Vztahy v ruské komunitě v Česku se loni zhoršily a „zpolitizovaly“, a to kvůli názorům na dění na Ukrajině, brexit či zahraniční politiku USA a propagandě. Odrazilo se to na udělování českého občanství.
Úřady z bezpečnostních důvodů nepřiznaly české občanství Rusům, kteří v Česku žijí i desítky let. Uvádí to s odvoláním na ruského zástupce zpráva o situaci národnostních menšin v Česku za loňský rok. Dokument by měla ve středu projednávat vláda.
Zprávu vypracoval sekretariát rady vlády pro národností menšiny. Kromě vyjádření zástupců minorit obsahuje i popis uspořádaných akcí, informace o dotacích či opatřeních jednotlivých resortů a radnic. V radě zasedají zástupci 14 menšin a komunit, například německé, polské, ukrajinské, srbské, rusínské, chorvatské, ruské či romské.
„Dosavadní dělicí čára mezi příslušníky ruské národností menšiny a občany Ruské federace (RF), plynoucí z legislativy ČR a RF, která prochází někdy i uvnitř rodin, ustupuje do pozadí a rozdělení mnohem víc než kdykoliv předtím ovlivňuje propaganda RF,“ uvedl ruský zástupce ve zprávě.
Podle něj se vztahy vyostřily nejen kvůli dění na Ukrajině, ale i kvůli „očekávanému oslabení EU“ po brexitu a změně zahraniční politiky USA po nástupu prezidenta Donalda Trumpa.
Podle ruského zástupce převážnou část menšiny tvoří „loajální občané ČR“, kteří podporují demokratické hodnoty, českou zahraniční politiku a členství v EU a NATO. Odlišné názory pak propagují některé organizace, které spolupracují „s politiky a politology z okrajů politického spektra ČR“, uvedl ruský člen rady ve zprávě.
Vyostření situace se promítlo i do udělování českého občanství, které je možné získat po pěti letech života v ČR. Podle zprávy český pas nedostali lidé s povolením k trvalému pobytu, kteří se snažili o porozumění mezi menšinou a ostatními.
„Jedná se o osoby, které žijí v ČR desítky let a hodlají zde i dožít. (…) Jsou v kontrastu s udělením občanství lidem, jež soustavně a veřejně vystupují proti zájmům ČR,“ obsahuje zpráva. Cizinci v Česku nemohou volit a usilovat o zvolení, dokud nezískají občanství.
O složitých vztazích uvnitř menšiny se vedle Rusů zmiňují i někteří Slováci. Podle jednoho ze slovenských zástupců ve vládní radě ve slovenské minoritě vyvolalo napětí zřízení slovenského domu v Praze bez předchozí diskuse se slovenskými spolky. Druhý zástupce to odmítá.
Příslušníci menšin, kteří ve vládní radě zasedají, si stěžují na nedostatek peněz na činnost. Představitelé romské minority poukazují na diskriminaci Romů v práci či v bydlení. Vadí jim také to, že na řešení problémů Romové mají malý vliv. Vietnamci zmiňují zavedení EET. Příslušníci menšin poukazují i na xenofobní výpady a nesnášenlivost.
Na ruskou komunitu upozorňovala už v roce 2012 tehdejší původní zpráva o národnostních menšinách. Uváděla, že v posledních letech „z popudu velvyslanectví a kremelské administrativy začaly v ČR vznikat kozácké organizace - uniformované a ozbrojené oddíly“. Tato sdružení jsou prý řízena přímo z Kremlu, plní ruské mocenské cíle, snaží se proniknout do státních struktur a formují „pátou kolonu Ruska“. Informace vyvolaly ostré reakce z různých stran. Kabinet pak schválenou zprávu stáhl a projednával nové znění. Ve zprávě za loňský rok je zmínka o dvou kozáckých organizacích.
