Jednu z nejvýznamějších pražských dominant – Staroměstský orloj – zakryje lešení. Dvanáct apoštolů vyšlo v pondělí z okének na několik měsíců naposledy. Samotný orloj čeká renovace. Dokončení se plánuje na podzim – tak aby se mohla radnice stát jedním ze symbolů oslav 100. výročí vzniku samostatného Československa.
Pražský orloj se zastavil, chystá se demontáž. Na sté výročí republiky bude znovu ve formě
Středověké astronomické hodiny odbily v pondělí v devět ráno naposledy, nyní čeká jejich části postupně přesun do restaurátorské dílny. Orloj utichl zhruba na půl roku. V pondělí totiž začala třetí etapa rekonstrukce věže Staroměstské radnice – ta se zahájila opravou střechy a ochozu v květnu loňského roku.
- Středověké astronomické hodiny, umístěné na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze, jsou poprvé doloženy v listině z 9. října 1410.
- V celou hodinu se uvnitř otáčejí všechna kolečka, každou minutu ručička poskočí o pět a půl milimetru. To vše řídí chronometr, který je kopií londýnského Big Benu.
Samotný hodinový stroj včetně soch dvanácti apoštolů čeká nejrozsáhlejší oprava od roku 1948, potom co hodinový stroj poškodil požár způsobený bombardováním. Pro Petra Skálu, který se o Orloj stará od roku 2009, to bude znamenat téměř nepřetržitou práci. Kromě čištění chce totiž stroji vrátit původní podobu.
Vrátí se konopná lana i dřevěné bubny
„Modernizace po válce byla nevhodně provedená, ale zaplaťpánbůh, že ji udělali, protože stroji hrozilo úplné zapomenutí a odložení do muzea,“ uvedl pražský orlojník Petr Skála.
Místo ocelových řetězů se do stroje vrátí konopná lana a dřevěné bubny. Ve staronovém kabátě se po rekonstrukci objeví i venkovní astroláb. „Zmizí také symbolická astrologická noc, protože i to je moderní prvek,“ dodal Skála.
Vyčistit a zakonzervovat podle orlojníka potřebují i apoštolové. Ti by ale jinak měli být v pořádku.
Každou hodinu se na Orloj přijde podívat na Staroměstské náměstí v průměru až 700 lidí. Kompletně opravený se sem vrátí do konce srpna.
Magistrát zvažuje dočasnou náhradu – promítání na velkoplošné obrazovce. Ta by se tu mohla objevit za měsíc.
- Pražský orloj je nejslavnější v Česku a dost možná i na světě, ale zdaleka není jediný. Je samozřejmě potřeba uvědomit si, co orloj vlastně je. Vodítkem může být anglický název „astronomical clock“, tedy astronomické hodiny. Aby byl orloj orlojem, nemusí mít malovanou desku od Mánesa, sochu smrtky, apoštoly a dokonce ani kohouta. Orlojem je zkrátka každý přístroj, který zobrazuje pozici slunce, měsíce, souhvězdí či planet.
- Nicméně i patrně druhý nejznámější orloj v Česku není pouhými astronomickými hodinami, nýbrž uceleným uměleckým dílem. Orloj na radnici v Olomouci má za sebou ovšem neméně spletitou historii než ten pražský. Je zřejmě podobně starý, z první poloviny 15. století. Zatímco však pražský orloj se k současné podobě dostal díky postupným změnám v průběhu staletí, olomoucký byl po druhé světové válce, během které doznal těžkého poškození, zcela předělán ve stylu socialistického realismu a z toho, co se na něm objevilo v předcházejících staletích, nezůstalo nic. Olomoucký orloj je výjimečný tím, že je heliocentrický, nemá tedy obvyklý astroláb (který vychází z myšlenky, že středem vesmíru je Země), nýbrž ukazuje polohu planet. Toto unikum ovšem také není původní, je odkazem 19. století.
- Poněkud skromnější podobu mají orloje na dvou radnicích – v Litomyšli, kde vznikl na počátku 20. století a ukazuje čas ve 24hodinovém formátu a zároveň i právě vládnoucí znamení zvěrokruhu, a v Prostějově. Tamní orloj je o trochu mladší, vznikl současně s novou radnicí v roce 1914. Svým vizuálním pojetím vcelku jasně odkazuje na svůj pražský vzor, byť ztvárnění číslic či barev odpovídá době vzniku.
- Existují i zcela novodobé orloje, z nichž bezesporu nejznámější stojí v Brně na náměstí Svobody. Žulová konstrukce je postavená do tvaru, který prohlásili tvůrci za projektil, a sestává z jednotlivých dílů, které svým otáčením ukazují plynutí času, ovšem pozorovateli na náměstí Svobody mnoho informací o aktuálním čase neposkytne. Rozpoznat lze jedenáctou hodinu, kdy z orloje vypadává kulička a k otvorům, ze kterých může vypadnout, se scházejí lidé, kteří po kuličce touží. Přístroj nemá astrolábus ani nic jiného, co by bylo možné jednoznačně vztáhnout k nebeským tělesům, samotné označení věci za orloj je tak problematické.
- Několik dalších novodobých orlojů vzniklo v nepotřebných trafostanicích, například v Kryštofově Údolí. Existují také malé, stolní či nástěnné orloje. Úředně uznaný nejmenší orloj v Česku je potom ten v hospodě v Přední Kopanině, který měří čas, každou hodinu hraje a svým pojetím vesele paroduje důstojný orloj staroměstský. Není to ovšem jediná hospoda s orlojem, další je v Žatci, kde postavili pivní orloj.
- Kromě brněnského orloje existují i další umělecká díla, která jsou nazývána orlojem, i když jím technicky nejsou. Jde například o kadaňský orloj, což je skulptura napodobující původní stroj pražského orloje. Živý orloj v Krásném Lese na Liberecku zase spíše než měření času a pohybu nebeských těles odkazuje k apoštolské tradici pražského orloje. V oknech stavení, které je oním orlojem, se tradičně objevují lidé přestrojení tak, aby připomínali pražské apoštoly.