Prezident Miloš Zeman jmenoval odpoledne na Pražském hradě nového ministra Jana Kněžínka pověřeného řízením resortu spravedlnosti. Toho navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co v pondělí kvůli aféře kolem diplomových prací rezignovala ministryně Taťána Malá (ANO). Kněžínek dosud zastával post místopředsedy Legislativní rady vlády.
„Já se hodlám úřadu věnovat naplno, bez ohledu na to, jak dlouho v něm budu působit,“ uvedl na brífinku po jmenování na Hradě Kněžínek. Mezi krátkodobé priority zařadil zákony, které už projednává sněmovna, jako je nový zákon o tlumočnících nebo znalcích.
Co se týče dlouhodobých priorit, tak jako hlavní úkol označil Kněžínek nové procesní předpisy, což je nový civilní soudní řád či nový trestní řád. To je podle něj úkol na celé volební období.
Účast ve vládě trestně stíhaného premiéra Kněžínkovi nevadí
Ministru spravedlnosti prý nevadí účast ve vládě vedené trestně stíhaným premiérem. Andrej Babiš (ANO) čelí obvinění v souvislosti s padesátimilionovou dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. „Kdyby mi to vadilo, tak tady bezesporu nebudu stát. Já v tomto případě spoléhám na orgány činné v trestním řízení, na nezávislé státní zastupitelství, na nezávislé soudy. Nechme to rozhodnutí na nich,“ uvedl Kněžínek.
Možnost vést ministerstvo spravedlnosti mu Babiš nabídl v noci na úterý. „Doba, kterou jsem měl na rozmyšlení, byla tedy relativně krátká, ale právě proto, že se ve státní správě pohybuji už řadu let – v podstatě jsem byl náměstkem předtím ministra spravedlnosti, nyní ministryně spravedlnosti – tak jsem měl to rozhodování do jisté míry snazší, byť to nebylo rozhodování jednoduché,“ dodal Kněžínek.
Premiér Babiš při podpisu koaliční smlouvy s ČSSD řekl, že dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády nominoval na základě jeho profesionálních kvalit. „Doufám, že bude mít vše v pořádku a nebude žádná kampaň,“ uvedl s odkazem na rezignaci Taťány Malé, která funkci složila kvůli pochybnostem o originalitě svých diplomových prací.
Na dotaz, zda Kněžínek bude ministrem „natrvalo“, nebo pouze dočasně premiér Babiš uvedl, že to se uvidí.
Prošetřovatel členů vlády
Jan Kněžínek působí jako místopředseda Legislativní rady vlády a zároveň je náměstkem, který má na starost její řízení. Na úřadě vlády, kam přešel z ministerstva dopravy, pracuje od roku 2007. Působí také na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde vyučuje předmět Ústavní právo a státověda. V roce 2015 byl krátce náměstkem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
V srpnu 2015 ho vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) jmenovala takzvaným prošetřovatelem (při Úřadu vlády), tedy osobou, která měla vyšetřovat protiprávní jednání členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů.
V této funkci řešil například případ náměstka ministra financí Tomáše Vyhnánka, který v lednu 2016 nařídil úřednici z ministerstva, aby v Bruselu zjišťovala informace od Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) k vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo týkající se skupiny Agrofert tehdejšího ministra financí a současného premiéra Babiše.
Kněžínek rozhodl, že Vyhnánek ani Babiš zákon neporušili. Ministerstvo financí později podle Neovlivní.cz zahájilo kárné řízení se zmíněnou úřednicí i Vyhnánkem, ale také se dvěma dalšími úředníky.
Malé se staly osudnými diplomové práce
Malá od svého jmenování do čela ministerstva spravedlnosti musela vysvětlovat okolnosti vzniku svých diplomových prací – právnické z Panevropské univerzity v Bratislavě i té, která se věnovala chovu králíků, z Mendelovy univerzity v Brně. Analýzy obou textů odhalily pasáže shodné s jinými pracemi, rozpoutala se tedy diskuse na téma opisování a plagiátů.
V pondělí večer Malá oznámila, že na funkci ministryně rezignuje. Premiér Babiš následně uvedl, že by mohl resort spravedlnosti dočasně spravovat on sám. To však ostře kritizovala opozice, protože Babiš je obviněn v kauze Čapí hnízdo.
