Zaorálek přirovnal setkání s dalajlamou ke schůzce s Henleinem. Později se za to omluvil

7 minut
Události: Schůzka ústavních činitelů se prohlášení k Číně věnovala jen okrajově
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) požádal premiéra o dohledání a zveřejnění záznamů z jednání vlády, na kterém se definovaly vztahy s Čínou. Podle něj se před dvěma lety ministři dohodli, že se vyhnou oficiálním schůzkám s dalajlamou. Šéf diplomacie věděl, že by to mohl být problém při navazování vztahů s Čínou. Zaorálek v úterý také přirovnal schůzku Hermana s dalajlamou k tomu, jako kdyby se za první republiky někdo místo československé vlády scházel s šéfem Sudetoněmecké strany Konradem Henleinem. Později se za svá slova omluvil.

Podle Zaorálka ministr kultury schůzkou s tibetským duchovním vůdcem dohodnutá pravidla porušil, když se s dalajlamou sešel oficiálně, a nikoliv neoficiálně, jak mělo být smluveno na zasedání kabinetu v dubnu 2014. „Nenajdete za posledních deset let nikoho, kdo by takovým způsobem porušil to, k čemu jsme se zavázali,“ řekl Zaorálek.

„K tomu se zavázalo 51 často velmi kultivovaných, demokratických zemí, které respektují, že když máte nějakou zemi, tak že té zemi třeba vadí, že někdo místo toho, aby se setkal s oficiálním představitelem, tak se oficiálně setká s bývalým představitelem exilové vlády. Jako kdyby se někdo setkával s Konrádem Henleinem ze Sudetenlandu za první republiky, když tady je oficiální vláda. Asi by to nám Čechům také vadilo,“ uvedl ministr zahraničí.

Respektuji to, že když máte nějakou zemi, že té zemi třeba vadí, že se někdo místo schůzky s oficiálním představitelem setká s bývalým představitelem exilové vlády. Já nevím – to je, jako kdyby se někdo setkával za první republiky s Konradem Henleinem ze Sudetenlandu, když tady je oficiální vláda. Asi by to nám Čechům také vadilo.
Lubomír Zaorálek

Zaorálek se ale později za své přirovnání omluvil. Chtěl prý jen ukázat, jak schůzky politiků s dalajlamou vidí Čína. „Použil jsem příměr, který nebyl vhodný, a uvědomuji si, že je za hranou,“ omluvil se Zaorálek. „Chtěl jsem na extrémním příkladu vysvětlit, jak se Čína může dívat na oficiální přijetí dalajlamy,“ doplnil.

Kriticky se k Zaorálkově přirovnání vyjádřil třeba předseda opoziční ODS Petr Fiala. „Zaorálkovi se to všechno nějak plete: dalajlama Henlein, zrádce Herman; co na to E. Beneš? Ale hlavně: kde je rozumná zahraniční politika?“ napsal na Twitteru.

Naopak poslanec Jaroslav Foldyna se vyjádření zastal: „Jestliže jsou takto diametrálně odlišné pohledy na věc, tak má pan ministr pravdu. Použil příměr, který je velmi silný a velmi tvrdý, nicméně přesně vystihuje tu věc,“ uvedl v Událostech, komentářích poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). Zdůrazňoval ovšem, že ministr Zaorálek srovnával princip setkání.

Herman: Bylo by to v rozporu s mým svědomím, nic takového jsem neslíbil

Ministr Herman ale úmluvu, o které mluví ministr zahraničí, opakovaně popřel: „Nic takového jsem neslíbil, protože to je v rozporu s mým svědomím.“ Dohodu popírají i ministři za hnutí ANO: „Nepamatuju si, že by to byl definitivně závazný slib, kdy by bylo řečeno: 'Ne, v žádném případě',“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. 

„Na explicitní dohodu před dvěma lety si nevzpomínám, na debatu na toto téma ano,“ uvádí ministr obrany Martin Stropnický – a tehdejší šéfka spravedlnosti Helena Válková dodává: „Pan ministr kultury Herman aktivně vystoupil proti – s tím, že za svou osobu nemůže slíbit, že by se s dalajlamou nesetkal.“ 

Zaorálek si ale stojí za svým: „Požádal jsem premiéra, aby se (pokud existuje záznam z toho, co se tehdy odehrálo) to našlo, vytáhlo na světlo, abychom to viděli na vlastní oči,“ konstatoval ministr zahraničí na úterním brífinku po schůzce ústavních činitelů. Ta se prý ale tématu Číny dotkla jen okrajově: politici si potvrdili, že jejich postup při vydání prohlášení o vztazích s Čínou byl správný.

„Já vítám tuto iniciativu pana ministra. Pokud budou záznamy zveřejněny, tak to může přinést jen světlo a pravdu. A to je dobře,“ reagoval Herman.

Podle politologa Aleše Balcara ale ani případné zveřejnění záznamu do kauzy nic nového nevnese: „Vždy je tady možnost těch aktérů říci, že byly uzavřeny nějaké další dohody třeba následně. Případně že se to nevztahovalo na určité věci nebo to bylo špatně pochopeno,“ uvedl v úterní 90' ČT24. 

Podle něj se dosud premiér Sobotka prezentoval jako nejliberálnější z vrcholných sociálních demokratů, a podpis pod dohodou čtyř ústavních činitelů ho posouvá někam jinam.

11 minut
Politolog Aleš Balcar ke zrušené návštěvě a sporům okolo dalajlamy
Zdroj: ČT24

V reakci na schůzku Hermana s dalajlamou na půdě ministerstva kultury vydali prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) zmiňované prohlášení, ve kterém Čínu ujišťovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka vůči Číně. Zároveň zopakovali, že Česká republika uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu. 

Podle některých zdrojů mělo být „prohlášení čtyř“ interním dokumentem, takovým ale nezůstalo. A poté, co ho Hrad zveřejnil na svém webu, se proti ohradili někteří politici.

Podle senátora Jaroslava Kubery (ODS) bylo prohlášení ústavních činitelů nadbytečné. Stačilo prohlášení ministerstva zahraničí: „Udělat to takto veřejným způsobem, to nemohlo vyvolat nic jiného, než to, co to vyvolalo. Protože to vypadalo velmi poraženecky,“ kritizoval v Událostech, komentářích.

21 minut
Události, komentáře: Spory kolem zahraniční politiky Česka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...