Prezident Miloš Zeman povýšil budoucího náčelníka generálního štábu Karla Řehku na generálmajora. Hodnost pro něj navrhla vláda. Dosud byl Řehka brigádním generálem. Do funkce ho prezident jmenoval minulou středu, od července tak v čele české armády vystřídá Aleše Opatu.
Končící ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Řehka se po jmenování stal takzvaným dvouhvězdičkovým generálem. Zeman rovněž od začátku srpna propůjčil generálskou hodnost dosavadnímu plukovníkovi Pavlu Skálovi.
„Přeju vám oběma, abyste české armádě sloužili nejlépe, jak budete umět. Věřím, že váš dosavadní život a profesní kariéra, se kterými jsem se seznámil, jsou zárukou, že tomu tak skutečně bude,“ uvedl po jmenování prezident republiky Miloš Zeman.
Povýšení zdůvodnila vláda na podnět ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřebou svázání služebního místa s konkrétní hodností a jí odpovídajícím konkrétním služebním platem. Řehkovi předchůdci v pozici náčelníka Generálního štábu Aleš Opata i Josef Bečvář byli jmenováni jako generálporučíci, tedy tříhvězdičkoví generálové.
Řehka vedl NÚKIB od března 2020, kvůli čemuž odešel do civilu. Po jmenování náčelníkem se tak do armády vrací. Jeho nástupcem v čele úřadu pro kybernetickou bezpečnost se zřejmě stane dosavadní náměstek Lukáš Kintr. Úřad se pod Řehkovým více než dvouletým vedením opakovaně věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, některé útoky jsou připisovány Rusku.
- Datum a místo narození: 1. února 1975 v Tišnově
- Vzdělání: Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově (průzkumný směr), absolvoval důstojnický kurz na Královské vojenské akademii Sandhurst ve Velké Británii, kurz Ranger v USA, kurz předsunutých leteckých návodčích ve Velké Británii a brigádní štábní kurz (řízení obrany státu – krizové řízení) na Vojenské akademii v Brně.
- Praxe: Po ukončení studia ve Vyškově byl přidělen k prostějovské 6. speciální brigádě jako velitel skupiny. V roce 1998 byl vyslán do kurzu Ranger, po jeho absolvování byl v červnu 1999 vyslán jako velitel průzkumného odřadu se 6. průzkumnou rotou KFOR do operace Joint Guardian na území Kosova.
- Po návratu byl v roce 2000 odvelen k Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově, kde působil jako starší důstojník pracoviště zahraničních styků (zároveň si dálkově dokončil magisterské studium). V letech 2001 a 2002 velel skupině leteckých návodčích v Náměšti nad Oslavou, na jejímž vzniku se podílel. Poté se vrátil do Prostějova, kde od října 2002 vykonával funkci velitele roty, později velitele střediska 601. skupiny speciálních sil, a to až do července 2006.
- V roce 2004 se jako zástupce velitele kontingentu speciálních sil zúčastnil operace Enduring Freedom v Afghánistánu. Od srpna 2006 do července 2009 působil jako vedoucí starší důstojník - specialista oddělení speciálních sil na velitelství sil rychlé reakce NATO v německém Rheindahlenu, přičemž se na přelomu let 2006/07 a 2007/08 dvakrát vrátil do Afghánistánu, kde působil jako starší důstojník - specialista prvku velení a řízení speciálních operací mise ISAF.
- Po návratu do Česka byl zařazen na funkci staršího důstojníka - specialisty Ředitelství řízení speciálních sil ministerstva obrany a byl vojenským asistentem šéfa resortu. V květnu 2010 se stal velitelem 601. skupiny speciálních sil, v jejímž čele stál do října 2014. V roce 2011 velel v operaci ISAF v Afghánistánu.
- V listopadu 2014 se stal hlavou nově založeného Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Naposledy byl zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod, pod kterou spadají alianční jednotky rychlé reakce předsunuté na území Polska a Pobaltí.
- Řehka má hodnost brigádního generála, do které jej na návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (ANO) povýšil v říjnu 2016 prezident Miloš Zeman.
- Je autorem několika prací z oblasti nekonvenčního způsobu vedení války, speciálních operací a bezpečnosti, mimo jiné knihy Informační válka (2017).
- Řehka ve známost i nevojenské veřejnosti vstoupil v listopadu 2018 ostrou kritikou bývalého ministra zahraničí a tehdejšího poslance Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který se v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu vyslovil pro ukončení tamní alianční mise. Řehka na Zaorálkovy úvahy reagoval na svém facebookovém profilu slovy, že mluvčí Talibanu by to neřekl lépe, a poznamenal, že se stydí. „Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost,“ napsal. V textu také upozornil na „podkopávání“ obranyschopnosti a bezpečnosti vojáků v misi. Uvedl, že diskuse o misích je potřebná, ale ne v době, kdy česká armáda utrpí ztráty. Armáda poté vedla s Řehkou kázeňské řízení, jeho výsledek nezveřejnila.
- V květnu 2019 převzal Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Toto prestižní ocenění založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ho při předávání ceny označil za symbol toho, čím chce Česká republika být – hrdou zemí, která dokáže spolupracovat a obhajovat své zájmy v celosvětovém měřítku. Poděkoval Řehkovi za reprezentaci země v zahraničí.
- V srpnu 2019 mu polský ministr obrany udělil stříbrnou medailí Ozbrojených sil Polské republiky za zásluhy a významný přínos v rozvoji spolupráce mezinárodních jednotek.
- V březnu 2020 byl jmenován ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Po jmenování do čela NÚKIB odešel do civilu. NÚKIB se pod jeho vedením věnoval například kybernetickým útokům na české instituce a firmy, jedním z posledních takových případů byl kybernetický útok na sítě Ředitelství silnic a dálnic.
