Před 75 lety vedl „Velký Josef“ svou skupinu východem Čech. Výsadek Barium byl jeden z nejúspěšnějších

V noci ze 3. na 4. dubna 1944 seskočila nedaleko Vysoké nad Labem tříčlenná skupina Barium. Vojáci měli za úkol zmobilizovat místní odbojáře, to se jim dařilo až do ledna 1945, kdy byla skupina odhalena. Akce Barium je považována za jeden z nejúspěšnějších výsadků v protektorátu za druhé světové války. Obyvatelé Vysoké nad Labem si 75. výročí události připomínali ve středu odpoledne a večer.

Skupina tvořená štábním kapitánem Josefem Šanderou (takzvaným Velkým Josefem), radiotelegrafistou poručíkem Josefem Žižkou a šifrantem poručíkem Tomášem Býčkem působila na východě Čech tři čtvrtě roku. Podařilo se jim spojit s domácím odbojem v regionu a vybudovat ve východních Čechách rozsáhlou organizaci s výkonnou zpravodajskou sítí. Výsadkáři používali vysílačky Marta a Zlata.

„Měli za úkol mobilizovat místní, jenže měli pět let staré adresy, takže chvíli trvalo, než se někde uchytili. Nakonec byli u rodiny Vachků v Hradci Králové. Mezitím vysílali a snažili se zaktivizovat místní odbojovou činnosti. Ale bylo to po smrti protektora Heydricha, byly represe, museli to mít velice těžké,“ připomněl odkaz skupiny starosta Vysoké nad Labem Jiří Horák (nestr.).

8 minut
75 let od výsadku Barium si připomínají obyvatelé Vysoké nad Labem
Zdroj: ČT24

To vše trvalo až do 16. ledna 1945, kdy se gestapu podařilo skupinu za pomoci konfidenta odhalit. Šanderu a Žižku gestapo obklíčilo nedaleko Žamberka. Žižka se z obavy před represemi na obyvatelstvu vzdal a o den později se v Praze na Pankráci oběsil. Šandera se pokusil o sebevraždu, následkům svého zranění podlehl 9. března 1945 v Hradci Králové.

Konce války se dožil jen Tomáš Býček, jemuž se podařilo spojit s partyzány na Českomoravské vrchovině. V roce 1948 emigroval do Velké Británie, kde také zemřel.

Výsadkářům pomáhala rodina z Hradce i obyvatel Vysoké

Lidé ve Vysoké nad Labem ve středu vzpomínali na výsadek, ke kterému došlo přesně před pětasedmdesáti lety.

„Připomínáme si to každý rok, ale letos to je přece jenom slavnostnější. Od hostince U Salavců vyrazí průvod s muzikou a půjdeme na hřbitov, kde máme pamětní desku odbojářům. Budou tu zástupci spolků, armády, legionáři, Český svaz bojovníků za svobodu, hasiči, obecní spolky. Naše kořeny je potřeba pořád připomínat,“ zdůraznil starosta Horák.

Akci ve Vysoké nad Labem pravidelně navštěvuje Věra Nývltová, rozená Vachková. Jde pravděpodobně o poslední pamětnici výsadku Barium. Její rodina s výsadkáři spolupracovala, po odhalení skupiny gestapo ubilo při výslechu Věřina otce. Věra s matkou a bratrem musela pod dohledem gestapa navštívit zraněného Šanderu v nemocnici. Že ho zná, ale tehdy pětiletá Věra neprozradila; bála se, že by ji i zbytek její rodiny nacisté zavraždili. 

Pamětnice Věra Nývltová s bustou Josefa Šandery v Hradci Králové (r. 2017)
Zdroj: David Taneček/ČTK

„Se skupinou spolupracoval i jeden rodák z Vysoké, pan Josef Hanousek. Dozvěděli jsme se to až po roce 1989, když jeho vnuci našli doma staré nahrávky. Pan Hanousek byl písmák, zapisoval si svoje zážitky. Teprve z nahrávek jeho vnuci zjistili, že výsadkářům pomohl ukrýt padáky do Labe, zatížili je kameny. Nic neřekl, za komunismu se prý bál a později měl pocit, že už to nikoho nezajímá. Zajímá. Jsem rád, že se na akci Barium podílel někdo z místních,“ uvedl starosta Horák.  

Vachkovi a rodák z Vysoké Hanousek nebyli jediní, kdo skupinu Barium-Velký Josef (podle krycího jména Šandery, které se vžilo pro označení celé odbojové skupiny) podporovali. Spolupracovalo s ní 380 lidí, z nichž 48 za to zaplatilo životem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...