Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) neodletí do Číny, kde se měl setkat se dvěma ministry. Čínská strana prý setkání zrušila, i v reakci na schůzku českého ministra kultury s dalajlamou. „Ta cesta se neuskuteční, protože náš zastupitelský úřad v Pekingu dostal informace, že oba ministři setkání se mnou ruší. Vysvětlení bylo, že je to z důvodů, které obě strany zcela jistě chápou,“ prohlásil Jurečka v Interview ČT24.
Reakce na schůzku s dalajlamou: Jurečka do Číny na setkání s ministry neodletí
Ministr zemědělství hostem Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Na doplňující dotaz, zda jde o důsledek schůzky Daniela Hermana s dalajlamou, pak ministr zemědělství dodal: „Tak jak to bylo vysvětleno našim kolegům na zastupitelském úřadu v Pekingu, tak si troufnu tvrdit, že jednoznačně ano.“
Ministerstvo zemědělství už v pondělí k této cestě uvedlo, že byla účast ministra odložena, jelikož čínská strana nepotvrdila přijetí na úrovni ministrů.
Jurečka v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou kritizoval prohlášení nejvyšších ústavních činitelů, které vydali právě po zmíněné schůzce. „Stále jsme suverénním demokratickým státem a nemyslím si, že např. prohlášení ústavních činitelů z minulého týdne bylo nezbytně nutné.“
Pokud se podle Jurečky Čína odmítá bavit o lidských právech, nemůže mít ambice mluvit do toho, s kým se člen české vlády setká či nesetká na území České republiky. „Jestliže se bavíme o normální spolupráci dvou států, bavíme se o hospodářské spolupráci, tak já opravdu nerozumím krokům ministra zahraničí i tomu prohlášení, které vydali ústavní činitelé.“
Prohlášení ústavních činitelů v Událostech kritizoval i ministr obrany Martin Stropnický (ANO): „Ta reakce mi přijde příliš silná. Nedávno jsem slyšel názor předsedy Ústavního soudu na toto téma a já se k tomu velmi blížím. Z mého pohledu by stačila reakce ministerstva zahraničí.“ Podle něj lze mít s Čínou strategické partnerství jako důstojný partner.
Podle Zaorálka porušil Herman oficiálním přijetím dohodnutá pravidla
Naopak ministr zahraničí Lubomír Zaorálek opakovaně kritizoval ministra Hermana za to, že porušil dohodnutá pravidla. S dalajlamou se totiž sešel oficiálně, a nikoliv neoficiálně, jak mělo být smluveno na zasedání kabinetu v dubnu 2014. „Nenajdete za posledních deset let nikoho, kdo by takovým způsobem porušil to, k čemu jsme se zavázali,“ řekl Zaorálek.
Na úterním brífinku pak přirovnal oficiální schůzku s dalajlamou k tomu, jako by se někdo za 1. republiky scházel s Konradem Henleinem. Později svůj výrok mírnil. „Z úst ministra zahraničí mi to přijdou neskutečně silná slova. Je to něco, co naprosto vybočuje,“ odsoudil tento výrok Jurečka. Podle něj ministr kultury neřešil politické otázky ve vztahu k Číně, ale s dalajlamou se setkal jako ministr, který má ve své gesci náboženství.
Ministr kultury navíc popírá, že by porušil dohodu, o níž mluví Zaorálek. „Žádnou dohodu jsem neporušil, protože jsem žádnou dohodu neuzavřel. Je to v rozporu s mým svědomím. A je to podobné, jako kdyby po mně někdo chtěl, že se nemám scházet s papežem,“ prohlásil Herman.
Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.
Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.
Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.
Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.
Vlajka pro Tibet