Stovky lidí zahynuly přesně před 75 lety při spojeneckém náletu na Ostravu během druhé světové války. Cílem amerických bombardérů byly 29. srpna 1944 průmyslové podniky, které sloužily nacistickému Německu, bomby ale zničily stovky budov v centru i v částech Vítkovice nebo Zábřeh. Tragický den nyní připomíná nová pamětní deska.
Nová pamětní deska byla odhalena v centru města na jednom z míst, kam tehdy bomby dopadly. Zničily rohový dům na dnešním Masarykově náměstí i další budovy v okolí, poškodily například také obchodní dům Rix v ulici 28. října, který je na pamětní desce zobrazen jako symbol náletu.
„Autorem je výtvarník Marek Pražák, který má ateliér v nedaleké Nádražní ulici, a je tak spojen s centrem Ostravy a její historií. Myslím si, že i proto dokázal tak citlivě propojit smutnou událost s lidským příběhem, s příběhem Ostravanky na pozadí vybombardovaného centra města,“ uvedl zástupce ostravského primátora Radim Babinec (ANO).
Pamětní deska zobrazuje ženu u poničeného obchodního domu. Nálet připomíná na náměstí taky nově zahájená výstava Ostrava 29. srpna 1944, která je společným projektem města, neziskové organizace Post Bellum a městského archivu. Svědectví o události přináší i krátký dokumentární film, který vznikl díky projektu Paměť národa.
„Vylezla jsem na cestu a spatřila to neštěstí. Mrtví leželi všude kolem a z úst jim vytékaly pramínky krve,“ vylíčila své vzpomínky pro Paměť národa Irena Ondruchová. V době náletu jí bylo sedmnáct a bombardování přežila skrčená ve skruži za hřbitovem v Zábřehu.
Ostravané byli na přelety zvyklí, poplachu nepřikládali význam
Obyvatelé Moravské Ostravy se před pětasedmdesáti lety probudili do hezkého slunného rána. Patnáct minut před jedenáctou hodinou však začalo více než hodinové bombardování, které zabilo stovky lidí. Operaci provedlo čtyři sta bombardérů Liberator americké 15. letecké armády. Cílem bylo poškodit průmyslové a vojenské objekty v nacisty okupované Ostravě, především vítkovické železárny a chemička Rütgers.
Zatímco Němci ovládaný průmysl se z náletů rychle vzpamatoval, o život přišlo přes pět set civilistů v Ostravě a okolí. Značné škody vznikly kromě centra města také v Zábřehu, Vítkovicích a Slezské Ostravě, ale třeba také v nedalekém Bohumíně. Úplně zničeno bylo více než sto domů, dalších zhruba tisíc budov bylo poškozeno.
Ostravané už v té době byli na přelety letounů nad městem zvyklí, a mnozí tak sirénám, které ohlašovaly letecký poplach, nepřikládali význam. Nad Ostravou totiž často prolétávala spojenecká letadla, jejichž cílem byl průmysl v Polsku. Na konci srpna tak zažili první a zároveň nejmasivnější a nejničivější bombardování za celou válku.
Moravská Ostrava byla pro nacisty strategická právě kvůli velkému průmyslovému potenciálu a patřila k prvním okupovaným městům Československa v březnu 1939. Nacisté významné továrny zabrali, vyvlastnili a výrobu podřídili centrálnímu německému řízení.
Bombardování souviselo s blížící se frontou. Američané měli za úkol decimovat industriální centra v Evropě, mezi která Ostrava logicky patřila. Později zažila ještě asi třicet náletů, amerických i sovětských, žádný však už nedosáhl ničivosti toho z konce srpna 1944.
