Praha - Přeplněnost věznic začíná dopadat přímo na ministerstvo spravedlnosti. Objevují se první žaloby, ve kterých odsouzení požadují statisíce za to, v jakých podmínkách museli vykonávat trest. A v Otázkách Václava Moravce řekl šéf Vězeňské služby ČR Jiří Tregler, že se obává dalších pokusů o vzpouru v káznicích, podobných jako tomu bylo v polovině října. Případ, který jeho lidé ve spolupráci s policií odhalili, je podle něj rozsahem výjimečný. Přestože již vězeňská služba má k dispozici hlavní informace z vyšetřování, nedokázal Tregler říct, zda v tomto případě padnou nějaké tresty. Podle některých pozorovatelů může mít zveřejnění případu chystané vzpoury souvislost s tím, že Poslanecká sněmovna se chystá schvalovat rozpočet včetně rozpočtu vězeňské služby.
Z přípravy vzpoury v pěti českých věznicích je zatím podezřelých šest lidí. Podle Treglera se však případ stále vyšetřuje, a číslo tak nemusí být konečné. „Šetříme dále, jak tyto osoby měly přípravy k hromadnému vystoupení vězňů šířit v rámci celé vězeňské služby,“ dodal. Selhání zaměstnanců vězeňské služby podle něho dosavadní vyšetřování neodhalilo.
Přeplněnost českých věznic byla v říjnu na hranici 112 procent, navíc u dvou zařízení už byla kapacita překročena o 30 procent. Nejvíce přeplněné věznice jsou v Příbrami a v Kuřimi.
Šéf vězeňské služby očekává, že do konce roku bude v českých věznicích 24 tisíc vězňů. „Existují materiály z doby před několika lety, které udávají jako absolutně nepřekročitelnou hranici 22 750 vězňů, a my jsme dneska za touto hranicí,“ řekl Tregler k situaci ve věznicích.
Počet vězňů neustále roste, ve věznicích bylo předloni v průměru 21 751 a loni 21 920 lidí. Vedle vězněných osob je 5 500 dalších osob, kterým soudy uložily, a dokonce už i nařídily výkon trestu odnětí svobody, nicméně tito lidé se nástupu do vězení vyhýbají. „Kdyby do výkonu trestu přišli, pak bychom byli na 30 tisících vězněných osob, a to by systém nezvládl,“ dodal Tregler.
Za nevyhovující podmínky chce od ministerstva přes půl milionu korun
Bývalý vězeň je už z vězení venku a žije nový život. Na ten starý ale nezapomněl a poctivě ho změřil. Za metry, které měl - nebo spíš neměl - na celách k dispozici, teď chce od ministerstva spravedlnosti přes půl milionu korun. „Přesně rozpočítány metry čtvereční, přiložené stavební plánky jednotlivých pobytových místnostní, kde jsem žil, a z toho vyplývá, že nejsou dodržovány ani ty základní právní normy.“
Podle zákona mají na vězně v Česku připadat čtyři metry čtvereční, když jsou ale věznice přeplněné, umožňuje jim výjimka jít pod tuto hranici. A právě to se teď v některých z nich děje. „Zatím jsme se nedostali pod tři a půl metru čtverečního, nicméně místo toho, abychom se snažili rozšiřovat tu plochu, jak je běžné v západních zemích, tak se vydáváme spíš opačným směrem,“ dodal Robert Káčer.
Tento případ není první, na ministerstvo spravedlnosti se v poslední době obrátila asi desítka vězňů s tím, že chtějí odškodnění za podmínky ve vězení. Úřad ale jejich námitky neuznal. „Někteří z odmítnutých žadatelů využili svého práva a obrátili se na soud, zažalovali stát, potažmo ministerstvo spravedlnosti, pokud je mi známo, zatím žádné z těchto řízení neskončilo rozsudkem,“ dodala mluvčí ministerstva Tereza Palečková.
A jak je to s vězeňským personálem a s penězi?
V roce 2010 zaměstnávala vězeňská služba přibližně 10 tisíc osob, dle rozpočtu se může dostat maximálně na 11 356, v tuto chvíli má služba až 800 volných pracovních míst. Průměrný plat za loňský rok byl pro občanského zaměstnance 27 tisíc a plat příslušníka ve služebním poměru činil 28 tisíc 300 korun.
Problém nedostatků financí ve vězeňství pokládají za velmi vážný i poslanci. Zatímco před dvěma lety šlo do vězeňství 8,3 miliard korun, letos je to o miliardu méně. V návrhu rozpočtu na příští rok má vězeňská služba vyčleněno 7,62 miliardy korun. Rozpočet vězeňské služby na příští rok podle něho vypadá tristně. „Podle ekonomů se nebude vězeňské službě dostávat přibližně 1,3 miliardy korun pro příští rok,“ uvedl. Dodal, že podle některých odborníků by na opravu zanedbaných objektů, které vězeňská služba spravuje, bylo potřeba deset až dvacet miliard korun.
Proto, aby se zlepšil stav zanedbaných věznic, je podle Treglera potřeba aby rok co rok byla v rozpočtu k dispozici na investice miliarda až miliarda a půl korun. „Je to úkol na několik let. I kdybychom nyní dostali vyšší obnos finančních prostředků na tento účel, nebyli bychom schopni jej v jednom roce efektivně investovat.“
