Pomerantsev: Autoritáři používají humor, aby smazali rozdíl mezi správným a špatným

13 minut
Peter Pomerantsev v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Prezident Spojených států Barack Obama v pátek večer na tiskové konferenci uvedl, že za hackerské útoky při volbách jsou odpovědní Rusové. Ruskou propagandou se zabývá i britský novinář a spisovatel Peter Pomerantsev, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Podle něj si Donald Trump a Vladimir Putin rozumí proto, že jsou nostalgici a přehlížejí realitu.

Mapujete a popisujete ruskou scénu a propagandu médií poměrně dlouho. Zapadají do toho i hackerské útoky při amerických volbách?

Amerika teď zažila droboučkou část toho, co ostatní země zažívají už poměrně dlouhou dobu. Zatím vidí jenom malý odlesk. Je zajímavé sledovat, jak nepřipravená Amerika na tohle je.

Ale ještě něco jiného je tu zajímavé. Hillary Clintonová během debat skutečně ukázala prstem na Trumpa. Řekla, že je ruská loutka, ale obrátilo se to proti ní. Být vnímán jako proruský je totiž pro celou jednu generaci pravicových populistů pozitivní. Putin se velmi inteligentně představil jako takový rebel, takový Che Guevara pravice. To, že jste vnímán v jeho blízkosti, je pozitivní. Trump nijak nepopíral, že má blízké vztahy s Moskvou.

Je pro Rusko opravdu výhodné vsadit na Trumpa, u kterého nejsou jasně dány vzorce chování, a nikdo tak jeho kroky nemůže odhadnout dopředu?

V Kremlu určitě kalkulují. Někteří říkají: „Potřebujeme Hillary, protože ona je takový zjevný nepřítel.“ Jiní řeknou: „Ne, Trump je zábavnější, pojďme se trochu bavit, je to dobrá hračka.“

Je tady ale mnohem větší trend, který to celé sjednocuje a díky čemuž se stávají spojenci z Putina, Orbána, ale možná i některých politiků v této zemi. Jsou to přirození spojenci, protože všichni stojí proti liberálnímu mezinárodnímu řádu. Nemají ho rádi, ať už jsou to nacionalisté, nebo jsou libertariánští, kapitalisté, anarchisté nebo krajní levice. Všude jsou na vzestupu a mají přirozený instinkt být a pracovat spolu. Tohle není Amerika versus Rusko, tohle je nárůst nové pravice proti liberálnímu mezinárodnímu řádu.

Co je typické pro ruskou propagandu? Je to zrovnoprávnění lži a pravdy?

Myslím, že to částečně souvisí s fungováním moderních médií. Je tady obrovský paradox, který si musíme uvědomit. Na konci studené války vyhrála svoboda projevu nad cenzurou. Dřív byl v Česku jeden komunistický kanál, teď jich máte desítky, stovky. A to je dobrá věc. Představa byla taková, že více hlasů bude znamenat lepší debaty, více pluralismu, silnější demokracii. Ale to se nestalo.

Místo toho máte tolik obrazovek a na nich tolik různých realit, že všechno vypadá jako film. Už nemůžete poznat, co z toho je pravda, a lidi to zmate. Víme, že Rusové lžou. Ale to, co nám říkají, je zábava. A tak to posloucháme. Rusové to pochopili, Amerika to pochopila taky, Fox News to pochopila už dávno. Ale Rusko to používá v zahraniční politice, což je jedinečné.

Je dezinformace převlečená za zábavu v ruské propagandě dominantní?

Zase je to podobné s Trumpem. Je v tom mnoho humoru, je to sarkastické, subverzivní. Ne jako sovětská propaganda, kde seděl někdo velmi nudný a něco říkal. Podívejte se na Trumpův smysl pro humor. Tím, že je zábavný, může říkat úplně hrozné věci. Může říkat strašné věci o ženách, o muslimech, o handicapovaných, ale protože se jedná o vtip, je to v pořádku.

My jsme si vždycky mysleli, že humor je něco dobrého, že je protiautoritářský. Václav Havel vždycky slavil karneval a měl rád humor. Ale můžete ho využít i k tomu, abyste banalizovali násilí, smazali rozdíl mezi tím, co je správně a co špatně. Všechny tyto věci, které se během studené války používaly proti autoritám, teď používají autoritáři.

Není tento aspekt přítomný už i v západní společnosti?

Roste všude, a právě proto je tak nebezpečný. Myslím, že už kontrast mezi Ruskem a Západem tolik funguje. Rusko, pokud jste jeho sousedem, je samozřejmě velká historická hrozba. Ale když mluvíme o téhle vlně myšlenek a propagandy, je nutné vnímat Rusko jako součást jedné větší vlny. Teď je její součástí i prezident Spojených států. Vždy jsme se báli toho, že by Rusko dokázalo nějak podrýt Spojené státy. Teď se musíme bát toho, že se Rusko a Spojené státy spojí.

Velmi se teď cituje termín postpravda, v několika zemích dokonce vyhrál jako slovo roku. Kde se vzala taková relativizace pravdy?

Lidé vždycky lhali, politici lhali. Zajímavé je, že Trumpovi, stejně jako Putinovi nevadí, pokud někdo poukáže na lež. Putin v televizi řekne, že na Krymu nejsou žádní ruští vojáci. Je mu jasné, že víme, že tam ruští vojáci jsou. Vysmívá se nám.

Můžeme se ale dostat trochu hlouběji. Proč společnost potřebuje fakta? Fakta nejsou příjemná. Fakta vám říkají, že stárnete, že umřete, že vaší zemi se zas tak moc ekonomicky nedaří. Fakta potřebujete, když máte nějakou představu o své budoucnosti, protože vám pomáhají se k ní dostat. Pokud vstupujete do EU, musíte mít nějaká fakta, kde dokážete, že jste zreformovali ekonomiku. Když chcete budovat komunismus, potřebujete nějaká pseudofakta. I když to jsou lži, musí vypadat jako fakta. Ale najednou všude zmizela představa, jaká je budoucnost. Co mají společného Trump, Putin a Orbán? Všichni jsou to nostalgici. To napětí není ani tak mezi fakty a lžemi, ale mezi fakty a nostalgií.

Kam to povede?

Na všechna velká témata ve světě, jako migrace, mezinárodní konflikty, klima, jsou potřeba fakta, aby se mohla řešit. Pokud se všichni staneme nacionalistickými kapitalisty, pak žádné společné řešení nemůžeme najít.

V konečném důsledku je problém s realitou takový, že se vrátí. Můžete ji popírat jenom nějakou dobu. Můžete snít o tom, že Rusko a Amerika budou znovu velké. Otázka je, kdy přijde realita. Putin a Trump jsou jako toreadoři na španělské koridě. Snaží se skočit přes býka reality. My nepotřebujeme fakta, my nepotřebujeme pravdu, my nepotřebujeme uvažovat o budoucnosti. Ale v jeden moment je ten býk dožene.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...