Česká republika slaví 99. výročí vzniku samostatného československého státu. Největší pietní akt tradičně proběhl na pražském Vítkově. U hrobu neznámého vojína položili věnce ústavní činitelé včetně prezidenta Miloše Zemana. Následně Český svaz bojovníků za svobodu ocenil válečné veterány a pamětní medaili 1. stupně udělil ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (ANO). Oslavy vzniku Československa vyvrcholí večerním udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě.
Republika si připomíná 99. výročí založení ČSR. Ministryně Šlechtová dostala medaili
Ceremoniál na Vítkově se konal za účasti historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba také zahrála státní hymnu.
Následovalo kladení věnců, tentokrát v netradiční podobě. Místo postupného pokládání věnců byly ve stejné chvíli pokládány najednou věnce tři. Pouze prezident Zeman měl privilegium samostatného pokládání.
Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva. V minulých letech nad památníkem také přeletěly vrtulníky či letadla armády, letos průlet naplánován nebyl.
Pieta se konala za účasti jednotek ozbrojených sil a policie. Nastoupeni byli třeba vojáci 4. brigády rychlého nasazení, čestné stráže nebo Hradní stráže. U památníku se sešli také politici, váleční veteráni z druhé světové války a zástupci spolků.
Sté výročí založení Československa doprovodí vojenská přehlídka
Oproti minulým letům byla akce před památníkem kratší, což někteří přítomní kritizovali. „Řeknu upřímně, že jsme z toho byli zaskočeni, myslím si, že dobré tradice se mají držet,“ řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se ke změnám nechtěl příliš vyjadřovat, ceremoniál podle něj domlouval odbor protokolu ministerstva se svými protějšky z Pražského hradu. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář byl s průběhem akce spokojen, důstojně podle něj uctila památku padlých.
Bečvář také řekl, že na příští rok, kdy uplyne 100 let od vyhlášení Československa, se chystá vojenská přehlídka. Měla by se pravděpodobně konat na Evropské třídě v pražských Dejvicích.
Vzpomínková akce na Vítkově pokračovala po poledni slavnostním shromážděním uvnitř památníku. Český svaz bojovníků za svobodu na něm ocenil válečné veterány a pamětní medaili 1. stupně udělil také ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (ANO). „28. říjen nebude nikdy zapomenut, nesmí být. Je to věc učitelů, je to věc výchovy dětí,“ řekla ministryně.
Česko má osm nových generálů
U příležitosti státního svátku jmenoval prezident Zeman osm nových generálů. Povýšil například současného ředitele Útvaru rychlého nasazení Libora Lochmana a ředitele moravskoslezských hasičů Vladimíra Vlčka.
Při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě bylo povýšeno také šest vojáků. Dosavadní zástupce náčelník Generálního štábu armády Aleš Opata byl jmenován do druhé nejvyšší české vojenské hodnosti generálporučíka.
Rektoři položili věnce u sochy TGM
Jedna z prvních slavnostních akcí začala ráno u hrobu Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech. K soše TGM na Hradčanském náměstí v Praze přišli stejně jako v minulých letech položit věnce rektoři několika vysokých škol. Kvůli sporu s Hradem se opět nezúčastní večerního předávání státních vyznamenání.
„Nevím, jestli to bylo letos naposledy, kdy se neúčastním toho ceremoniálu. Samozřejmě bych byl docela rád, kdyby se obsazení na Hradě změnilo,“ řekl rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Právě jeho prezident Zeman na oficiální oslavy státního svátku už několik let nezve. Ostatní rektoři proto nechodí také a místo toho se dopoledne scházejí u sochy TGM.
Bek v roce 2013 nenechal Zemana vystoupit ve škole z obavy před volební agitací. Pozvání na Hrad nedostával také rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, který se zastal Martina C. Putny, jehož Zeman odmítal jmenovat profesorem. Grubhofer už ale rektorem není.
Lidé si založení republiky připomínají i na řadě dalších míst v zemi, třeba v Plzni či v Ostravě. V Moravském Krumlově byl odhalen památník české státnosti, v Ostrožské Lhotě pak pamětní deska velitele parašutistického výsadku Carbon Františka Bogataje. Jaroslava Nováka, velitele Tvrze Hanička, která byla součástí předválečného opevnění Československa, připomíná pamětní deska u pevnosti.
Vyvrcholením oslav je večerní předávání státních vyznamenání na Pražském hradě. Prezident Miloš Zeman by měl letos rozdat o něco více ocenění, vyznamenáni by měli být třeba rychlobruslařka Martina Sáblíková, písničkář Jaromír Nohavica či vídeňský starosta Michael Häupl.
28. října roku 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakousko-Uherska se začaly psát nové dějiny. Zásadně se o to zasloužili muži, kterým se později přezdívalo „muži 28. října“.
- Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda.
- Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea. Lidé si v něm mohou prohlédnout expozici o významných meznících české a československé státnosti ve 20. století. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha s výškou devět metrů a délkou 9,6 metru váží 16,5 tuny.