Reportéři ČT: Zbankrotované Prameny stále splácí své dluhy, obec přišla i o pozemky

Nahrávám video

Obec Prameny na Karlovarsku si získala nechtěnou pozornost jako nejzadluženější obec v Česku. Do zásadních finančních potíží ji dostal neúspěšný investiční plán na stáčírnu minerálních vod. Dluhy navíc později skoupil ruský podnikatel, který si v obci vyhlédl lukrativní pozemky a začal o ně licitovat. Východisko ze zadlužení zajistila až státní pomoc, opozice v Pramenech si ale myslí, že vedení obce mohlo postupovat ještě efektivněji – a část dluhu smazat promlčením. Pro Reportéry ČT případ sledovala Jana Neumannová.

 „V Pramenech je hlavně absolutní klid, nic moc se tady neděje. Jak jsme byli v exekucích, tak tady se nemohlo nic rozvíjet. Je tady blahodárné ticho,“ popsala situaci zastupitelka obce Kateřina Třešňáková (Prameny šťastné a veselé). Krajina je tak podle ní čistá a netknutá.

Prameny se potýkají s problémy už dvacet let. Na počátku byl plán tehdejšího starosty vybudovat v obci s několika vzácnými léčivými prameny stáčírnu minerálních vod. Projekt stáčírny ale zkrachoval, obec zadlužily vrty v nedalekém lese a firmy, které vrtařské práce obstarávaly, nedostaly zaplaceno.

Dlouhé roky dluhy rostly a nikdo si s nimi nevěděl rady, vyšplhaly se až k šedesáti milionům korun. Před sedmi lety je skoupil ruský investor, společnost Real Aspekt. Podle místní opozice mu jde ale vedení obce podezřele na ruku. „Jsme přesvědčeni, že se ten dluh dal snížit. A kdyby se snížil, tak bychom teď nemuseli splácet dalších 42 let, což je strašně dlouhá doba,“ uvedla Třešňáková.

Na čtyři dekády je totiž momentálně rozpočítána bezúročná půjčka, kterou Pramenům poskytl stát, aby karlovarskou obec konečně dostal z potíží.

„V roce 2020 obec prodala pozemky s vrty, výtěžkem z toho prodeje byla umořena část dluhu, jelikož jsme uzavřeli i dohodu s věřitelem, kterou po nás dlouhodobě ministerstvo financí požadovalo, tak jsme mohli letos v lednu konečně požádat ministerstvo financí o návratnou finanční výpomoc. Bylo to necelých 34 milionů, ty peníze šly na úhradu dluhu,“ vysvětlila starostka Michala Málková (ANO). 

Spor o kupce

Ruského věřitele se tak podařilo vyplatit a Prameny jsou dlužné už jenom státu. Podle opozice to ale zas až tak dobré není. Dluh podle ní totiž mohl být daleko nižší a ten současný budou Prameny splácet přes čtyřicet let.

„Do roku 2062. To mi bude 97 let. Je asi fajn, že dlužíme státu, lepší, než kdybychom dlužili soukromému subjektu, ale možná jsme ty dluhy nemuseli mít vůbec,“ sdělila opoziční zastupitelka Anna Fábiková (Prameny šťastné a veselé).

Problém je, že dluhy koupil ruský věřitel, který od začátku avizoval, že chce od obce získat pozemky, na kterých míní postavit dětské sanatorium, domov důchodců nebo stáčírnu minerálních vod. Svého plánu se nikdy nechtěl vzdát. Na otázku, zda existuje varianta, že by se obec oddlužila jiným způsobem než tím, že mu prodá požadované pozemky, odpovídal Dimitrij Vajner jednoznačně ne.

Jednatel společnosti  Real Aspekt koupil pozemky za 22 milionů, a to i přesto, že konkurence, Karlovarské minerální vody, před několika lety přišla s vyšší nabídkou. „O pozemky v lokalitě Prameny jsme měli zájem dlouhodobě, a proto jsme se rozhodli učinit nabídku na přímý prodej. Vedení společnosti se shodlo na částce 31 milionů korun,“ vysvětlil za Karlovarské minerální vody Martin Hanzl.

To mohlo pokrýt zhruba polovinu dluhu, který obec v té době měla, nabídku ale odmítla. Trvala na tom, že musí pozemky prodat firmě Dimitrije Vajnera. To se stalo loni. „Zmařili tím příležitost prodat území za 31 milionů, protože taková nabídka už podruhé nepřišla,“ dodala Fábiková.

Obci nezůstal skoro žádný majetek. Jen staré dílny a jediná použitelná budova, kterou obec ještě může využít. Starostka zde chce zřídit komunitní centrum, kancelář obecního úřadu a sál pro zasedání zastupitelstva.

Spory s opozicí

Prodej pozemků snížil dluh obce. Opoziční zastupitelé ale přišli s dalším návrhem, jak by bylo možné ho snížit ještě víc. Argumentují tím, že je část dluhů promlčená –⁠ a Prameny tak prý mohly prodat pozemky dráž a pokusit se o promlčení části dluhu. „Kdybychom prodali o deset milionů více a promlčelo se 24 milionů, které jsme navrhovali, a skutečně by to soud odklepl, tak jsme mohli ušetřit 34 milionů,“ upřesnila opoziční zastupitelka Třešnáková.

Vedení Pramenů se ovšem do opětovné bitvy pouštět nechce. „Opozice nám nedala žádnou jistotu, že souzení se s věřitelem je správná cesta,“ řekla starostka.

Zastupitelka Kateřina Třešňáková s ní ale nesouhlasí. „Mysleli jsme, že když ukážeme obci, že je tady možnost ušetřit dalších 24 milionů, tak že všichni budou jásat, že to je velká suma,“ uvedla. „Na to, abychom mohli promlčet, jsme potřebovali souhlas našich kolegů, protože to muselo odhlasovat zastupitelstvo. No… a nikdy se nám k tomu nepovedlo získat jejich souhlas,“ doplnila zastupitelka Fábiková. 

„Přijde mi trochu nemorální najednou říct: Je to promlčené a vy jste se málo snažili,“ myslí si starostka a dodává, že dluhy se platit mají. Podle právníka Transparency International Pavla Jiříčka by se ovšem takový postoj dal čekat spíš od věřitele než „ze strany osoby, která má hájit zájmy obce“.

Podle opoziční zastupitelky Fábikové proto šlo vedení obce věřiteli na ruku víc, než muselo, podle starostky se především podařilo situaci odblokovat. „Zůstáváme dlužni státu a považujeme to za nejvýhodnější, co mohlo být, protože nemusíme platit ohromné úroky, které tam byly,“ uzavřela Málková.

Obyvatelé obce už tak optimističtí ale nejsou. „Optimisticky to vypadá jen do té míry, než si uvědomíte, že koncovým příjemcem těch třiceti milionů, co nám stát půjčil, je ruská firma,“ podotkl Aleš Dittert. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé na Brněnsku se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
10:49Aktualizovánopřed 12 mminutami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 1 hhodinou

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 1 hhodinou

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 3 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 4 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 5 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 15 hhodinami
Načítání...