Proti EU a za životní prostředí dnes bojuje každý. Proto jsme přišli o hlasy, tvrdí Zelení a Svobodní

Politické spektrum po volbách 2017 se zástupci Zelených, Rozumných a Svobodných (zdroj: ČT24)

Malým stranám ve volbách do sněmovny uškodilo pětiprocentní kvórum i to, že jejich postoje přejaly větší političtí hráči. Shodl se na tom v pořadu Politické spektrum předseda Svobodných Petr Mach s první místopředsedkyní Zelených Irenou Moudrou Wünschovou. Podle předsedy Rozumných Petra Hanniga nastal čas přezkoumat pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Zelení v letošních volbách do sněmovny neobjahovali žádné silné téma, uvedla jejich místopředsedkyně Moudá Wünschová. „Program jsme měli výborný, sestavovaly ho naše odborné sekce a připomínkovali členové strany. Ale neuměli jsme ho prodat a najít si zajímavé téma, autentické vlastní téma,“ přiznala místopředsedkyně strany, která získala ve volbách 1,46 procenta hlasů. Zelení byli na základě volebního potenciálu hosty předvolebních debat ČT.

Svobodným, kteří skončili s výsledkem 1,56 procenta hlasů ve volbách první pod pětiprocentní hranicí, uškodilo podle jejich předsedy Petra Macha to, že „euroskeptikem je dnes každý“. „Babiš říká, že nechce euro, ČSSD hlasovala proti bruselským kvótám. Euroskeptismus dnes zastávají téměř všechny strany,“ uvedl Mach. Voliči tak místo Svobodných, u kterých hrozilo, že hlas takzvaně propadne, podpořili větší strany.

Se stejným problémem se potýkali i Zelení. „Jsme rádi, že naše témata převzaly i jiné strany, že se zlepšuje kvalita vody i ovzduší, i když téma udržitelného rozvoje hájíme jen my,“ posteskla si Moudrá Wünschová.

Pětiprocentní hranice je vůči malým stranám nespravedlivá

Podle předsedy Rozumných Hanniga byla jeho strana, která nakonec získala 0,72 procenta hlasů, málo vidět, protože se nemohla zúčastnit převolebních debat. „Pětiprocentní hranice potřebná pro vstup do sněmovny vznikla na začátku naší novodobé historie. Od té doby se ale hodně změnilo a naši ústavní právníci by se nad tím měli hluboce zamyslet,“ doporučil Hannig, který už oznámil svou prezidentskou kandidaturu.

Česku by tak prospělo třeba udělování mandátů už za půl procenta hlasů, jak navrhl Mach, nebo převedení České republiky na jeden volební okrsek, což doporučila Moudrá Wünschová. „Je velmi těžké dostat se z nuly přes pět procent,“ povzdechl si Mach. 

Soustředíme se na senátní volby, shodly se strany

Podle Macha mají Svobodní 80 tisíc „velmi pevných voličů“. „S tímto počtem, myslím, zvládneme jeden nebo dva senátní obvody. Zvládneme i vyjednávání s jinými stranami,“ nastínil další plány strany Mach, který už oznámil, že v listopadu nebude obhajovat svůj post předsedy Svobodných.

„Senát je o osobnostech. Je důležité přivést senátora, který je autentický a lidé mu věří,“ doplnila místopředsedkyně Zelených.

Zelení a Svobodní se také shodli na významu Senátu. „Veřejnost říká, že je zbytečný. Ale v krizových situacích je brzdou nepromyšlených, neústavních změn. Senát je také cesta do sněmovny, Okamura byl nejprve senátorem,“ připomněl Mach.

„Naším hlavním programem je, aby nebyla potírána svoboda slova,“ dodal předseda Rozumných Hannig. „Už je jedno, jak dopadly volby. Měli bychom být hrdí na to, že jsme příslušníky České republiky,“ dodal s odkazem na 99. výročí založení Československa.