dluhu, který obec v té době měla, nabídku ale odmítla. Trvala na tom, že musí pozemky prodat firmě Dimitrije Vajnera. To se stalo loni. „Zmařili tím příležitost prodat území za 31 milionů, protože taková nabídka už podruhé nepřišla,“ dodala Fábiková.

Obci nezůstal skoro žádný majetek. Jen staré dílny a jediná použitelná budova, kterou obec ještě může využít. Starostka zde chce zřídit komunitní centrum, kancelář obecního úřadu a sál pro zasedání zastupitelstva.

Spory s opozicí

Prodej pozemků snížil dluh obce. Opoziční zastupitelé ale přišli s dalším návrhem, jak by bylo možné ho snížit ještě víc. Argumentují tím, že je část dluhů promlčená –⁠ a Prameny tak prý mohly prodat pozemky dráž a pokusit se o promlčení části dluhu. „Kdybychom prodali o deset milionů více a promlčelo se 24 milionů, které jsme navrhovali, a skutečně by to soud odklepl, tak jsme mohli ušetřit 34 milionů,“ upřesnila opoziční zastupitelka Třešnáková.

Vedení Pramenů se ovšem do opětovné bitvy pouštět nechce. „Opozice nám nedala žádnou jistotu, že souzení se s věřitelem je správná cesta,“ řekla starostka.

Zastupitelka Kateřina Třešňáková s ní ale nesouhlasí. „Mysleli jsme, že když ukážeme obci, že je tady možnost ušetřit dalších 24 milionů, tak že všichni budou jásat, že to je velká suma,“ uvedla. „Na to, abychom mohli promlčet, jsme potřebovali souhlas našich kolegů, protože to muselo odhlasovat zastupitelstvo. No… a nikdy se nám k tomu nepovedlo získat jejich souhlas,“ doplnila zastupitelka Fábiková. 

„Přijde mi trochu nemorální najednou říct: Je to promlčené a vy jste se málo snažili,“ myslí si starostka a dodává, že dluhy se platit mají. Podle právníka Transparency International Pavla Jiříčka by se ovšem takový postoj dal čekat spíš od věřitele než „ze strany osoby, která má hájit zájmy obce“.

Podle opoziční zastupitelky Fábikové proto šlo vedení obce věřiteli na ruku víc, než muselo, podle starostky se především podařilo situaci odblokovat. „Zůstáváme dlužni státu a považujeme to za nejvýhodnější, co mohlo být, protože nemusíme platit ohromné úroky, které tam byly,“ uzavřela Málková.

Obyvatelé obce už tak optimističtí ale nejsou. „Optimisticky to vypadá jen do té míry, než si uvědomíte, že koncovým příjemcem těch třiceti milionů, co nám stát půjčil, je ruská firma,“ podotkl Aleš Dittert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 13 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali hlasování o důvěře vládě

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o důvěře pro vládu ANO, SPD a Motoristů, kterou jí v týdnu vyslovila Poslanecká sněmovna. Debata se týkala i jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska či návratu Čecha vězněného ve Venezuele Jana Darmovzala zpět do Prahy. Hovořilo se i o podobách městského osvětlení. Diskuse se účastnili ekonom a politický analytik Marek Koten, advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, umělec a bývalý politik František Ringo Čech, vedoucí komentářů Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 22 mminutami

Přechod vymáhání na celníky ušetřil peníze, pokut dle NKÚ ale nepřibylo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
před 38 mminutami

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 3 hhodinami

Vláda probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

Vláda v pondělí probere návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 12 hhodinami
Načítání...