Prokopa z Berdychova gangu soud nepravomocně poslal na deset let za mříže

Soud uložil Jaromíru Prokopovi deset let vězení za účast na čtyřech loupežích takzvaného Berdychova gangu. Verdikt není pravomocný a odsouzený se proti němu ihned odvolal. Ke kriminálním akcím došlo v 90. letech, Prokop se poté před trestním řízením skrýval v USA, kde ho policie dopadla loni. Jeho spolupachatelé včetně Davida Berdycha už si své tresty odpykali.

„Pan obžalovaný se bránil tomu, aby byl označen za jakéhosi kmotra, kápa. Takovou roli určitě neměl. Měl ale roli hlavy, určité vůdčí osobnosti, která přichází s nápady a posouvá je dopředu,“ konstatoval předseda senátu středočeského krajského soudu Jiří Wažik. Poukázal na Prokopovu vysokou inteligenci, na jeho organizační schopnosti a na to, že byl pro spolupachatele přirozenou autoritou.

„On svoji roli umenšoval tím, že spoluobžalované jenom vozil. Tam by ale nedávalo smysl, proč měl stejný podíl na zisku. V té době si také poměrně slušně vydělával, takže nedávalo smysl, proč by se zaplétal do trestné činnosti, pokud by tam měl jenom vedlejší roli,“ podotkl Wažik. Podle něj se ale také jednoznačně prokázalo, že muž při loupežích nedělal „špinavou práci“.

Někdejší provozní šéf pražského podniku Discoland Sylvie se v letech 1995 až 1996 v hlavním městě podle rozsudku postupně podílel na přepadení obchodního domu, podnikatele, vozu s penězi a také na únosu zlatníka, který při akci gangu přišel o život. Pachatelé – kromě Prokopa také Berdych, Radek Trumpeš, Josef Korbela a Michal Puchar – takto získali celkem 7,5 milionu korun.

Discoland

Všichni spolupachatelé se znali právě z tehdy populární erotické diskotéky Discoland, kde Berdych dělal vyhazovače. Prokop s Berdychem se spřátelili, vzájemně si například svědčili na svatbách. „Pan obžalovaný o Discolandu Sylvie řekl, že to bylo místo, ze kterého snad nikdy nevyšla žádná dobrá myšlenka. Což je možná přesné,“ poznamenal soudce.

K trestným činům se šestapadesátiletý Prokop před soudem přiznal, odmítl ale tvrzení ostatních odsouzených, že přepadení vymyslel a zorganizoval. Také zdůraznil, že při loupežích nikdy nepoužil fyzické násilí a že už čtvrt století vede řádný život. Po odvolání se bude jeho kauzou zabývat ještě pražský vrchní soud. Prokop si na rozhodnutí počká ve vazbě, kde zůstane kvůli obavám, že by uprchl.

Když se Prokop ukrýval ve Spojených státech, česká justice ho v jeho nepřítomnosti pravomocně odsoudila ke 13,5 roku vězení. Po vydání do vlasti využil práva požádat o zrušení verdiktu a o nové projednání svého případu. V mezičase se v jeho prospěch změnily sazby v trestním zákoníku. Wažik k tomu v pátek poznamenal, že Prokop takto na změně právní úpravy vlastně „vydělal“.

Zatímco dříve Prokopovi hrozilo deset až patnáct let odnětí svobody, nyní mu státní zástupce Martin Suska navrhoval trest v polovině sazby osm až 15 let. Soud ale dospěl k závěru, že na obžalovaného dopadá ještě nižší sazba, a to pět až dvanáct let. Trest mu uložil ve třech čtvrtinách sazby, tedy obdobně jako předchozí soud.

Pokus o vraždu

Kauza takzvaného Berdychova gangu bývá označována za největší případ organizovaného zločinu v historii české kriminalistiky, a to i kvůli propojení zločinců s elitními detektivy. Skupina měla na svědomí loupeže, únosy a vydírání podnikatelů. Působilo v ní několik desítek lidí, při přepadeních využívali i policejní uniformy.

Sám Berdych strávil ve vězení více než jedenáct let, podmínečného propuštění se dočkal v červnu 2015. V aktuálním Prokopově procesu odmítl vypovídat, soudce proto přečetl jeho výpověď z roku 2006. S Prokopovou verzí se neshodovala zejména v tom, kdo o některých skutcích gangu rozhodoval.

Prokop dříve čelil obžalobě také z dvojnásobného pokusu o vraždu bývalého majitele Discolandu Ivana Jonáka z roku 1994, soudy ho ale pravomocně osvobodily. Jonák tvrdil, že Prokop s dalším mužem zavraždili i jeho manželku. Za její vraždu byl ale odsouzen právě Jonák, a to na 18 let.