Maturanti by už měli mít jasno o tom, kam chtějí nastoupit na vysokou školu. Ve středu na většině fakult končí přijímání přihlášek. Některé obory však mají posunutý termín. Přihlášku na vysoké školy si může podle organizace Cermat letos podat 78 tisíc maturantů.
Na vysoké školy se v tomto roce může hlásit přibližně 80 tisíc středoškoláků, kteří se přihlásili k maturitním zkouškám. „Číslo bude srovnatelné jako v minulém roce, nebude tam velký výkyv,“ míní ředitel Cermatu Jiří Zíka.
Většina veřejných vysokých škol přijímá přihlášky do konce února. Na řadu fakult je ale možné přihlášky zasílat až do konce března. Některé školy je pak budou přijímat i v dalších měsících. České vysoké školy v současné době nabízejí přibližně 8000 akreditovaných oborů.
Podle vzdělávací agentury Amos je letos šance na přijetí na vysokou školu podobná jako loni. Minulý rok se na vysokou školu podle statistik ministerstva školství dostalo 82,4 procenta studentů.
„Je důležité říct, že na školu první volby se dostává pouze 40 procent studentů. Ti by se měli zaměřit na to, že to tak jednoduché není. Podléhají celkovému číslu, ale neuvědomují si, že na ty nejžádanější obory je stále těžké se dostat,“ zdůraznil ředitel agentury Jiří Kadlec.
Do podobných odhadů se ale nechce pouštět ministerstvo školství. „Je to strašně těžké predikovat, je to veliká spekulace. Záleží na vysokých školách, jak si přijímací zkoušky nastaví. Do toho jim stát nemluví. Každá vysoká škola je autonomní subjekt. Proto bych radši moc nepřistupoval k žádným takovým odhadům,“ řekl Patrik Kubas z tiskového oddělení resortu.
U humanitních oborů šance na přijetí výrazně klesá
Mezi nejžádanější obory v posledních letech tradičně patří medicína, práva, ekonomie a humanitní obory. Právě u humanitních oborů je ale úspěšný pouze každý čtvrtý uchazeč. V případě psychologie je to ještě méně – na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se na tento obor loni dostalo pouze 7 procent studentů, kteří se na něj hlásili. Na brněnské Masarykově univerzitě to byl každý desátý.
Vysoký zájem o psychologii v Brně očekávají i letos. „Trend poptávky po studiu psychologie je u nás relativně stabilní. Myslím si, že je to tím, že psychologie je jako obor poměrně široce rozkročený. Zároveň se také rozšiřuje paleta uplatnění pro psychology a povědomí o tom, co všechno psychologie znamená a k čemu může být dobrá,“ uvedla vedoucí katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Lenka Lacinová.
Technické školy často berou studenty bez přijímaček
Nejvyšší šance na přijetí je naopak na technických, přírodovědných a zemědělských fakultách. Ty se dlouhodobě potýkají s nedostatkem studentů. Z tohoto důvodu také často přijímají studenty bez přijímacích zkoušek nebo vypisují třetí i čtvrtá kola přijímacích řízení.
„Problém je v tom, že technické školy neumějí dělat marketing a investovat do toho, aby propagovaly svoji značku. Neumí studentům říct, co je čeká. Největší mýtus je, že všechny vyhází na matematice,“ myslí si Kadlec.
V minulém roce hned tři technické fakulty na veřejných vysokých školách přijaly 100 procent uchazečů – Fakulta strojní a Fakulta textilní na Technické univerzitě v Liberci a Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice.
„Tenhle rok to bude úplně stejné. Všichni uchazeči jsou přijati bez přijímací zkoušky, nicméně mají povinnosti, a to je poměrně přísný počet kreditů za zimní semestr. Pokud to nesplní, tak odcházejí a odchází jich poměrně značné množství. Bakalářské studium úspěšně absolvuje nějakých 40 procent těch, co jsou na začátku přijati,“ upozornil děkan chemicko-technologické fakulty Univerzity Pardubice Petr Kalenda.
Polovina studentů podá více přihlášek
Vysokou pravděpodobnost přijetí na vysokou školu zvyšuje i to, že si studenti podávají více přihlášek. Jednu přihlášku podá přibližně polovina studentů, dvě přihlášky každý čtvrtý a tři necelých 15 procent studentů.
„Studenti často nastoupí na školu, která byla jejich druhou nebo třetí volbou. Běžně si dávají více přihlášek a v záloze mají i školy, které jsou bez přijímacích zkoušek,“ dodal Kadlec.