V úterý Babiš od záměru řídit spravedlnost ustoupil. Uvedl, že v pondělí šlo o spontánní reakci, a změnu názoru vysvětlil tím, že nechce dál čelit kampani. „Abych nemusel poslouchat blbé kecy od opozice a twitterové bubliny,“ konstatoval.
ČSSD vítá, že se Babiš vzdal plánu vést spravedlnost sám
Koaliční ČSSD podle předsedy sněmovního klubu Jana Chvojky považuje řešení situace dosazením Kněžínka za přijatelné. Připustil, že v případě, že by Babiš řídil resort sám, jak uvedl v pondělí, by část poslanců ČSSD nemusela ve středu hlasovat pro důvěru vládě.
Chvojka vysvětlil, že Babiš v čele spravedlnosti by byl pro koaliční spojence nepředstavitelný kvůli trestnímu stíhání. „Nebudu zastírat, že to vyvolalo mezi poslanci a poslankyněmi velkou vlnu nevole. Toto řešení považujeme za přijatelné,“ uvedl Chvojka k výběru Kněžínka.
„Kdokoli by byl lepší než Taťána Malá,“ konstatoval Chvojka s tím, že Kněžínek je schopný. Od Babiše chce slyšet, proč by měl být Kněžínek ministrem jen po omezenou dobu.
Ministr Kněžínek je králík z klobouku, kritizuje opozice
„Je to další králík z klobouku a spíš to dokládá, jak je absurdní ten způsob, jak se vláda, nejdůležitější orgán České republiky dává dohromady,“ komentoval výběr šéf poslaneckého klubu STAN Jan Farský.
„Je v zásadě jedno, kdo v tom dream teamu bude, protože ryba smrdí od hlavy, je pro nás nepřijatelné, když je tu premiér obviněný z trestného činu,“ uvedl předseda lidovců Pavel Bělobrádek s odkazem na trestní stíhání Babiše v dotační kauze Čapí hnízdo.
Za nápad „z jiné galaxie“ Bělobrádek značil pondělní Babišova slova o tom, že by vedením spravedlnosti pověřil sám sebe.
Předseda TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil má pondělní Babišovo prohlášení za absurdní. „Jsem rád, že se této absurdity nakonec vyvaroval,“ konstatoval.
Podle vedoucího katedry ústavního práva na PF Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha je Jan Kněžínek dobrou volbou: „Je ale potřeba říci, že je to úředník. Nepůsobil pokud vím v žádných politických stranách a může být tedy nestranickým odborníkem.“ „Pana Kněžínka znám jako kompetentního šéfa legislativní sekce Úřadu vlády s širokým přehledem nejen o ústavním právu. Dočasným správcem ministerstva spravedlnosti být jistě muže,“ dodává ústavní právník Jan Kysela.
Narodil se 8. května 1979 v Jihlavě. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, magisterské (obor právo a právní věda) i postgraduální studium (obor veřejné právo – ústavní a trestní právo), v roce 2004 složil státní rigorózní zkoušku (obor ústavní právo).
V letech 2003 až 2007 pracoval na ministerstvu dopravy, od roku 2007 působil na Úřadu vlády ČR, kde vystřídal řadu funkcí především v sekci Legislativní rady vlády. V letech 2012 a 2013 byl náměstkem předsedy Legislativní rady vlády, v roce 2015 byl krátce náměstkem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
V srpnu 2015 ho vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) jmenovala takzvaným prošetřovatelem (při Úřadu vlády), tedy osobou, která měla vyšetřovat protiprávní jednání členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů.
V této funkci řešil například případ náměstka ministra financí Tomáše Vyhnánka, který v lednu 2016 nařídil úřednici z ministerstva, aby v Bruselu zjišťovala informace od Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) k vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo týkající se skupiny Agrofert tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Kněžínek tehdy rozhodl, že Vyhnánek ani Babiš zákon neporušili.
V červenci 2018 byl jmenován ministrem spravedlnosti. V úřadu nahradil Taťánu Malou (ANO), která odstoupila kvůli podezření z plagiátorství.
